Vyplácí se nám členství v Evropské unii? (1)

Česko se stalo členským státem Evropské unie 1. května 2004. Pesimistické předpovědi, že nás čeká jen zdražování a ztráta suverenity, se nenaplnily. Odhady stamiliardových částek, které získáme, se však ukázaly být jako příliš optimistické. Jaká je dosavadní bilance a perspektiva členství Česka v Evropské unii?

Neprší, jenom kape

Ministerstvo financí v uplynulých dnech zveřejnilo dosavadní platební bilanci Česka vůči Evropské unii. Za první letošní pololetí jsme do unijního rozpočtu odvedli 14,9 mld. Kč a obdrželi z něj 17,1 mld. Kč. Podobné je saldo i za období od května 2004 do června 2007: celkem jsme odvedli 94 mld. Kč a získali 112,3 mld. Kč. V uplynulých třech letech tedy Česko jako tzv. čistý příjemce získalo z unijního rozpočtu o 18,3 mld. Kč více, než zaplatilo.

Tato zpráva je na první pohled pozitivní. O něco méně povzbudivě však působí, když se k ní dodá další komentář. Pokud by Česko plně využilo možnosti vyčerpat prostředky, které mu byly přiděleny, mohlo získat podstatně více. Říká se, že nemusí pršet, stačí když kape. V tomto případě ale nedočerpáním vyčleněných prostředků Česko nenávratně ztrácí možnost získat zdroje na rozvoj infrastruktury, zaostalých regionů, ochranu životního prostředí, vědu a výzkum atd.

Ještě horší se naše saldo vůči Evropské unii jeví, když uvážíme, že více než čtvrtinu všech prostředků, které jsme do konce roku 2006 získali, tvořily tzv. rozpočtové kompenzace. To byl jakýsi vstupní bonus, jehož čerpání pro Česko skončilo v roce 2006. V dalších letech bude objem prostředků získaných z unijního rozpočtu záležet už jen na úspěšnosti žadatelů o dotace, resp. na funkčnosti a efektivitě celého systému schvalování dotací.

Dotace by byly, jen je umět vyčerpat

Dotační politika Evropské unie je vůči novým členským zemím štědrá. Co je to ale platné, když většině těchto zemí činí problém dotace vyčerpat. Česko v tomto směru není výjimkou. Z dotací, které nám byly přiděleny pro období let 2004 – 2006, jsme zatím vyčerpali jen necelou čtvrtinu. Podle stanovených pravidel můžeme zbytek dočerpat až do konce roku 2008, ale to se skoro určitě nepodaří.

Důvodů této neradostné bilance je několik. Jedním z hlavních důvodů nepochybně bude složitost a administrativní náročnost celého procesu udělování a čerpání dotací. Každý žadatel musí předložit stoh dokumentů zpracovaných přesně podle stanovených pravidel. Spíše než kvalita a přínos projektu se přitom posuzuje formální správnost žádosti.

Představa, že by člověk sedl, sepsal žádost, doložil ji několika důležitými dokumenty a na základě těchto podkladů jednoduše získal dotaci, je iluzorní. Bez specializované zprostředkovatelské firmy jsou jeho šance na úspěch minimální. A ani když si najme drahé specialisty, nemá vyhráno. Nejhorší je, že celý proces přidělování dotací je značně netransparentní a neúspěšný žadatel se většinou ani nedozví, proč konkrétně dotaci nedostal.

Kolik získáme v příštích letech?

Koncem července Evropská komise schválila Národní strategický referenční rámec ČR 2007 – 2013. To je klíčový dokument pro čerpání prostředků z evropských fondů v dalším období. V příštích pěti, resp. sedmi letech podle něj Česko může získat z unijního rozpočtu až 750 miliard korun, tedy podstatně více, než v uplynulém období. Bohužel to ale neznamená, že tento balík peněz opravdu získá.

Schválení referenčního rámce je totiž jen první krok. Přidělené finanční prostředky se budou čerpat prostřednictvím 24 operačních programů. Ale jednání o nich teprve začnou a s jejich schválením se počítá na podzim. Pak bude následovat jejich oficiální vyhlášení. Teprve potom se budou moci předkládat žádosti o dotace a začne zdlouhavý schvalovací proces. První evropské peníze z druhého plánovacího období tedy dorazí asi až v roce 2008.

Jaký vliv mají na čerpání dotací regulační opatření, která jsou v rámci členství v Evropské unii nutností? Dozvíte se v dalším dílu tohoto seriálu.

Anketa

Je přidělování dotací z unijního rozpočtu transparentní?