Vyplatí se ještě pracovat v zahraničí?

Na trhu práce, a to nejen u nás, ale i v okolních státech jako je Polsko, Slovensko či vzdálenější Maďarsko, je momentálně situace velice podobná té v některých dalších státech Evropy, tedy že existuje nedostatek pracovních sil v některých odvětvích. Ekonomiky střední Evropy rostly v posledních letech slušným tempem, tedy kromě Maďarska, a byly schopné vytvářet stále více pracovních míst. Jednoduše není již tak obtížné sehnat práci, jako tomu bývalo před pár lety.

Nedostatek pracovních sil v některých oborech, jako je například maloobchod, hoteliérství, pohostinství a stavebnictví souvisí také s odlivem těchto pracovníků do zahraničí po přistoupení k Evropské unii v květnu 2004. Jednalo se zejména o pracovníky z Litvy a Lotyšska, ale mezi nejvíce migrující národy za prací co do celkového počtu obyvatel patřili také Poláci, Estonci a v neposlední řadě Češi.

Od té doby ale ekonomika České republiky rostla meziročně přibližně o 6 %, což je více než je průměrný ekonomický růst států Evropské unie. Nezaměstnanost v ČR klesla z 8,3 % v roce 2004 na 5,3 % v roce 2007. Počet nově vytvořených pracovních míst rostl každoročně vysokým tempem. Rostla také reálná mzda (mezi 3–4 % ročně) a naše kupní síla se tak zvyšovala. Také česká koruna se již neobchoduje na 32 korunách za euro či 25 korunách za dolar jako v květnu 2004.

Do USA už jen za zážitky a angličtinou

Prázdninové výdělečné pobyty v USA, tolik oblíbené u studentů, už proto nejsou, čím bývaly. Minimální mzda se v Americe pohybuje mezi 6–8 dolary na hodinu, záleží na tom, ve kterém státě pracujete. Při současném kurzu dolaru není měsíční výdělek nijak závratný, při 40hodinovém pracovním týdnu by to dělalo přibližně pouhých 20 tisíc korun měsíčně. Ani au-pair pobyty už nejsou lákavou příležitostí, co se týče výdělku. Na stránkách zprostředkova­telských agentur se dozvíte, že týdenní kapesné dělá asi 180 dolarů, k tomu ovšem získáváte také další bonusy ve formě zaplacené zpáteční letenky, poskytnutí stravy a ubytování apod. Celkem na tomto pobytu měsíčně získáte taktéž přibližně 20 tisíc korun. Jediné, co je tedy lákavé na těchto pobytech, je poznání jiné kultury a procvičení si svých komunikačních schopností v cizím jazyce.

V Evropě se pro nás výdělky ztenčily, ovšem ne tak výrazně jako v USA

Česká koruna zpevnila k euru od přistoupení k Evropské unii přibližně o 25 %, což není tolik jako zpevnění k dolaru o 40 %. Výdělky v Německu či Rakousku proto pro nás také již nejsou to, co bývaly, ale jsou stále vyšší než u nás. Mladí lidé bez závazků jistě ocení zkušenost pracovat v zahraniční firmě a například lidé pracující v oboru informačních technologií mají výjezdy za prací ulehčeny v tom směru, že spousta odborných názvů z oboru je vlastně v anglickém jazyce. Tudíž jim jistě postačí základy němčiny a znalost angličtiny.

Libra také podléhá silné koruně

V Anglii už to také není, co bývalo. Jedna libra v roce 2004 stála mezi 45–50 korunami. To znamená, že pokud jsme si tehdy dovezli například 1000 liber, měli jsme téměř 50 tisíc korun, momentálně je to jen 30 tisíc korun. Minimální mzda v Anglii je v současné době přibližně 5,5 liber na hodinu, což představuje měsíční výdělek přibližně 27 tisíc korun hrubého. Samozřejmě jiné než nejnižší pozice jsou placeny lépe, ovšem na tyto pozice musí člověk mít znalost angličtiny alespoň na komunikativní úrovni. Pokud ale zrovna neskončíte u McDonald's a pracujete například jako řidič, vyděláte si více než minimální mzdu, okolo 1500 liber měsíčně. To představuje při aktuálním kurzu okolo 30 korun za libru asi 45 tisíc, k tomu si připočtěte vyšší nájem a dražší potraviny než v České republice a práce v Anglii na atraktivitě ztratí. V Praze či Brně si člověk vydělá jen o něco méně, nebo pokud dokáže najít práci v oboru, který například vystudoval, vydělá si u nás i více.

I zde je nutno zdůraznit, že cesta do Anglie se stále vyplatí, pokud nesledujeme jen výdělek, ale především se chceme zlepšit v komunikaci v angličtině a poznat jinou kulturu.

Nedostatek pracovních sil i v České republice

Pro Čechy, Poláky či Slováky už není práce v Německu, Rakousku či Anglii tak zajímavá, ovšem jsou zde jiní, kteří tyto migrující pracovníky nahrazují. Jedná se především o Rumuny a Bulhary, obyvatele dvou nejmladších zemí Unie. Navíc Česká republika se také momentálně řadí k zemím, které mají nedostatek pracovníků v různých oborech. Některé české firmy proto plánují nabídky zaměstnání pro obyvatele některých asijských zemí, jako je například Vietnam, které mají jednodušší přístup k pracovnímu povolení na základě vyjednaných dohod s danými státy. Situace se tedy pomalu ale jistě obrací a přibližuje se té v západní Evropě. Češi už nejsou národem, který jen vyjíždí za slibným výdělkem, ale kvůli nedostatku pracovních sil a rostoucím mzdám se Česko stává také atraktivní destinací pro chudší národy.

Autorka je analytičkou společnosti X-Trade Brokers.