Vysokoškolským profesorem za 16 000 Kč čistého? Podle zákona v pořádku

Ačkoli jsou vysokoškolští profesoři ti, co by měli vzdělávat a vychovávat nové odborníky, jejich odměna za tuto těžkou práci příliš neodpovídá.

Ve společnosti se povolání vysokoškolského profesora těší prestiži. Obecně je totiž bráno za jedno z nejprestižnějších povolání. Pokud ale chcete vzdělávat budoucí generace a nemáte čas na žádný jiný přivýdělek, musíte tuto práci brát spíše jako poslání. Peníze, které za takovou práci dostanete, totiž sotva postačí jako zdroj obživy. Kolik vlastně berou akademičtí pracovníci?

Plat vysokoškolských učitelů se skládá z tarifního platu, který je dán vnitřním předpisem konkrétní vysoké školy. Ten si každá škola může vytvořit dle svých představ. Tarifní plat dostane profesor podle toho, do jaké tarifní třídy a platového stupně spadá.

Podkladem pro zařazení do platové třídy je popis pracovní činnosti, který musí vycházet z druhu práce sjednané v pracovní smlouvě a z práce, kterou bude skutečně vykonávat. Do platového stupně je zaměstnanec zařazen podle dosavadní praxe v oboru, případně mimo obor, podle míry využití v současném zaměstnání.

K tomuto základnímu platu může ještě dostat různé příplatky:

  • Příplatek za vedení.
  • Příplatek za práci v sobotu, v neděli a ve svátek.
  • Příplatek za práci přesčas.
  • Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
  • Příplatek za práci v noci.
  • Příplatek při výkonu jiné práce.
  • Odměna za pracovní pohotovost.
  • Příplatek za dělenou směnu a za směnnost.

Typy příplatků mohou být různé a vždy se odvíjí od toho, zda profesor takovou práci navíc vykonává nebo ne. Pokud nechce mít pracovní pohotovost ani vést jiné pracovníky, ale pouze si odučit svoje a jít domů, zůstává na základnímu platu tvořeným podle tarifního platu a tarifního stupně, případně osobním příplatkem.

Pokud si škola nechce tyto tarify a stupně tvořit sama, může použít předlohu danou zákonem. V zákoně 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě jsou platové třídy a náplň akademických pracovníků definována následovně:

12. platová třída – Vzdělávací činnost při osvojování a upevňování znalostí a dovedností studentů nebo absolventů vysokých kol.

13. platová třída – Vzdělávací a tvůrčí činnost při vyučování studentů nebo absolventů vysokých kol, vedení cvičení, seminářů, průběžná kontrola studia, poskytování konzultací, popřípadě přednášení a řešení vědeckých, výzkumných a vývojových úkolů, provádění tvůrčí činnosti v oblasti umění nebo další tvůrčí činnosti.

14. platová třída – Tvůrčí řešení vědeckých, výzkumných a vývojových úkolů nebo tvůrčí aplikace výsledků základního výzkumu nebo tvůrčí činnosti v oblasti umění a další tvůrčí činnosti spojené s rozvíjením poznávacích a tvořivých schopností studentů nebo absolventů vysokých škol, organizování a vedení jejich účasti na výzkumu, přednášení a vedení přednášek, provádění expertizních a hodnotících činností a vedení a oponování seminárních, diplomových a vědeckých prací.

Plat se poté odvíjí od platového stupně a platové třídy uvedených v nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě:

Platový stupeň / Platová třída 12. 13. 14.
1 – do 6 let praxe 21 530 Kč 22 050 Kč 22 870 Kč
2 – do 12 let praxe 22 280 Kč 23 030 Kč 24 340 Kč
3 – do 19 let praxe 23 430 Kč 24 700 Kč 26 370 Kč
4 – do 27 let praxe 25 000 Kč 26 820 Kč 29 110 Kč
5 – do 32 let praxe 27 250 Kč 29 500 Kč 32 360 Kč
6 – nad 32 let praxe 27 940 Kč 30 230 Kč 33 130 Kč

Mnoho vysokých škol má však vlastní mzdový předpis, a tak se platy oproti tomuto nařízení vlády liší.

ČVUT

Akademičtí pracovníci na Českém vysokém učení technickém začínají v 9. platové třídě z maximálních 13 možných. Zařazení do platové třídy se řídí právě tím, jaká je náplň jejich práce:

9. TŘÍDA – práce lektorů, studentů doktorských studijních programů nebo asistentů při přípravě a realizaci cvičení, seminářů a konzultací, práce při průběžné kontrole studia, účast na přípravě a zpracování písemných testů a zkoušek, vědecké a výzkumné práce prováděné pod vedením řešitele.

10. TŘÍDA – cvičení, laboratoře, konzultace a semináře z všeobecné i speciální oblasti odborného zaměření, účast na přípravě a zpracování písemných testů a zkoušek, přednášky a zkoušky se souhlasem děkana, příprava pedagogické dokumentace a učebních textů, vedení diplomových prací, samostatné vědecké a výzkumné práce, prováděné alespoň na úrovni řešitele dílčího úkolu.

11. TŘÍDA – přednášky, cvičení, laboratoře, konzultace a semináře z všeobecné i speciální oblasti odborného zaměření, zkoušení studentů včetně přípravy písemné, ústní nebo praktické části zkoušek, příprava pedagogické dokumentace a učebních textů, vedení diplomových prací, vedení výuky v doktorských studijních programech a vedení studentů těchto programů, samostatné vědecké práce, řízení a vedení vědeckého a výzkumného kolektivu.

12. TŘÍDA – vedení přednášek, cvičení, diplomových prací, laboratoří, konzultací a seminářů, řešení stěžejních otázek výuky v rámci studijního oboru ve všech typech studijních programů (Bc., Ing.), vedení výuky v doktorském studijním programu a vedení studentů v těchto programech, organizace zkoušek a zkoušení studentů, tvorba učebních textů pro přednášky, vedení diplomových prací, metodické vedení řešitelského týmu vědeckého a výzkumného úkolu.

13. TŘÍDA – koncepce přednášek a jejich vedení ve všech typech studijních programů, přednášky náročných a speciálních předmětů nebo partií, metodické vedení zkoušek a zkoušení ve všech typech studijních programů, vedení výuky v doktorském studijním programu, vedení studentů těchto programů, vedení diplomových prací, koncepční a metodické vedení studijních předmětů, řešení stěžejních otázek výuky v rámci studijního oboru ve všech typech studijních programů (Bc., Ing., Ph.D.), vedení odborných seminářů pro studenty a učitele, koncepční a metodické vedení pracovních kolektivů při rozsáhlých a zvláště složitých vědeckých a výzkumných úkolech a pracích.

Podle výše zmíněné náplně práce a podle počtu odpracovaných let je následně zařazen do příslušného platového rámce:

Stupeň/Platová třída 9. 10. 11. 12. 13.
1. – do 4 let praxe 17 070 Kč 19 800 Kč 22 330 Kč 25 800 Kč 29 650 Kč
2. – od 4 do 9 let praxe 17 670 Kč 20 480 Kč 23 290 Kč 26 700 Kč 30 680 Kč
3. – od 9 do 14 let praxe 17 810 Kč 20 550 Kč 23 450 Kč 26 980 Kč 31 090 Kč
4. – od 14 do 19 let praxe 18 290 Kč 20 870 Kč 23 880 Kč 27 620 Kč 31 990 Kč
5. – nad 19 let praxe 18 870 Kč 21 110 Kč 24 250 Kč 28 340 Kč 33 110 Kč

Příklad:
Vysokoškolský učitel povede přednášky, cvičení a bude se účastnit přípravy písemných testů a zkoušek a navrch ještě povede 5 diplomových prací. Bude zařazen v 10. platové třídě. Pokud má méně než 4 roky praxe, dostane za tuto práci 19 800 Kč měsíčně. Po 4 odpracovaných letech mu zvednou plat o krásných 680 Kč. A i po 20 letech praxe se nedostane na vyšší částku než 21 110 Kč.

Pokud by chtěl větší plat, musel by se buď posunout do vyšší platové třídy, například tak, že by vedl výuky v doktorských studijních programech a vedl by studenty těchto programů, čímž by se posunul o třídu výše. Nebo by si mohl zajistit příplatky v podobě práce přesčas, pracovní pohotovosti, příplatků za vedení atd.

Masarykova univerzita v Brně

Masarykova univerzita v Brně má své platové třídy a tarify řešeny poněkud jiným způsobem. V rámci mzdového předpisu zveřejnila pouze nejnižší úroveň zaručené mzdy na univerzitě pro pracovní poměr odpovídající plnému pracovnímu úvazku:

Platová třída Pracovní funkce Požadovaná kvalifikace Tarif
1. A – Asistent
B – Lektor prvního stupně
C – Výzkumný asistent
Vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu. 18 600 Kč
2. A – Odborný asistent
B – Výzkumný pracovník prvního stupně
Vysokoškolské vzdělání v doktorském studijním programu. 22 200 Kč
3. A – Lektor druhého stupně
B – Výzkumný pracovník druhého stupně
Vysokoškolské vzdělání v doktorském studijním programu a nejméně 5 let praxe nebo vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu a nejméně 10 let praxe ve výkonu relevantních činností v příslušném akademickém oboru. 24 800 Kč
4. A – Docent
B – Výzkumný pracovník třetího stupně
Jmenování docentem. 27 300 Kč
5. A – Profesor
B – Výzkumný pracovník čtvrtého stupně
Jmenování profesorem. 32 500 Kč

To, do jaké tarifní třídy budete zařazeni, opět závisí na výkonu vaší práce:

Asistent – podílí se na výuce v bakalářských a magisterských studijních programech a na činnosti výzkumu, vývoje a inovací s tím spojené.

Lektor prvního stupně – podílí se na výuce v bakalářských a magisterských studijních programech. Může se též podílet na jednotlivých činnostech výzkumu, vývoje a inovací s tím spojených.

Výzkumný asistent – podílí se na jednotlivých činnostech výzkumu, vývoje a inovací. Může se podílet též na přenosu jejich výsledků do výuky v bakalářských a magisterských studijních programech.

Odborný asistent – podílí se na výuce v bakalářských a magisterských studijních programech nebo ve výjimečných případech jako školitel v doktorských studijních programech, a na činnosti výzkumu, vývoje a inovací. Připravuje se též ke splnění podmínek pro jmenování docentem.

Výzkumný pracovník prvního stupně – především se podílí na zabezpečování činností výzkumu, vývoje a inovací. Může se též podílet na přenosu jejich výsledků do výuky v bakalářských nebo magisterských studijních programech nebo ve výjimečných případech jako školitel v doktorských studijních programech.

Lektor druhého stupně – podílí se na výuce v bakalářských a magisterských studijních programech nebo ve výjimečných případech jako školitel v doktorských studijních programech. Může se též podílet na činnostech výzkumu, vývoje a inovací.

Výzkumný pracovník druhého stupně – podílí se na zabezpečování činností výzkumu, vývoje a inovací. Může se též podílet na přenosu jejich výsledků do výuky v bakalářských, magisterských a jako školitel v doktorských studijních programech.

Docent – podílí se na výuce v bakalářských a magisterských studijních programech a jako školitel v doktorských studijních programech a na zabezpečování výzkumu, vývoje a inovací zejména iniciováním a vedením výzkumných, případně vývojových nebo inovačních programů nebo projektů. Docent se připravuje ke splnění podmínek pro jmenování profesorem.

Výzkumný pracovník třetího stupně – podílí se na zabezpečování výzkumu, vývoje a inovací zejména iniciováním a vedením výzkumných, případně vývojových nebo inovačních programů nebo projektů; může se podílet na výuce v bakalářských nebo magisterských studijních programech nebo jako školitel v doktorských studijních programech.

Profesor – podílí se na určování směru vzdělávací, výzkumné, vývojové a inovační činnosti v příslušném oboru a v rámci toho též na výuce ve všech typech studijních programů a na zabezpečování výzkumu, vývoje a inovací zejména formováním zaměření této činnosti a iniciováním a vedením zásadních programů a projektů výzkumu, vývoje a inovací.

Výzkumný pracovník čtvrtého stupně – vykonává obdobné činnosti jako profesor s tím, že na výuce ve studijních programech se podílí v zásadě v úzké vazbě na činnosti výzkumu, vývoje a inovací nebo jako školitel v doktorském studijním programu.

Pouze učit nemůžete

Ačkoli například lektor prvního a druhého stupně mají shodnou náplň práce, od výše tarifní třídy je kromě požadovaného vzdělání odlišuje další náplň práce, schovaná pod konkrétním písmenkem v tabulce. Tyto činnosti pak musejí vykonávat všichni akademičtí pracovníci, kteří mají konkrétní písmeno pod svým pracovním zařazením:

a) výzkum a vývoj

  • Základní nebo aplikovaný výzkum, případně vývoj.
  • Publikační činnost nebo jiné formy sdělování výsledků výzkumu a vývoje.
  • Aplikace výsledků výzkumu, vývoje a inovací formou konzultací nebo obdobnými formami.
  • Účast v akademických nebo profesních organizacích v příslušné oblasti.
  • Činnosti směřující k zabezpečení financování výzkumu, vývoje a inovací od třetích osob (vyhledávání grantových možností nebo možností smluvní spolupráce apod.);

b) výuka a rozvoj studijních programů, zahrnující zejména:

  • Přímou výuku (přednášky, semináře a jiné formy výuky včetně praktické výuky) a její přípravu (např. formou přípravy nebo výběru studijních materiálů).
  • Účast na rozvoji studijního programu a jeho hodnocení.
  • Poskytování konzultací studentům.
  • Sledování a hodnocení plnění studijních povinností studenty (zejména přípravou, organizací a prováděním zkoušek a jiných forem ověřování znalostí a dovedností dosahovaných ve studijních programech).
  • Vedení a oponování vysokoškolských kvalifikačních prací.

c) účast na samosprávě, zahrnující zejména:

cestovko

  • V zákonem upraveném rozsahu účast na ustavování, případně také činnosti samosprávných akademických orgánů.
  • Přípravu a provádění správních a s nimi souvisejících odborných úkonů v přijímacím řízení do akreditovaných studijních programů.
  • Výkon funkcí vedoucích zaměstnanců v přímé řídící působnosti samosprávných akademických orgánů MU nebo fakulty, do nichž jsou tito zaměstnanci podle zákona o vysokých školách jmenování (prorektor, proděkan).

Příklad:
Jako lektor prvního stupně máte vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním oboru. Náplní vaší práce je vyučovat studenty. Kromě toho poskytujete i konzultace a vedete kvalifikační práce. A děláte oponenturu jiným kvalifikačním pracím. Váš nástupní plat je 18 600 hrubého. Na účet vám tak přijde čistý plat okolo 16 000 Kč.

Těžko soudit, zda jsou akademičtí pracovníci schopni s takovým platem vyžít bez větších obtíží. Nebo zda naopak musí přibírat další úvazky, například na jiných školách, nebo vyvinout jinou činnost nad rámec svého pracovního zařazení, aby dosáhli na výše uvedené příplatky.

Potvrzuje se ovšem to, že toto povolání musí člověk opravdu dělat pro své přesvědčení a s velkým zaujetím.

29 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 26. 1. 2016 10:06