Názory k článku
Vyhodit zaměstnance na hodinu, aniž by cokoliv provedl? Brzy možná standard

a co tak otroctví…?

Ono to už dávno tak funguje, že Vás vyhodí aniž by jste cokoliv porušil. Stačí, když přijde známý o práci a potřebují ho zaměstnat tak Vás vyhodí pro nic za nic. Důvod se vždy najde mám s tím totiž velkou zkušenost z loňského roku a doposud jsem o práci ani nezakopl. Hold mladší mají přednost.

ty si myslíš, že tě vyhodili pro nic za nic? Haha). Manageři tě vyhodí prvního, protože pracuješ jako OSVČ a nemusí ti vyplatit 3-5 platů. To je tady pravidlem. Viz ..plácnu Chapman Taylor

Pane Fetter, určitě víte, že zásada dobrých mravů je jako jedno ze základních pravidel občanského práva nadřazena konkrétní právní úpravě, takže nestrašte lidi. Kdo se bude umět bránit a nejen pořád reptat „s tím nic neudělám“, nemusí se čeho bát. Kdo se smíří vždycky a se vším, má smůlu.

Mně to naopak přijde nebezpečné rozhodovat podle obecné spravedlnosti, dobrých mravů nebo podle toho, co je „lepší pro společnost“.
Soudce totiž nikdy nerozhodne objektivně pro to, co je lepší pro společnost (protože to nejde zjistit — kdybychom chtěli objektivně zjistit, které rozhodnutí je lepší, museli bychom svět rozdělit na dva paralelní vesmíry a v jednom udělat jedno rozhodnutí, v druhém druhé rozhodnutí a porovnat výskedky). Takže se rozhodne pro to, co si myslí, že je lepší pro společnost. A to co si soudce myslí, jde manipulovat, manipuluje se to argumentací právníků. V extrémním případě tento způsob rozhodování může vést do stavu, kdy žádné zákony nejsou potřeba a soud vyhraje vždy ta strana, která si zaplatí dražšího právníka a ten dokáže, že je její pohled „mravnější“.
Dalším problémem podobných rozhodnutí je, že mají tendenci se přiklápět k silnější straně (aniž by ta strana musela někoho uplácet). Když se soudí třeba bezdomovec s velkou firmou, lidé včetně soudce automaticky získají dojem, že bezdomovec je něco pro společnost špatného a velká firma je něco pro společnost dobrého. A pak mají automaticky tendenci si ty „dobré mravy“ vykládat na stranu té firmy. — důsledek tohoto vidíme třeba na straně copyrightového šílenství v USA — pokud dostatečně velký spolek velkých firem ječí, že chce terorizovat lidi, tak je soud terorizuje. Není potřeba nikoho uplácet, ten copyrightový kartel je tak veliký, že sám definuje, co jsou dobré mravy — stačí přesvědčit soud, že pokud neudělá rozhodnutí po vůli kartelu, kartel nevyprodukuje žádné filmy ani hudbu, a soud pak udělá rozhodnutí prakticky jakékoli, protože si myslí, že je to dobré pro společnost, že tím zajistí existenci filmů a hudby.
Formální rozhodnutí sice vedou někdy ke kiksům, na kterými zůstává zdravý rozum stát, ale mají i výhody. Nezáleží tam tolik na schopnostech právníka a je tam větší rovnost stran.

To si děláte legraci, viďte?
Já se umím bránit, ale pravdu má vždycky jen zaměstnavatel. Ještě se nestalo, aby se vedení zastalo podřízeného proti šéfovi. Fakt jste mě rozesmál!!!
P.S. Kvůli šikaně ze strany šéfa už podruhé měním zaměstnání. Ne, že by to kolegové a kolegyně nevěděli, nebo se mě nezastali, ale nikdo pro mě nemohl v dané situaci nic udělat. Ti šéfové mě nechtěli vyhodit, oni mě potřebovali, ale zároveň měli potřebu po mně chtít nesmyslné úkoly v šibeničním termínu a vyhrožovat, co bude, když neudělám, co po mně chtějí.
Nechápu, kdo má podle vás ty dobré mravy? Asi jedině zaměstnavatel – zastane se nadřízeného proti podřízenému. Já je naopak nemám – postavila jsem se proti šéfovi.

To by mi zajímalo, komu „je to známo“? :-D Každopádně realita je jiná, banky běžně půjčují OSVČ, kteří jsou na tom z hlediska stability příjmů ještě hůř, stačí doložit příjmy za dva předchozí roky.
A co se týče autora článku: Od právníka bych čekal precizní používání pojmů a ne pletení nevolnictví, což je zcela mimo. Prostě jde o klasickou díru v ještě neschváleném zákoně, na kterou je třeba upozornit, ale zatím z toho není třeba dělat tragédii.

Nelze se zavděčit všem. Jistěže jsou v článku použity i neprávní pojmy. Mají sloužit k větší čtivosti, přístupnosti materie neprávníkům, laické veřejnosti. Když je článek ryze odborný a hovorovým výrazům, expresivnosti se vyhýbá, je (bývá obvykle) kritizován jako nečtivý, nezajímavý a nepřístupný. Vám zase vadí opak. Toto je kompromis. Měšec.cz sice publikuje články víceméně odborné, ale to není to expliticně odborný titul – to jsou jiné – např. časopisy Právní rádce, Právník atp. – takže považuji použití podobných výrazů za přípustné.

Pokud poroste počet lidí se smlouvami na dobu určitou, banky se tomu přizpůsobí. Vaše námitka mi silně připomíná jistého důchodce, který argumentoval proti přesunutí nádraží tím, že veškeré MHD má zastávku u toho starého a k té nové budově by to bylo zhruba kilometr pěšky. A nenechal si vysvětlit, že pokud by se stavělo nové nádraží jinde, tak by se samozřejmě měnila i trasa řady spojů MHD. Stejně by reagovaly i banky – pokud by jim začal vysychat zdroj zisku (lidé s pracovním poměrem na dobu neurčitou), začaly by lovit i jinde.

Banky se přizpůsobit nemusí. Zvýší poplatky a úroky, a budou zpátky na svém při menším počtu klientů. Tento trend existuje už nějaký měsíc, kdy v souvislosti s krizí rapidně klesl počet poskytnutých hypotečních úvěrů, ale zisky nadále rostou.

je to jako s vodou: lidi, neplýtvejte, šetřete, budete platit méně. Jak „méně“ platíme, vidíme v souvislosti s poklesem spotřeby asi všichni. Otázkou by bylo, kdyby zase začali všichni vodou plýtvat, jestli by se cena dostala tam, kde bývala kdysi.

skoro to tak vypada…

Dělám na živnosťák, jsem teda podle autora nevolník, protože mě šéf může kdykoli bez odstupného a bez udání důvodu poslat do háje :-) Celkem mi to nevadí, naopak jsem rád. V případě problémů by bylo pro mě lepší, kdyby mě vyhodil rovnou, než kdyby se na mě 2 měsíce výpovědní doby mračil nebo kdyby hledal záminku, proč mě vyhodit (a bál by se mi to říci přímo). Asi je to tím, že nejsem komouš. Za nevolníka bych se považoval, kdybych nesměl dát výpověď nebo kdybych se nesměl bez svolení šéfa přestěhovat, oženit a podobně.

A proč bych si dohadoval delší výpovědní dobu, když o ni nestojím?

Tak ať si jí dohodnou. Žádný zákon, který by zakazoval dohodnout si výpovědní dobu, snad neexistuje.
Mně by se třeba líbilo mít pracovní smlouvu bez výpovědní doby. Šéf by mohl říci: Už tě tu nepotřebujeme, zítra už nemusíš; a já bych také mohl říci: Už mě to tu nebaví, večer tu končím. Ale nesmí se to!

A keby aj skracoval odovdy štátu, tak čo? Ja napr. o množstvo služieb štátu vôbec nestojím, bohužiaľ nemôžem ich zrušiť. Je teda jasné, že sa budem snažiť platiť štátu čo najmenej.

Nestojíte, jistě, ale nikdy nevíte – co bude. Zdravý, schopný. Přijde úraz. A jak se hodí takový invalidní důchod? Nic moc, ale na přežití dobrý.

A to akože nikto iný než štát nevie poskytovať poistenie proti invalidite? Nehovoriac o tom, že keď sa štát rozhodne, tak proste vyplácanie invalidných dôchodkov zmení, zníži, zruší.

Spis si rikam, co udelaji banky, kdyz vetsina lidi (neklicovi pracovnici) bude dostavat smlouvu na dobu urcitou postupne na tech 5 let. Pokud takovy clovek nebude vydelavat miliony, patrne bude muset resit bydleni hypotekou. Jenze tu mu banka bez trvaleho zamestnani neda. Tipuji, ze mu nabidnou hypoteku bez prokazovani prijmu, ktera je ovsem s patricnou prirazkou.

„aniž by zaměstnanec cokoliv udělal špatně, jakkoliv se prohřešil proti pracovní kázni, poklesl jeho pracovní výkon, stal se nadbytečným apod.“
To by mě zajímalo, který zaměstnavatel je takový deb*l aby vyhodil bezproblémového zaměstnance? Tohle opatření postihne jen ty, co se v práci opírají o lopatu, práci různě šidí apod. – zkrátka a dobře ty, které je dnes problém vyhodit. Nemluvě o tom, že se zaměstnavatelé nebudou bát lidi zaměstnat – pokud se neosvědčí, někdo lepší se najde – návrat k tržnímu prostředí.
Navrhuji podobné články označovat oranžovou barvou ;-)

Takže si asi rozumíme, až zřejmě na 1 – domnívám se, že zaměstnavatel musí nést tzv. hospodářské riziko, jehož součástí je i povinnost zaměstnance vyplatit odstupným, pokud firmu reorganizuje atp. Uvedené opatření mu umožňuje tomuto riziku se vyhnout, a to po podstatně delší dobu, než nyní a než zdrávo.

Podle me je porad lepsi vyhodit dva lidi(s nejakym rozumnym odstupnym – jeden az dva platy), nez zavrit firmu.

Určitě, takže si vpodstatě rozumíme.

Takovych deb*lu beha po svete, ze by ses divil. Treba proste proto, ze spolu budete mit mimopracovni spor – treba tvoje manzelka bude ucitelka ucici propadajiciho syna tveho zamestnavatele, nebo mu odmitnes o vikendu gratis slozit uhli, jako uplatek za to, ze te zamestnava.
Samozrejme u rozumnych lidi se to nestane, ale kdyby byli vsichni lide rozumni, tak bychom nepotrebovali ani policii, atd.

Jak bude v „temném nověvěku“ pohlíženo na to, když si zaměstnanec ve smlouvě se zaměstnavatelem vyjedná konkrétní, a hlavně pro něj výhodnější podmínky týkající se obsahu práce, odměny, i pravidel rozvázání pracovního vztahu?

Jak obejít zákoník práce, rozhodně radit nebo o tom vést debatu nehodlám. Pokud vás zajímá legální odchýlení se od ustanovení zákoníku práce, pak pokud jde o délku výpovědi, vizte ust. § 51 odst. 1 věty druhé zákoníku práce. Dále vizte zejména ust. § 2 odst. 1 a 2 ve spojení s ust. § 363 zákoníku práce. Pokud vás to zajímá blíže vizte Fetter, R. W.: Co zrušil Ústavní soud v zákoníku práce, Průvodce pracovně-právními předpisy č. 5/2008. Řadu užitečných informací naleznete v samotném nálezu ÚS č. 116/2008 Sb. Dále pak odkazuji na podobné otázky řešené v souvislosti s dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr na publicistické práce Jaroslava Jakubky: Jakubka, J.: Dohody o provedení práce a jejich odměňování podle nového zákoníku práce, Linde – PSK č. 1/2007, taktéž (obdobný – v podstatě totožný – příspěvek) Jakubka, J.: Dohody o provedení práce podle nového zákoníku práce, Průvodce pracovněprávními předpisy č. 3/2007,
Jakubka, J.: Studentské brigády, Průvodce pracovněprávními předpisy č. 10/2007.

Díky. Patřičné paragrafy postupně prozkoumám.

Spíše jsem ale uvítal váš nový článek „Co jsou to nepojmenované smlouvy a nač si dát při jejich uzavírání pozor?“.
S tímto článkem jste mi udělal opravdu radost. Nenechte se ale vyvést z míry, když na něj budou lidé „málo“ reagovat. Chce to pomalejší vstřebávání a získávání informací, které do sebe musí zapadnout. Nedivil bych se kdyby se k tomu článku lidé vraceli ještě po měsících.

V mém případě mi šlo o to, že po všech těch změnách a škrtech v zákoníku práce (několik posledních verzí jsem nestíhal ani zevrubně prozkoumat) jsem něvěděl co je možné modifikovat, ošetřit vlastní dohodou.
Problém je v poslední době spíše se zaměstnavateli. Ti se odmítají ZP prokousávat, bojí se vkládat dílčí úprávy vztahu, a v smlouvě trvají na uvedení, že vztah se řídí zákoníkem práce. Přitom ani často nevědí co to obnáší…

„Česká republika vykročila zpátečním krokem od moderního kapitalismu – sociálně-tržního hospodářství – ke kapitalismu Dickensových románů, ba ještě dále – k nevolnictví“
1) sociálne tržné hospodárstvo nie je moderným kapitalizmom ani náhodou. Je „moderným“ (rozumej zabaleným do iného kabáta) socializmom.
2) Podľa autora zrejme väčšia sloboda = nevoľníctvo, väčšia regulácia a zasahovanie štátu = menšie nevoľníctv?
3) Nie je to náhodou tým, že autor je právnik a teda čím viac hlúpych zákonov, tým lepšie pre neho?

Zrovna v současnosti mám problém, že mi končí zkušební doba (opět – protože se přesunuji v rámci podniku na stále jiné pozice).
Byl bych rád, kdyby se mi zkušební doba prodloužila, protože 14 dní před koncem se změnilo vedení a zcela mi překopali pracovní povinnosti -přidali mi dost práce. Měl jsem tak jen 14 dní na rozhodnutí, jestli ukončit prac. poměr ve zkušební době. Já měl tu kliku, že se mi povedlo se domluvit (řekl jsem že tolik toho dělat nebudu, že končím pokud se to hned nezmění – tak mi práci zase ubrali), ale ne vždy to může jít tak lehce.
Nejslepší by bylo, kdyby zaměstnanec a zaměstnavatel mohli sjednat zkušební dobu na jakoukoli dobu a to opakovaně i během pracovního vztahu, který trvá delší dobu, ale proběhla nějaká změna v náplni práce. Prostě podle dohody.

Tak to buďte rád, že zaměstnavatel s Vámi takto jedná. Naprostá většina zaměstnavatelů vám totiž řekne, že když na tu práci nestačíte, můžete jít, na pracáku čeká spousta vám podobných ochotných pracovat ještě více za ještě nižší mzdu. Jaký je výsledek takovéto „práce“ – vidíme kolem sebe asi všichni. Většina výrobků a služeb je nekvalitních a předražených.
Mne osobně se třeba nelíbí, když mě v krámu obsluhuje stále nový a nový personál, který nic neví a než se „zajede“, už je vystřídán. Takovéto chování silně odporuje myšlence západních vyspělých kapitalistů, aby zákazník byl spokojen a zaměstnanec též. Přitom většina obchodů má právě zahraničního vlastníka a ten (nebo jeho české vedení) zkouší to, co si v domovské zemi nedovolí. Ostatně, podobně je tomu např. u poplatků bank – tady taky projde to, co ve vyspělém světě ne.
Mnohdy se pak stává, že zaměstnavatel odmítne zaplatit část pracovní doby, i když pracovník práci koná. Např. v obchodech příprava zboží před otevřením a po uzavření úklid zboží, počítání pokladny – to už není práce?

Už se těším jak v půlce rozdělané práce dám zaměstnavateli hodinovou výpověď. Nejlépe v době dovolených.

Pracuji na švarc system a jsem plne spokojeny. Vydelam si dvojnasobek toho, nez kdybych byl zamestnaneckem pomeru. Nevyhody, ktere plynou z toho to systemu: jako ukonceni prace bez vypovedni lhuty / – vzdycky se s vami “zamestnavatel” musi dohodnout, protoze musite predat praci, a to nejde z hodiny na hodinu /, zadna dovolena / ja ji mam, i u svarcu 20 dni v roce / atd., jsou nekolika nasobne nizsi, nez pozitiva přinášející tento poměr. Stat si udelal zakon, ze svarc system je nelegalni. Nas ucili ve skole, ze otroctvi je take nelegalni, ale vztah ČR-zamestnavatel-zamestnanec je novodobe otroctvi. Narazim na platby socialni, zdravotni dane a dane z prijmu /pseudopojisteni/ Svarc system mi umoznuje z tohoto otroctvi se vyvazat, proto dochazi j narustu OSVČ V ČŘ o cca 30tis. za rok 2009.

statni zamestnanci maji vzdy smlovy na dobu neurcito ak tomu s odstupnym v soukromem jen na dobu urcitou a prd k tomu a to nepocitam ostatni vyhody statnich zamestnancu a jejich prace je skoro o nicem az tento stat bude prosperovat dejte vedet jinac sama zlodejina podvody a bonzactvi to je ceska kotlina

Já jsem pro vyhazov na hodinu. Ale odstupné 4 měsíce. Někdy to v práci nejde lidi se málem vraždí, tak si myslím že je lepší okamžitý vyhazov než se někomu něco stane.
Dobrá firma si lidi váží, ono to není taková sranda vyhodit lidi a za měsíc až se zakázky a výroba znovu rozjede tak je znovu nabrat. Bohužel je u nás taková divná firemní kultura, oškubat, ošidit vše co se dá. Jenže ve firmě pak nic nefunguje, časem jede pěkně z kopce a je konec. Sice pár prvních měsícu vydělali balík, ale teď mají akorát dluhy. Snad se s pokračující krizi zlepší.