Názory k článku
Vyplatí se v době krize zakládat rodinu?

Není pravda. http://www.snopes.com/pregnant/blackout.asp

Práce je dost, ale zaměstnání málo :-)

Ja bych si to jeste dovolil konkretizovat na penez malo.

Čím je doba krize jiná? Budeme-li to poměřovat jen ekonomicky, založit rodinu se prostě nevyplatí. Odchovat jedno dítě do dospělosti je náklad v řádu miliónu. O ceně nevyužitých příležitostí ani nemluvě. A nikde není psáno, že to dítě se dospělosti dožije a že bude mít chuť, možnost a příležitost se o vás ve stáří postarat.

Rodinu si člověk nepořizuje proto, aby se mu to vyplatilo.

Rozdíl proti krizi ze třicátých let je hlavně v existenci sociálních programů. Tehdy nezaměstnanému opravdu hrozilo, že umře na hlad nebo na zimu. To dnes v podstatě nehrozí, díkybodu (bezdomovectví je většinou svázáno s psychickými problémy nebo závislostmi a je pravděpodobně jejich následkem).

Teda žasnu, jak si někdo může myslet, že 50% ženských si bere nevhodného partnera? Taková je průměrná rozvodovost...chlapi se povahově měnit nemusí, jen se jim ten vztah může rychle zajíst - stejně tak i ženským, prostě to vyšumí. Mně je 32 let, mám byt na hypotéku, mé dva předešlé dlouhodobé vztahy nevyšly, proto ta opatrnost. Nemám nikoho, na koho bych se v nouzi mohla obrátit - ať už se hlídání dětí týká nebo finanční výpomoci. Nic jsem nikdy nedostala zadarmo. Nicméně na dítěti už se současným přítelem pracujeme, nepřipadám si nicméně jako důchodkyně. K založení rodiny je zapotřebí i sociální vyspělost, znám dost případů ze svého okolí, které finanční aspekty "až tak" neřešily a pak splakaly nad výdělkem. Ať si tohle někdo zkusí a pak nás soudí...bojíte se, že přijdete o práci, když jste pár dní doma na OČR, nehledě na to, že když je žena s dítětem sama, moc práce si vybírat nemůže, často může pracovat jen na jednu směnu...a tento luxus Vám dnes jen tak někdo neposkytne...

Když si žena bere muže, tak si myslí, že se (ho) změní, ale on se nezmění. Když si muž bere ženu, tak si myslí, že se nezmění, ale ona se změní. :)

Pouzivam neco podobneho: Nikdy nevis jiste, co se druhemu honi hlavou ted, tak jak muzes vedet, co se mu tam bude honit za par let.

Anebo jeste jinak: muz bere manzelstvi jako cenu za pravidelny sex. Zena bere pravidelny sex jako cenu za manzelstvi :)

Nebo: Nejdražší "společnice" je manželka.

Nápis v lázních na pánských záchodech:
1. Byl jsem tu s manželkou a bylo to tu prima.
2. Byl jsem tu bez manželky a bylo to ještě lepší.

S ženskou je poloviční zábava a dvojnásobná útrata.

Já bych to neřekl takto vulgárně, ale má to něco do sebe. Úvaha typu chci dítě, protože je to moje povinnost (poslání) je špatná. Nejdřív to chce kvalitního partnera a pak se rozhodnout že S NÍM chci mít dítě. Jinak z ní bude svobodná matka (nebo se brzy rozvede).
Jenže když si v bulvárních časopisech přečtou jak ta či ona si nechala udělat dítě od toho či onoho a jak vysoudila vysoké výživné ze kterého si teď skvěle žije, tak si myslí, že se jí to možná podaří taky. No, některým se to možná podaří.

Ale někdy se stane, že dítě neplánujete a prostě to přijde, nemusí to být vypočítavost nebo touha mít dítě za každou cenu.

Tomu nevěřím, o antikoncepci se dneska učí i na základní škole. Ve většině případů jde o prostou vypočítavost - ať o ty peníze nebo jen snaha připoutat si partnera, který sice není zrovna Onassis, ale furt je to lepší než být sama. Těch případů kdy dojde k selhání antikoncepce je málo (a i ty jdou řešit).

Asi tak. Navíc když ví, "že není něco v pořádku", není problém tomu své chování přizpůsobit.

Kolik % z rozvedených a svobodných matek to obnáší? Jedno?

Nějaký vhodný druh antikoncepce se vždycky najde (nitroděložní tělísko např.) a když už není zbytí, tak je tu starý dobrý kondom.
Je to pouze "uhýbání od problému".

bez celovánu si ale pak nestěžuj, že po tom tloustneš :D

Antikoncepce obecně je problém. K sexu musí být dva (při jednom žena neotěhotní, tedy: stalo se to naposledy před 2.000 léty a ještě dnes se o tom v kostelech s úctou mluví). Jenže zodpovědnost se obvykle předtím i potom háže obvykle jen na jednoho, a to na ženu. ONA se měla starat, ONA je tím vinna. Chlap jakoby nic, on je ten chudinka, co na to doplácí.
Pokud jsem zaslechla, tak na západ od našich hranic se to řeší následovně: do nějakých 35 let je antikoncepce hlavně na ženě. Ale protože jde o pilulky, a to ne zcela nevinné (bohužel i pro ochranu životního prostředí), pokud v tomto věku partneři už děti nechtějí, třeba jen proto, že už mají dvě nebo tři a víc si netroufají uživit, nechá si muž přerušit chámovody, což je sice jen drobná ambulantní operace, ale žena už ty pilulky brát nemusí. Rodina ušetří (neb pilulky nejsou zrovna levné), ale chlap je pak holt do konce života neplodný. Jenže tam se to bere tak, že nejprve se obětovala žena a aby byla ve vyšším věku zdravější, musí něco obětovat taky muž.

Ono je založení rodiny vůbec problém. Řekla bych, že někdy od r. 1950 se to přestalo vyplácet, přičemž je jedno, jestli to je ve státě tzv. socialistickém nebo kapitalistickém. Státu se platí na důchody a na sociální programy a pro rodiče je dítě jen kasičkou. Pravda, mnoha rodičům se podaří dítě vychovat dobře, ale pokud se dítě odstěhuje za prací do tramtárie, stejně ve vyšším věku zůstanou sami. Péče o staré rodiče funguje málokdy, a nefungovala ani v dobách, kdy sociální systémy nebyly. Bylo málo případů, kdy starý rodič končil v pastoušce, nebo v chudobinci? Ono to nebylo jen proto, že byl třeba sociálně slabší, ale třeba proto, že potřeboval občasnou péči, ale nepravidelně po celý den. Děti byly odstěhované nebo chodily do fabriky, kde musely zařezávat od-do (a třeba i na čtyři směny), aby uživily zase své děti, tak holt zbyl ten chudobinec nebo starobinec v péči řádových sester. Existuje jedno přísloví: jeden otec uživí i deset dětí, ale deset dětí neuživí jednoho otce. Smiřme se prostě s tím, že péče je jednosměrná, od rodičů k dětem.
Že by se děti vyplatily? Možná ještě ve 30. letech minuého století, kdy byly pro rodinu a její obživu levnou pracovní silou. Dneska je z dětí modla, která si po sobě pomalu ani nesmí uklidit vlastní binec, protože to už by se podle některých pošahaných sociálních pracovnic rovnalo týrání dětí a zneužívání dětské práce. Tak se pak nedivme, že si mladý člověk radši pořídí psa. Na něj nemusí mít paragraf při ošetřování v nemoci, a přes den, kdy je v práci, mu dá do misky vodu a granule. Nikdo ho nebuzeruje, že dítě nedostalo 10 Kč na výchovný koncert, že nemá peníze na lyžařský výcvik nebo že dítě zůstalo ve školní družině do 16.00, natož pak že nedoneslo na výtvarnou výchovu cibuli, protože ji budou ve škole kreslit. Navíc pes je nesmírně šťastný, když svého páníčka vidí, že přišel domů z práce, což se o některých dítkách, především pubertálních, zrovna říct nedá. No, není teda pes nebo kočka nakonec lepší?

Proboha, co je to za uvazovani. Kdyz nechci nebo si nemuzu dovolit deti, tak se chranim aspon dvema zpusoby. Ze je to nepohodlny? No jasne ze je, ale i maly deti uz vi, ze zadna ochrana neni 100%.

Jestli nekomu delaji problem takhle jednoduche otazky, tak by si meli spis vyresit, proc spolu vlastne jsou.

No kdyz ja sem byl na vysoke skole tak sme vsichni pichali jak sysli a k zadnemu selhani nedoslo. Sotva sme odpromovali zacala antikoncepce selhavat a uz se to kolem mne i zeni. No jako kluci sou sice s holkama docela spokojeni, ale kdyby nebylo to dite na cesta tak by se jeste nezenily. No jo ale ona selhala ta antikoncepce.

Pocitam ze antikoncepce bude selhavat tak jeste do 35 a pak to selhavani pozvolna ustane.

P.S.: Verim ze skutecne nekdy selze, ale jsem toho nazoru ze 99% tech selhani je ciste zamernych.

Přesně tak. Holky si to umí zařídit. Připomíná mi to jeden vtip.

chytrý muž + chytrá žena = lehký flirt
chytrý muž + hloupá žena = svobodná matka
hloupý muž + chytrá žena = šťastná rodina
hloupý muž + hloupá žena = velké přídavky na děti

No ja mohu mluvit z vlastni zkusenosti. Pritelkyne se mi priznala k tomu ze prestala brat prasky az dva mesice po te co je vysadila. Ne ze bych dite nechtel, ale vzhledem k tomu, ze sem zrovna hledal praci v Praze (a puvodne pracoval v Opave) a to znamenlo ze se velmi brzi prestehujem, bylo dost hloupe nacasovani.

Takze sem se i s tehotnou pritelkyni (ktera podala vypoved) prestehoval do Prahy a diky jejimu imbecilnimu rozhodni prisli o materskou, protoze jako tehotna uz v Praze praci trvalou nesehnala. Navic ve chvili kdyz sme meli financni veletoc (5 najmu dopredu atp. - provize, zaloha, najem na mesic nastupu a pak najem na dalsi mesic a teprve az pak prisel prvni plat). Takze misto 1+kk kde bychom ve dvou klidne startnout mohli a usetrit neco a za dva roky to zapichnout ve vlastnim, sme od zacatku museli brat alespon 2+kk.

A to vsechno jenom protoze mela strach ze bych ji opustil, jak se mi nakonec priznala.

Bude super az konecne vymysli chemickou antikoncepci pro chlapy. Pro mne sice bude uz pozde, ale aspon dalsi chlapi budou mit sanci.

P.S.: Uvidite jak ucina bude antikoncepce pro chlapy. Procento jejiho selhani bude vyrazne mensi nez veskere antikoncepce pro zeny.

Btw. prezervativ neni to same, protoze s prezervativem musi souhlasit i partnerka.

No aspoň, že se přiznala, tak snad nebude tak špatná a přeju aby vám to vydrželo, třeba opravdu budete ta "šťastná rodina".

Známá to na svého partnera zkoušela taky, ale naštěstí (pro ni) si ho jen testovala (s tím, že je asi těhotná). On jí však odkázal do patřičných mezí s tím, že teď to nepřipadá do úvahy, že on se teď ženit nebude, "že to zaplatí", ale ať jde na interrupci. Prostě ne typ, co by se dal utáhnout na vařený nudli. Po pár letech se nakonec stejně vzali.

Ona moc dobře věděla, proč se ho má držet. S ním se totiž nikdy nebude muset na práci ani podívat, takže nehrozí, že by ho poslala někam. Ona to má moc dobře spočítané.

Docela Vas obdivuji, ze po necem takovem dokazete pritelkyni dal verit. Pro me by to byl asi jasny signal: Kdyz bude v nouzi (az jiz skutecne nebo domele), jse chopna cehokoliv bez ohledu na tebe.

Asi to nebylo lehke, ale preji ti, aby vam to spolu vyslo. Pro antikoncepci pro chlapy jsem take.

A víte, co to s těmi "vyzrálými" partnery udělá za 15 let, až dítětem bude mlátit puberta? Pubertu dítěte je snažší prožít v 35 než v 50! Na to vemte jed, znám ze sousedství některé děti později narozené, na některé dokonce volali - támhle ti jde dědeček - a on to byl tatínek. No ještě že v budoucnu bude držení a konzumace drog naprosto legální, aspoň jedna starost přestárlým rodičům odpadne...
Pokud bych uvažovala, že dítě narozené po 30. roku rodiče bude mít také své dítě až po 30, tak jeho rodiče (nyní už prarodiče) si vnoučat ani moc nemusí užít. Na druhou stranu budou mít děti volný kvartýr pro prarodičích, když náhodou neexnou, tak se šoupnou do pečovateláku.

Nevidím v tom problém. Mě měli rodiče ve věku 29/34 (matka/otec) a to tehdy vůbec nebylo obvyklé a neměli problém s tím mě zvládnout.

Ovšem to je tvůj pohled na věc.

Pokud nemají zájem se jim věnovat, tak ho nebudou mít ve dvaceti stejně jako ve čtyřiceti. Naopak čekám, že v pozdějším věku by ten zájem přece jen mohl být o něco větší, je zde právě určitá šance "dozrání".
Svatba + dítě ve dvaceti letech to je nejlepší cesta k rozvodu.

Jsem ročník 78 a narodil jsem rodičům ve věku 38/36. Nemám pocit že by rodiče moji pubertu nějak zvlášť prožívali, spíše naopak, už věděli, že nemá smysl se nějak zvlášť rozčilovat.
Jediné omezení jsem pocítil na vysoké, kterou jsem si nedovolil moc flákat a "musel" jsem ji vystudovat za standardních 5 let a nikoliv 6 a více, jak je dnes běžné, protože při promoci už jsem měl oba rodiče v důchodu. To ale dnešní třicátníky trápit nebude, protože ti budou pravděpodobně odcházet do důchodu až v 70.

Ano. Důležité je, aby ten partner neměl poruchu osobnosti.

Ja bych z toho nedelal takovou kovbojku. Poceti ditete ve vyssim veku je sice rizikovejsi, ale to riziko je tak minimalni, ze ho nema smysl vubec resit. Vek ve kterem maji deti se zvysil pouze u zen, u muzu bylo vzdy obvykle, ze maji deti po tricitce, ctyricitce, padesatce, podle toho jak to vyslo.

.. jestli nebude dobré se začít zamýšlet nad smyslem lidské existence. Kvůli čemu žijeme? Kvůli přírůstkům HDP? Zisku? Budování "existence". Práci? Stále více si začínám myslet, že je to všechno jakési pošahané. Žijeme do 80, důchod v 65, ale v 50 už jsme pro zaměstnavatele zbyteční a mimo. Jsme uštvaní jako borůvky a nemáme radost ze života. Kvůli čemu tedy žijeme?

Jen bych se zeptal. Máme žít tak, abychom byli spokojeni jen my bez ohledu na ostatní a nebo máme být šťastní tím. že jsou spokojení i ostatní??? V tom je dost podstatný rozdíl.

Máme být šťastní tím, že máme dost peněz, lízátek, aut, knih, atd. nebo se máme snažit vybudovat vztahy, které stojí spoustu sil, času a nervů a které se třeba ani po x letech nepovede vybudovat?

Jedinym smyslem zivocichu neni pouze maximalni plozeni, tim spis ne u cloveka, ktery je zivocich pomerne nestandardni. A jestlize existuji strategie vzdani se vlastniho potomstva u mnoha zivocisnych druhu (hlavne tech socialne organizovanych), byla by hloupost ignorovat je u lidi.

No mate pravdu z jedinec tu neni primrne proto aby se rozmnozoval, to ani vcely a mravenci napr. Ale spolecnost jako takova ano. To ze evoluce vytvorila cloveka jako tvora castecne nesobeckeho pomohlo teto mutaci prezit a evidentne je to vyhodne, obcas nechat nejakeho jedince delat support a ne plodit.

Btw. evoluce je daleko rozahlejsi a je schopna jit mnohymi cestami.

P.S.: Narozdil od jinych si nejsem jisty, ze rozum vzdy vyhrat dan prirozenosti / pudem. Napr. solidarita. To az cas ukaze jestli prezily geny tech solidarnich, nebo tech nesolidarnich.

Ovsem skupinova selekce nefunguje, resp. jeji existence nebyla zatim prokazana. Ona totiz ta na prvni pohled nesobeckost miva pomerne sobecke motivace, byt nemusi byt hned zrejme (a to ani tomu, kde se pro ne rozhodne, coz na vysledku nic nemeni). Cili altruismus je vyhodny i pro jeho pachatele, treba drive casty model vzdani se vlastnich potomku z ekonomickych duvodu a pomoc pri vychove deti sourozencu pomaha sirit i vlastni geny, byt ne v prime linii, atd.
Otazka tzv. souboje rozumu a prirozenosti/emoci je vubec opredena myty, ono totiz i to, co nazyvame rozumem, je v podstate s emocemi primo propojeno.

Někteří živočichové ale taky potomstvo soka sežerou (třeba lvi). Taky si hlídají přemnožení a vlastní geny.
Nezapomeňme, že lidi se v minulosti vesele vraždili takřka na potkání, třeba první Přemyslovci (jednoho propíchli, jinou uškrtili a po nějaké době je svorně nechali prohlásit za svaté) nebo vládcové ve starém Římě. Občas se oslepili, občas někoho vykastrovali, jen aby urvali moc, majetek, víc koní a hezčí ženskou. A ženská zas někomu ukápla cosi do vína, když chtěla jiného (Borgiové, francouzský dvůr). Takže doby dřívější nepotřebovaly sociální systémy a péči o staré lidi, oni byli kolikrát rádi, když se dožili padesátky.
Nezapomínejme, že když šli přítelé přát Jaroslavu Vrchlickému k 50. narozeninám (kdo si nepamatuje, tak foto: http://www.obrazky.cz/detail?id=eJyVjk1PgzAAQO/9MaUfMKkJ8TDMFqPGLkuE3rry1a0FhFKEXy8XdzTx/t7LK9qXqzx89znxqedJAjAgCFTauHJIMKBAHk9IpZ1/pe8mzzZ4H60i66f8E0057fwHfWbFPTIavr4ZfuODsAxdFuEuhDNRb2FN5/MX0yYMRe135tDG2XKuhWaTw00r25R7zY976081aJzrH4NgnmdYaC8L05luaheo1kBbWZdj4AfVGK1uC8Lw2v9p3FHYOAtwhADBEdj9KrYstIxgr9VYyg2FqrOBHp/%2B8xszgEn8QEKiJKK0qmTFiPwBKNp1UA&sId=aKPiYkeSw4EeBUQqftz4&s=img = v době, kdy ho fotili, mu bylo nějakých 57 let!!!), sepsali mu blahopřání začínající slovy "Velebný kmete!" Zkuste říct dnešnímu padesátníkovi "velebný kmete", tak Vás požene bejčákem! Jaký je třeba Karel Gott velebný kmet, když měl dítě v 65 letech věku?

Co Gott, ale co takovej Saudek. Tomu je 73. Si říkám, že v 50 bych chtěl mít jeho formu :D. V 71 se mu narodilo 8. dítě.

Já taky netvrdím, že bych chtěl mít jeho 8 dětí. Mě by stačila jeho forma :D

saudek dítě v 70 letech ??? got v 60?
to je ale nepřesná informace.
dítě mají jejich partnerky, což nikoli nezbytně musí být totéž

K tomu je třeba podotknout, že byly doby (a ne zas až tak dávné), kdy se pořizování dětí ekonomicky vyplatilo. Děti od velmi útlého věku pomáhaly v domácnosti, ve stáří se staraly o rodiče.

To neni o (jenon) vychove. Misto "pomahaly v domacnosti" by spis bylo presnejsi napsat "pomahaly v hospodarstvi" - tedy mely nejaky ekonomicky prinos. Dneska neni moc rodicu, kterym by deti mohly pomahat se zamestnanim - at uz fakticky nebo pravne.

A ve stari by treba radi pomahali, ale kdyz jim stat sebere velkou cast platu mimo jine aby ji prerozdelil na duchody...

Byly doby? Pro některé tmavší obyvatele tohoto státu ty doby stále trvají. Fakani jim sice doma nepomáhají, ale zase venku žebrají nebo kradou. I tak se jim hodně dětí vyplatí.

Jasně že se vyplatí!
Pominu-li výjimky potvrzující pravidlo, je rodina a děti to nejlepší, co může člověk udělat. Samozřejmě, jako vše ostatní, musí se to udělat dobře a mít trochu štěstí, to už je prostě život a jistotu člověk nemá nikdy.
Lidi, mějte děti, dobře je vychovejte, vyplatí se to tisíckrát víc než cokoli jiného. Nemusí to vyjít, ale to platí o čemkoli jiném - a tenhle projekt stojí rozhodně za pokus :-)

Ještě bych podotkl, že se občas na tomto serveru zapomíná, že peníze, obecněji statky, slouží jako pomůcka či prostředek k dosahování nejrůznějších lidských potřeb. Jako třeba jídlo, přístřešek, hygiena, zdraví.
Založit rodinu, přivést na svět děti a vychovat je pak u většiny lidí (výjimky existují) patří právě k těmto základním potřebám. Z hlediska lidského rodu pak jde o potřebu zcela základní. Odpírat si tedy tuto potřebu za účelem úspory peněz je proto (až na výjimky) neracionální.
Jiná věc je odložení založení rodiny v okamžiku, kdy je budoucí rodič ve svízelné situaci. Riziko ztráty zaměstnání kalkulované _čistě_ na základě faktu, že ve světě nyní panuje hospodářský útlum, k takovým důvodům ale nepatří. Už jen proto, že dítě bude na rodičích závislé (v tomto kontextu myslím ekonomicky) a bude pro rodinu znamenat náklady po mnoho let, jejichž budoucnost neznáme.

No ta nizka "jistota" je kterou tady popisujete, ale neni to co by skutecne bylo, ale to jak to lidi vnimaji. Coz je docela rozdil.

Dnesni stat skutecne nenecha cloveka na holickach. Dokonce kdyz clovek prijde o zdravi dava mu stat spoustu moznosti. I kdyz to nejsou moznosti skvele jsou to moznosti zajistujici preziti jeho a jeho rodiny. Dokonce podminky zajistujici preziti v dobrem zdravotnim stavu.

Drive tyhle jistoty nebyly vubec. Bylo super kdyz se clovek vubec dostal do chudobince (za prvni republiky). Kdyz se vam neurodilo, kdyz nikdo nepotreboval postavit novy barak, tak ste byli o hladu. Kdyz ste nemeli co jist, hladoveli i vase deti (v africe jeste hladovi). Dneska to nahlasite na socialku a ti vam dedi umisti do deckeho domovu = preziji.

To sou jistoty jak prase, to tu pred druhou svetovou valkou nebylo a v mnoha castech sveta porad nejsou. A presto vsechno lide nechteji mit deti. Dokonce se da vysledovat, ze cim se maji lide lepe a maji vice jistot mnozi se mene. Moc to nechapu a nidke sem nevidel smysluplne vedecke opodstatneni.

Proc se clovek timto zpusobem vyvinul? Snad proto, aby nezlikvidoval vsechny sve zdroje? Sme snad vzhledem ke spotrebe premnozeni a tohle je regulacni mechanizmus? Je to snad dano prirozenymi cykly - po kazdem obdobi urody prichazi obdobi neurody a proto je vhodne deti rodit v obdobich neurody, abychom je vychovavali v obdoby urody? V kratkych cyklech se takhle mladata rodi (na jare je uz potravy relativne malo, ktera se urodi az v lete a na podzim).

P.S.: Argument "preci ze socialky neutahnu najem." je blbost, protoze k socialce dostanete pripaltek na bydleni a pri odstehovani do male vesnice v prdelovicich to vyjde. A to je presne to co stat zajistuje: preziti.

Já ten problém vidím i v tzv. "vyspělé" společnsoti. Rodinám, které by se o děti staraly, bere zdroje na péči o ně, a tyto zdroje přesunuje těm, kdo se nesnaží a parazitují. Výsledkem je hafo parazitů, kteří jen řvou a natahují pracky, protože oni přece mají práva a chtějí čím dál víc. No, a normální - zatím teda majoritní (ale jak dlouho ještě?) - rodiny se bojí mít víc než dvě děti, protože by je neuživily a protože v případě potíží jim stát pomocnou ruku nepodá. NECHCE podat. Ono vychovat takové dítko ve slušného člověka je totiž záhul nejen finanční, ale jsou tu i vysoké nároky na čas a na jiné komodity. Společnost po r. 1989 začala s radostí házet na rodiče všechny možné povinnosti, které byly do té doby zajišťovány jinými institucemi, jako je třeba návštěva zubaře, povinné zdravotní prohlídky při dosažení XX let věku apod. Škola sice stále vodí dětičky do divadla, do kina, jezdí s nimi na lyžařské zájezdy, ale už nemá čas na návštěvu zubaře, o tom, že by do školy přišel lékař a děti prohlédl, když je má v jedné třídě a všechny pohromadě, to taky ne. No, a rodič, když vidí to hafo povinností, tak se na to taky může..., protože ne každý může s dítkem dneska k zubaři, zítra s chřipkou, pozítří na rovnátka... Babičkám a dědečkům jsme odchod do důchodu protáhli do 65 let a dneska se divíme, že rodiny nechtějí mít děti. Ony by je chtěly, ale babička chodí do práce a ještě hodně let bude, náklady na hlídání jsou paleta, dovolené tolik není (ono stačí jen počet volných dnů, kdy se ve škole neučí, natož potom nemoc dítěte), no a ty zdroje taky koneckonců nejsou nic moc. Výsledkem je teda nižší porodnost. A bude hůř, vážení, jen co odezní vlna opožděných dětí, protože děti se nebudou mít komu rodit. "Husákovy" děti pomalu s plozením dětí končí a pak už byl jen postupný propad. Jenže to naši splečnost bohužel nezajímá, tu zajímá leda tak zvýšení DPH, zvýšení poplatků u doktora, a to i za novorozence, odklízení sněhu z chodníků zadarmo, zvýšení poplatečků tuhle i tamhle. Chtěl jsi dítě? Tak koukej platit, chceš š***t, tak nes následky!