Vyplatí se (ne)platit rozhlasové a televizní poplatky?

O potírání tzv. černých duší, které ignorují povinnost platit rozhlasové nebo televizní poplatky, se toho již mnoho napsalo; ve svém důsledku bez pozitivního výsledku pro příslušnou rozhlasovou či televizní kasu.

Odhlédneme-li od zákonem určeného „spravedlivého“ vymezení příjemců uvedených poplatků pouze pro elitně vymezené státem podporované subjekty, zaujalo mne v uplynulých dnech sdělení, že Česká televize vytáhla proti svým neplatičům předáním svých pohledávek vůči nim cizí firmě, která by s nimi měla zatočit. Je proto užitečné se podívat do příslušného právního předpisu, jak to s placením uvedených poplatků vlastně je…

Odpovědi na naše otázky nám dává zákon o rozhlasových a televizních poplatcích č. 252/1994 Sb., ve znění pozdějších zákonů, které jej změnily a doplnily.

Vymezení předmětu poplatků – tedy za co se platí!

Zde je nutné předeslat, že různí koumáci nebo i ti, kteří se řídí pouze tzv. zdravým rozumem, jsou proti logice zákonné definice v úzkých. Podle zákona se televizní (a analogicky i rozhlasový) poplatek platí za zařízení technicky způsobilé k individuálně volitelné reprodukci televizního (rozhlasového) vysílání bez ohledu na způsob příjmu. Takové zařízení zákon považuje za televizní (rozhlasový) přijímač i v případě, že jej držitel upraví k jinému účelu.

Uvedená definice diskvalifikuje každého, kdy by chtěl tvrdit, že se dívá pouze na televizi (poslouchá rozhlas) vysílanou z ciziny nebo televizi (rozhlasový přijímač) používá pouze k provozování videa či DVD, rozhlas pak k reprodukci hudby z příslušných nosičů. Definice je „mazaně“ vymyšlená a není z ní – technici mne možná poopraví (a souvisí to s níže uvedeným vymezením zákonného způsobu odhlášení přijímače z evidence) – úniku.

Kdo a za co platí?

Uvedeno je, že poplatníkem se fyzická nebo právnická osoba či organizační složka státu, která je držitelem výše definovaného přijímače. Pokud je přijímač součástí dopravního prostředku, poplatníkem je jeho držitel.

Ale fyzická osoba platí pouze z jednoho uvedeného přijímače; z druhého a dalšího se poplatek neplatí, a to ani v případě, kdy je přijímač součástí dopravního prostředku. Poplatek se neplatí z přijímačů, které jsou v držení fyzických osob žijících s poplatníkem v téže domácnosti, jak má na mysli příslušné ustanovení občanského zákoníku. Konkrétně: žijete-li ve společné domácnosti s tchánem, který platí uvedené poplatky, můžete si na své chatě (v autě) provozovat rozhlasový nebo televizní přijímač, aniž byste mohli být popotahováni za neplacení stanovených poplatků.

Osvobození od poplatků

Vedle klasického osvobození týkajícího se osob požívajících diplomatických výsad a imunit a osvobození od poplatků v zákoně uvedených orgánů a organizací (Policie ČR, Armáda České republiky, Bezpečnostní a informační služba, ale i držitelé licencí a další), zákon osvobozuje od uvedených poplatků tyto osoby:

1. cizí státní občany, kteří nemají na našem území trvalý pobyt,
2. osoby s úplnou nebo praktickou slepotou obou očí a osoby s oboustrannou nebo praktickou hluchotou,
3. jednotlivce, jehož čistý příjem za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 1,4 násobek zákonem stanoveného životního minima,
4. žije-li v téže domácnosti s dalšími osobami a součet jejího čistého příjmu a čistých příjmů těchto osob za uplynulé kalendářní čtvrtletí je nižší než 1,4 násobek životního minima osob žijících v této domácnosti.

Sazba poplatku a evidence poplatníků

Měsíční výše rozhlasového poplatku činí 37 Kč, televizního poplatku 75 Kč. Evidence poplatníků vede pošta ve svých provozovnách podle trvalého pobytu nebo sídla poplatníka. Evidenci poplatníků může vést i provozovatel ze zákona. Jím je u rozhlasového poplatku Český rozhlas, u televizního Česká televize. Tyto subjekty mohou určit i jiného provozovatele, než je výše uvedeno.

Každý povinný poplatník musí oznámit místně příslušné provozovně pošty, kdy se stal držitelem výše definovaného přijímače, a je-li osvobozen od povinnosti platit poplatek (viz písmena c – d), doložit okolnosti prokazující osvobození. Ostatní osvobození poplatníci tuto povinnost nemají.

Poplatník podnikatel

Pokud fyzická osoba používá rozhlasový nebo televizní přijímač k podnikání nebo v souvislosti s ním, platí poplatek navíc z každého takového přijímače. Pokud jde o osobu, která v rámci podnikání vyrábí, opravuje nebo prodává rozhlasové nebo televizní přijímače, platí poplatek jen z jednoho z nich; pokud však má vedlejší provozovny, platí poplatek z takového počtu přijímačů, kolik má vedlejších provozoven.

Placení poplatků a přirážky k nim

Poplatky se platí uvedeným provozovatelům prostřednictvím pošty; přímo Českému rozhlasu nebo České televizi platí, je-li k tomu vyzván. Poplatek je splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Nezaplatí-li dlužné poplatky ani v přiměřené dodatečné lhůtě poskytnuté mu Českým rozhlasem nebo Českou televizí, případně jimi zmocněným subjektem, provozovatel je oprávněn domáhat se svého práva u soudu.

Poplatník, který

1. nepřihlásil poplatek do evidence,
2. uvedením nepravdivých údajů dosáhl neoprávněného osvobození od povinnosti platit poplatek,
3. dosáhl uvedením nepravdivých údajů neoprávněného odhlášení přijímače z evidence,

je povinen zaplatit provozovateli ze zákona kromě dlužných poplatků i přirážku ve výši 5 000 Kč za každý rozhlasový přijímač nebo přihlášku ve výši 10 000 Kč za každý televizní přijímač. Pokud přirážku nezaplatí ani v přiměřené lhůtě poskytnuté mu provozovatelem, lze ji vymáhat soudní cestou.

Poplatník může odhlásit příslušný přijímač z evidence, přestane-li být jeho držitelem, nebo stane-li se přijímač trvale nezpůsobilým k reprodukci rozhlasového a televizního vysílání. O tom předkládá poplatník čestné prohlášení.

V souvislosti s tzv. černými posluchači vyvstává otázka, jakým způsobem může provozovatel zjistit, že dotčená osoba používá přijímač, který podléhá poplatku. V žádném případě se k tomuto zjištění nemůže dostat provedením prohlídky dotčeného bytu či jiného uzavřeného prostoru. Důkaz o existenci takového přijímače si musí opatřit jiným spolehlivě dokazatelný způsobem; v úvahu přicházejí i různá technická zařízení, která takový přijímač spolehlivě detekují.