Názory k článku
Vynález při práci musíte nahlásit zaměstnavateli, patří jemu

U nás to chodilo jinak jakmile někdo na něco přišel aby se urychlila výroba tak nám všem zvedli normy … :-(

Jardo, není obvyklé, aby se autor účastnil čtenářské debaty, ale Vy jste mne explicitně oslovil. Nuže: Tento obrat vskutku může působit překvapivě či nepochopitelně. Je to projev zaužívané „profesní hantýrky“. Jde o termín převzatý z jednoho z pramenů (vizte použitou literaturu), mělo to být patrno přímo z textu, nicméně v rámci redakčních úprav předmětný odkaz (poznámka) na práci jiného autora vypadla – nepovažuji to za významné a nežádám po redakci úpravu textu do původní podoby, neboť pramen zůstal uveden alespoň v použité literatuře. Domnívám se však, že obsah a význam pojmu by měl být z textu v daných souvislostech zřejmý – nezlobte se, dále se rozepisovat k tomuto již nebudu.

Silně doporučuji, nepoužívat v čemkoli co se týká průmyslového práva anglické termíny, zejména ne ty z právního systému USA, neb doslovně jsou často nepřeložitelné (či je takový překlad v konkrétním oboru chybný). Je třeba si uvědomit, že i když je průmyslové právo poměrně slušně mezinárodně koordinované (zejména v EU), není v jednotlivých zemích totožné a jednotlivé pojmy a jejich výkladová pravidla mají drobné odchylky. Jinak rámcově lze samozřejmě s těmi uvedenými podmínkami patentovatelnosti v zásadě souhlasit.
Snad bych jen doplnil, že například zmíněná podmínka „industrial application“ neznamená v tuzemském prostředí pouze „použitelnost v průmyslu“, ale třeba i v zemědělství, rybářství, medicíně a pod. Čili obecně při téměř jakékoli hospodářské (či potenciálně hospodářské) činnosti. Co je dále podstatné je, že musí jít o technické řešení (nikoli například o řešení umělecké, jako je třeba design, o logický či matematický postup, o pouhý SW bez dalších technických prvků, a pod.). A toto technické řešení musí být opakovatelné…

To by na nej pak zamestnavatel nemel mit pravo.

Pokud vznikne mimo pracovní dobu a bez použití prostředků zaměstnavatele, tak nemá.

To nemáte tak docela pravdu. Konkrétní právní úprava, daná § 9 Zák. 527/1990 Sb., totiž zní: „Vytvořil-li původce vynález ke splnění úkolu z pracovního poměru, z členského nebo jiného obdobného pracovněprávního vztahu (dále jen "pracovní poměr“) k zaměstnavateli, přechází právo na patent na zaměstnavatele, není-li smlouvou stanoveno jinak. Právo na původcovství tím není dotčeno.„
Podmínkou práva zaměstnavatele na patent tedy není, že byl vynález vytvořen v pracovní době, nebo s využitím prostředků zaměstnavatele, ale že je vytvořen "ke splnění úkolu z pracovního poměru“.
Výklad pojmu „splnění úkolu z pracovního poměru“ je přitom obecně poněkud širší, než by plynulo z prostého lingvistického výkladu. Zejména tento pojem neznamená, že by měl zaměstnanec přímo dostat za úkol „vytvořit vynález“.
Podle judikatury například postačuje to, že jde o technologa, jehož obecným pracovním úkolem je vytvářet a zlepšovat výrobní postupy, přičemž vytvořený vynález (byť třeba konstrukčního charakteru), některý výrobní postup zlepšuje.
Na druhé straně, pokud obdobný vynález vytvoří nějaká „kancelářská myš“, či talentovaná uklízečka, je zpravidla mimo nabídkovou povinnost…