Hlavní navigace

Stát si vojáků moc neváží, na výsluhách mají méně než policisté

1. 10. 2010
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Štědrý stát nabízí více než dva miliony korun výsluh za patnáct let práce u policie. Naproti tomu vojáci si o takové výslužce mohou nechat jenom zdát.

Výsluhové nároky vojáků upravuje zákon číslo 221/1999 Sb., o vojácích z povolání (dále jen zákon). Zákon uvádí, že poskytuje s přihlédnutím k náročnosti služby vojáka, v závislosti na době trvání služebního poměru a důvodech jeho zániku, výsluhové náležitosti, kterými jsou výsluhový příspěvek, odbytné, odchodné a úmrtné.

Za 15 let služby 5 procent

Do služebního poměru se voják povolává na dobu určitou v trvání 2 až 20 let, není-li dále stanoveno jinak. Dobu trvání služebního poměru může služební orgán na základě písemného souhlasu vojáka měnit. Zkušební doba činí 3 měsíce. Zde je rozdíl oproti příslušníkům bezpečnostních sborů, kteří jsou po uplynutí tříleté doby služebního poměru na dobu určitou (při prvním přijetí) a po vykonání služební zkoušky, zařazeni do služebního poměru na dobu neurčitou.

Nárok na výsluhový příspěvek má voják, jehož služební poměr trval alespoň po dobu 15 let. Základní výše výsluhového příspěvku činí za 15 let služby 5 % průměrného měsíčního hrubého platu. Tato výše se zvyšuje za šestnáctý a každý další ukončený rok služby o 6,2 %, za dvacátý první a každý další ukončený rok služby o 2,5 % a za dvacátý sedmý a každý další ukončený rok služby o 1 % průměrného měsíčního hrubého platu. Výše výsluhového příspěvku může činit nejvíce 55 % průměrného měsíčního hrubého platu. Byl-li voják zařazen jako výkonný letec nebo konal službu zvláštní povahy nebo zvláštního stupně nebezpečnosti alespoň po dobu 5 let anebo konal službu v zahraničí za zvlášť nebezpečných podmínek, může výše výsluhového příspěvku činit nejvíce 60 % průměrného měsíčního hrubého platu.

Při souběhu nároku na výsluhový příspěvek s nárokem na invalidní důchod anebo starobní důchod z důchodového pojištění se výsluhový příspěvek vyplácí pouze tehdy, je-li vyšší než některý z uvedených důchodů, a to ve výši rozdílu mezi výsluhovým příspěvkem a důchodem (jinak řečeno, stejně jako u bezpečnostních sborů je důchod doplácen do výše výsluhového příspěvku).

Výsluha, odbytné nebo odchodné?

Voják, který si při splnění stanovených podmínek pro nárok na výsluhový příspěvek nezvolil nárok na jeho výplatu, má nárok na odbytné. Přiznáním odbytného zaniká nárok na výsluhový příspěvek. Doba trvání služebního poměru rozhodná pro nárok na odbytné činí 2 roky. Základní výše odbytného činí 2 průměrné měsíční hrubé platy. Za třetí a každý další ukončený rok trvání služebního poměru vojáka se odbytné zvyšuje o jeden průměrný měsíční hrubý plat. Za jedenáctý a každý další ukončený rok trvání služebního poměru se odbytné zvyšuje o jednu polovinu průměrného měsíčního hrubého platu, nejvýše však do jeho osmnáctinásobku.

Na odchodné má nárok voják, kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek, a který místo vyplácení výsluhového příspěvku nezvolil nárok na výplatu odbytného ve výši čtyřnásobku průměrného měsíčního hrubého platu, trval-li jeho služební poměr alespoň po dobu 15 let. Za šestnáctý a každý další ukončený rok trvání služebního poměru se odchodné zvyšuje o 40 % průměrného měsíčního hrubého platu. Nejvyšší výměra odchodného činí šestinásobek průměrného měsíčního hrubého platu.

Proč?

Důvodová zpráva k zákonu mimo jiné uvádí, že výsluhové náležitosti, které souvisejí se zánikem služebního poměru vojáků, mají výrazný motivační charakter a zabezpečují vojákům určité sociální jistoty za dobu služby, a to s přihlédnutím k psychické a fyzické náročnosti vojenského zaměstnání, potenciálnímu ohrožení života v přípravě na bojovou činnost, konání služby v různých místech podle potřeb ozbrojených sil bez ohledu na vliv na rodinný život a na ztrátu civilní profese. Vojenská služba je spojena s řadou omezení a povinností, které v civilním sektoru neexistují a s přihlédnutím k její nízké společenské prestiži vede následně k preferenci jiných profesí a činností. Za této situace se proto navrhuje vytvořit systém, který by vojáky hmotně dostatečně zabezpečil, po kratší době služby jednorázově, po delší době služby opakujícími se dávkami… Nároky, které souvisejí se skončením služebního poměru, jsou proto v zákoně konstituovány tak, aby byly jedním z  rozhodujících motivačních, stimulačních a garančních jistot vojáků z povolání, které budou napomáhat i personálnímu zabezpečení a průběhu vojenské služby v situaci, kdy  služební poměr se bude uzavírat pouze na dobu určitou podle potřeb státu a rozhodující pro nárok  navrhované dávky by byla jen doba služby vojáka z povolání a plat vojáka… Nárok na výsluhový příspěvek a jeho výši se odvozuje z doby služby a z důvodu skončení služebního poměru. Základní výše je konstruována tak, aby motivovala pro další službu, zejména vojáky v nižších důstojnických hodnostech. 

Podpora nezákonného hnutí ruší nárok

Na výsluhové náležitosti nemá nárok voják, proti kterému je ke dni zániku služebního poměru uplynutím stanovené doby, nebo ke dni propuštění ze služebního poměru po podání žádosti o propuštění ze služebního poměru, vedeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin. Na výsluhové náležitosti nemá nárok též voják, který byl propuštěn ze služebního poměru pro podporu, propagaci nebo sympatizování s hnutím, které prokazatelně směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob.

V dalších, zákonem uvedených případech náleží výsluhové nároky v poloviční výši. Patří sem případy, kdy byl voják například pravomocně odsouzen pro trestný čin a jeho setrvání ve služebním poměru by ohrozilo vážnost ozbrojených sil, stal se členem politické strany, politického hnutí nebo odborové organizace. Výsluha se krátí na polovinu také, když vykonává výdělečnou činnost bez souhlasu služebního orgánu, nebo při propuštění vojáka, který není dle závěru služebního hodnocení způsobilý pro další výkon služby. Čtěte také: Chcete se vyhrabat z krize? Tiskněte vlastní peníze

Praktický příklad a porovnání

Tak jako u příslušníků bezpečnostních sborů budeme modelovat názorný příklad. Průměrný měsíční příjem vojáka v současné době činí 24 676 Kč. Tento průměrný příjem je menší, než služební příjem příslušníků bezpečnostních sborů. Je však zvyšován, pokud vojákovi není zajištěno ubytování, nebo byt, vyplácením přídavku na bydlení, který je ve výši 10 160 Kč v Praze a 10 080 Kč v ostatních obcích.

Pokud budeme uvažovat průměrný služební příjem vojáka 25 000 Kč, bude podle odsloužených let výše odchodného:

Odsloužené roky 15 20 25 30
Odchodné jednorázově 100 000 Kč 150 000 Kč 150 000 Kč 150 000 Kč

Odchodné je vyplaceno jen, jestliže nebyl zvolen nárok na odbytné a voják zvolil výplatu výluhového příspěvku. Maximální výše dosahuje po 20 letech služby a s dalšími lety se nezvyšuje.

Výše odbytného bude následující:

Odsloužené roky 2 5 10 15 20 25 30
Odbytné jednorázově 50 000 Kč 125 000 Kč 250 000 Kč 312 500 Kč 375 000 Kč 437 500 Kč 450 000 Kč

Odbytné je vyplaceno jednorázově při ukončení služebního poměru, pokud voják nezvolí nárok na výsluhový příspěvek. Jeho maximální výše dosáhne voják po 26 letech služby, kdy dosáhne osmnáctinásobku průměrného měsíčního hrubého platu (v tomto případě by se jednalo o jednorázovou výplatu 450 000 Kč), za další roky se již nezvyšuje.

Výsluhový příspěvek bude:

Odsloužené roky 15 20 25 30 35
Výsluha měsíčně 1250 Kč 7750 Kč 10 875 Kč 12 500 Kč 13 750 Kč

Na 55% výsluhu z průměrného měsíčního hrubého platu tak voják dosáhne po 35 letech služby.

Policejní výsluhy vyjdou stát dráž

Příslušníků profesionální armády je v současné době asi 25 000. Současné výdaje státního rozpočtu na výsluhové nároky vojáků činí necelé dvě a půl miliardy korun a jejich průměrná měsíční výše přesahuje 11 000 Kč.

Při srovnání s výluhovými nároky příslušníků bezpečnostních sborů je patrná částečně odlišná konstrukce výluhových nároků vojáků. Nárok na výsluhový příspěvek mají vojáci i bezpečnostní sbory shodně po 15 letech služby. U vojáků je však výrazně nižší (5 % oproti 20 % u bezpečnostních sborů). U vojáků je odchodné až po 15 letech služby (bezpečnostní sbory po 6 letech).

dan_z_prijmu

Oproti bezpečnostním sborům mají vojáci nárok na odbytné, a to již po 2 letech služby. Odbytné motivuje vojáky s kratší dobou služby ke zvolení jednorázového vypořádání nároků při ukončení služebního poměru vojáka. Při uvedeném průměrném platu si po 15 letech služby voják může zvolit jednorázově výplatu odbytného (312 500 Kč), nebo měsíční výsluhu 1250 Kč s jednorázovým vyplacením odchodného 100 000 Kč. I přes relativně vysokou výši odbytného budou však náklady státního rozpočtu nižší na vojáka po 15 letech služby s vyplaceným odbytným, než náklady na výplatu výsluhy příslušníka bezpečnostního sboru po 15 letech služby.

Stejně jako u bezpečnostních sborů navrhuje vláda pro příští rok 15% zdanění výsluhových nároků vojáků. Z hlediska plánovaného odstranění daňových výjimek je to cesta správným směrem, byť tento záměr pochopitelně vyvolává odmítavé reakce vojáků. Cestou k destabilizaci České armády by však mohla být snaha o změnu systému výsluhových nároků. Byť se v této souvislosti hovoří spíše o změnách v systému výsluhových nároků příslušníků bezpečnostních sborů, lze očekávat, že by v takovém případě došlo i na změny u vojáků.

Souhlasíte s principem výsluh pro vojáky?

  • Ano, zachoval bych ho v současné výši.
    60 %
  • Ano, ale nyní je nastaveno přehnaně štědře.
    8 %
  • Ne, zrušil bych ho.
    32 %

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).