Spočítejte si...

Zavřít

Vytvářet si finanční rezervy je nutnost. Ale kam s úsporami?

Řešení otázky kam s úsporami se týká zhruba dvou třetin českých domácností a zbylá třetina se zabývá spíše tím, jak zaplatit všechny své účty. Jenže rostoucí inflace přidělává starosti oběma skupinám. Životní náklady rostou, spořit je stále těžší, inflace úspory znehodnocuje a najít způsob, jak peníze rozmnožit není snadné.

Vytvářet finanční rezervy by si měl každý

Zhruba třetina českých domácností trvale nevychází s penězi. Jenom část z nich se ale snaží s tím něco dělat. Zbytek lamentuje nad stále větší drahotou a nedostatek hotovosti řeší půjčkami. To jejich finanční situaci obvykle jenom zhorší. K běžným výdajům jim totiž přibude ještě povinnost splácet půjčku. Pokud se pak objeví potřeba dalších neočekávaných výdajů nebo naopak dojde k výpadku příjmů, situace se stává kritickou.

Každý, kdo nechce, aby se jeho život podobal jízdě na horské dráze, by se měl snažit vždy přizpůsobit výdaje svým příjmům. Pokud příjmy na krytí výdajů nestačí, je třeba buď zvýšit příjmy nebo snížit výdaje, popřípadě obojí. Půjčka by měla být využívána k vylepšení finanční situace spíše jen ve zvláštních případech. Používat vypůjčené peníze pravidelně pro financování běžných výdajů není zrovna nejlepší.

Nedílnou součástí bilance příjmů a výdajů by se měla stát také přiměřeně vysoká částka odkládaná na horší časy. Tuto zásadu mají tendenci porušovat hlavně dvě skupiny lidí z obou krajních částí příjmového spektra. Lidé s velkými příjmy mívají pocit, že jim doba hojnosti musí vydržet napořád a úspory tedy nepotřebují. Naopak lidé s nízkými příjmy často tvrdí, že si spoření prostě nemohou dovolit.

Principiálně není ani tak důležité, jakou částku si kdo odkládá stranou, ale hlavně to, zda se vytváření finančních rezerv stane pevnou součástí osobního či rodinného rozpočtu. Důležitá je hlavně pravidelnost. Odkládat spoření až na dobu, kdy si to budu moci dovolit, znamená nezačít nikdy. Nárůst příjmů obvykle doprovází i větší útrata a peněz na spoření se opět nedostává. Člověk, který není zvyklý finančně plánovat, se to ze dne na den nenaučí.

Šetříme méně, utrácíme více

Ochota lidí utrácet i spořit představují významné faktory ovlivňující současný a budoucí stav ekonomiky. Vyšší spotřeba domácností velmi prospívá ekonomickému růstu. Zároveň ale komplikuje jeho udržitelnost do budoucna, zvláště opírá-li se z velké části o spotřebitelské půjčky a úvěry. Úspory domácností totiž představují významný zdroj pro financování investic i v makroekono­mickém měřítku.

V době prosperity není význam úspor pro zachování dalšího rozvoje tak zřetelný, protože mohou být nahrazeny přílivem zahraničních investic. Pokud ale tento zdroj začne vysychat, a není čím ho nahradit, může dojít k nejhoršímu. Růst se zastaví a ekonomika se začne propadat do recese se všemi s tím spojenými negativními důsledky. Projídat svou budoucnost se zkrátka nemusí vyplatit jednotlivcům ani státu.

Mezinárodní srovnání míry úspor je komplikované hlavně z důvodu odlišných metodik jejich výpočtů. Má tedy jen omezenou informační hodnotu. Přesto o lecčems vypovídá. Zatímco v polovině devadesátých let Češi patřili k nejspořivějším národům v Evropě, dnes jsou v tomto ohledu jen podprůměrní. Míra úspor sice klesá prakticky ve všech vyspělých zemích, ale většinou ne tak rychle, jako u nás.

Situace v Česku zatím není nijak kritická. Například v USA se míra úspor dlouhodobě pohybuje kolem nuly. Život na dluh se stal běžnou normou chování většiny tamních obyvatel. Výsledkem ale je prohlubující se vnitřní i vnější ekonomická nerovnováha, jejíž projevy v poslední době pociťují finanční a akciové trhy na celém světě. Budoucí důsledky americké hypoteční krize doprovázené zpomalením ekonomiky si radši nikdo ani netroufá odhadnout.

Ochránit úspory před inflací letos bude obtížné

Zejména v posledním půlroce rostou ceny v Česku závratným tempem. Zatímco v létě se meziroční inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen podle údajů Českého statistického úřadu pohybovala pod 2,5 %, v září to bylo 2,8 %, v říjnu 4 %, v listopadu 5 % a na konci loňského roku pak 5,4 %. V lednu 2008 inflace překonala všechna očekávání a dosáhla výše 7,5 %. To je nejvyšší meziroční nárůst cen od listopadu 1998.

Dobrou zprávou je, že tempo růstu cen by opět mělo polevit. I tak lze ale očekávat, že letošní roční průměrná míra inflace bude nejvyšší za posledních deset let a překoná hranici 5,5 %, Vyplývá to z prognóz České národní bankyMinisterstva financí ČR. Nárůst cen však nejspíš bude doprovázen i poměrně vysokým růstem mezd. Nezaměstnanost je rekordně nízká, podnikům se zatím daří a o zaměstnance se doslova přetahují.

Životní úroveň většiny domácností by tedy příliš poklesnout neměla. Vyšší inflace ovšem bude ve zvýšené míře ohrožovat úspory. Zvláště to platí o penězích, které lidé drží doma v hotovosti anebo je mají uložené na málo úročených běžných účtech. Podle statistiky České národní banky ARAD měly české domácnosti na konci loňského roku na netermínovaných vkladech v bankách uloženo 553 miliard korun, tedy zhruba 45 % svých úspor.

O laxním přístupu velké části obyvatel Česka ke správě svého finančního majetku svědčí i skutečnost, že na anonymních, a už více než pět let nijak neúročených, vkladních knížkách vedených Českou spořitelnou zůstává uloženo přes 3,5 miliardy korun. Takto nesmyslně uložené úspory půjde vybrat ještě necelých pět let. Na konci roku 2012 ale všechny nevyzvednuté anonymní vklady propadnou bance.

Kam s úsporami?

Vytvářet si finanční rezervy bývá obtížné. Ochránit uspořené peníze před inflací však zvláště letos bude ještě těžší. Při plnění tohoto nelehkého úkolu je třeba si nejprve ujasnit, jakému účelu mají úspory sloužit, respektive kdy a jak rychle mají být připraveny k použití. Dále je třeba zvážit své priority: Postačí nižší, ale relativně bezpečný výnos? Nebo vyšší, ale zato méně jisté zhodnocení?

V případě úspor, které mají být stále připraveny k okamžitému použití, je rozhodování poměrně jednoduché. Nejlepším řešením je bezpochyby využití spořicího účtu bez výpovědní lhůty. V současné době tyto účty s roční úrokovou sazbou mezi 3 a 3,5 % nabízí několik bank a družstevních záložen. To na pokrytí letošní inflace sice nebude stačit, ale ztráta z vkladu na běžném účtu by byla ještě daleko vyšší.

Hledání lepšího řešení pro uložení úspor na dobu půl roku až několika let je daleko složitější. Konzervativní investice formou nákupu podílových listů fondů peněžního trhu nebo fondů obligačních kvůli růstu inflace dočasně ztratila na atraktivitě. Výnos z investic do smíšených a akciových fondů letos bude nejistý. Tyto investice jsou ostatně vhodné spíše pro delší investiční horizont. Mimo to je však třeba nezapomenout na riziko kurzových ztrát.

Pro investora preferujícího pravidelné spoření s jistým výnosem prakticky bez rizika zůstává zajímavou příležitostí využití stavebního spoření. Pro získání státní podpory je však třeba počítat se šestiletou vázací lhůtou. Inflaci se letos zřejmě nepodaří překonat penzijním fondům. Výhodnost tohoto typu spoření stojí na státních příspěvcích a daňových výhodách a je značně relativizována jeho dlouhodobostí.

Ceny zlata překonávají svá historická maxima a další vývoj je velkou neznámou. Východisko z této zapeklité situace nemusí představovat ani tzv. reálné investice. Nákup uměleckých předmětů, starožitností nebo třeba nemovitostí rozhodně není pro každého. Kromě jiných rizik je třeba počítat s problémy v případě požadavku na jejich rychlý prodej kvůli akutní potřebě čerpat hotovost.

Anketa

Vytváříte si finanční rezervy?

36 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 5. 5. 2008 11:35