Pozor, vyhozený zaměstnanec nebude mít především peníze na souzení se. Sám si to právně ošetřit (aby to mělo reálnou šanci na úspěch) nezvládne téměř nikdo a právníka s nejistým výsledkem sporu asi bude velmi zatěžko platit. Soudci jsou navíc stále velmi formalisticky alibičtí a bojí se rozhodovat podle obecné spravedlnosti s citem pro smysl zákona a žádají jednoznačné „důkazy“. To je do jisté míry ještě pochopitelné pro oblast trestního práva (i když pak unikají prakticky všichni tuneláři potrestání), ale alibismus ignorující možnou stěžejní roli dobrých mravů v občanskoprávních, potažmo pracovněprávních sporech to je katastrofa …