Hlavní navigace

Vyhazov kvůli návratu kolegy z rodičovské dostat nemůžete

12. 8. 2014
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Nadbytečným se nemůžete stát kvůli tomu, že se do práce vrátí kolega z rodičovské dovolené, rozhodl soud.

Pracovník se nemůže stát nadbytečným jen proto, že se zaměstnavateli vrací z rodičovské dovolené kolega, který má vykonávat stejnou práci. Takto vymezený výpovědní důvod nemůže v případném soudním sporu o platnost rozvázání pracovního poměru sám o sobě obstát.

Návrat z rodičovské nenaplňuje důvod pro nadbytečnost

Dopisem ze dne 23. 10. 2006 žalovaná zaměstnavatelka sdělila zaměstnanci – žalobci, že mu dává tímto ke dni 31. 1. 2007 výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost, k níž dojde v důsledku ukončení rodičovské dovolené jedné naší zaměstnankyně

To si ale zaměstnanec – učitel nenechal líbit a domáhal se u soudu, aby bylo určeno, že uvedená výpověď z pracovního poměru je neplatná. Žalobu odůvodnil zejména tím, že ačkoliv použití výpovědního důvodu nadbytečnosti předpokládá, že došlo k rozhodnutí zaměstnavatele či příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zefektivnění práce nebo jiným organizačním změnám, u žalované k žádné uvedené skutečnosti nedošlo. Návrat zaměstnankyně z rodičovské dovolené nadbytečnost jiného zaměstnance nemůže zakládat. Čtěte také: Nenechte se zbytečně vyhodit pro nadbytečnost aneb Pikantní příběh ze soudní síně.

Rozhodnutí o nadbytečnosti na poradě?

Soud prvního stupně žalobu zamítl, když vycházel ze zjištění, že k rozhodnutí zaměstnavatele o organizačních změnách došlo u žalované na poradě školy dne 5. 10. 2006. Žalobce se stal nadbytečným v okamžiku, kdy se vracela z rodičovské dovolené zaměstnankyně s určitou aprobací. Žalovaná tedy musela umožnit učitelce po skončení rodičovské dovolené návrat do zaměstnání. Podle názoru soudu prvního stupně zaměstnavateli musí být umožněno, aby zaměstnával ty, kteří kvalifikačně odpovídají jeho potřebám. I přes námitky žalobce, že se na škole muselo suplovat a že v průběhu výpovědní doby byl přijat nový učitel (se zcela jinou kvalifikací než žalobce), žalovaná postupovala správně a soud nemůže přezkoumat, jestli v souladu s rozhodnutím o organizační změně měl být propuštěn právě žalobce nebo někdo jiný

K odvolání žalobce odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že určil, že výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost je neplatná. Ztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně, že jde o výpověď platnou po formální stránce, třebaže žalovaná odůvodnila výpověď z pracovního poměru jen obecně nadbytečností žalobce, k níž mělo dojít v důsledku ukončení rodičovské dovolené jedné naší zaměstnankyně

I když z textu výpovědi není zřejmé, o kterou zaměstnankyni se má jednat, a dokonce ani to, že jde o učitelku, z okolností, za kterých žalovaná žalobci výpověď dala, bylo žalobci zřejmé, že jejím důvodem je právě návrat konkrétní učitelky. Nesouhlasil však s názorem soudu prvního stupně, že byla prokázána existence žalovanou použitého důvodu výpovědi z pracovního poměru. Dovodil, že skutečným důvodem, proč se měl stát žalobce nadbytečným, bylo rozhodnutí žalované o změně kvalifikační struktury učitelského sboru, což potvrdil i ředitel žalované při jednání u odvolacího soudu. 

Nadbytečnost ve smyslu vyššího než plánovaného počtu učitelů u žalované nenastala ani po návratu učitelky V., což vyplývá podle odvolacího soudu z toho, že ještě před uplynutím výpovědní lhůty žalobce byl do pracovního poměru přijat další učitel, byť s odlišnou aprobací. Ačkoli nadbytečnost sama o sobě ještě nemusí znamenat snížení počtu zaměstnanců, ale může spočívat ve změně kvalifikační struktury zaměstnanců, je nezbytné, aby v takovém případě byl výpovědní důvod tímto způsobem ve výpovědi z pracovního poměru skutkově vymezen. Výpověď z pracovního poměru ze dne 23. 10. 2006 však není odůvodněna změnami v potřebě aprobací, nýbrž příchodem učitelky, a ten sám o sobě nadbytečnost žalobce za následek mít nemohl a neměl. 

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, který jej zamítl svým rozsudkem spis. zn. 21 Cdo 440/2008, ze dne 22. 1. 2009.

Předpoklady nadbytečnosti dle právní úpravy a judikátů 

Zaměstnavatel může dát výpověď pro nadbytečnost, stanete-li se nadbytečnými vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně vašich úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

K předpokladům pro podání výpovědi z pracovního poměru pro nadbytečnost patří to, že o změně úkolů zaměstnavatele, jeho technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách přijal zaměstnavatel nebo příslušný orgán rozhodnutí, podle kterého se konkrétní pracovník stal nadbytečným, a že tu je příčinná souvislost mezi nadbytečností zaměstnance a přijatými organizačními změnami, tj. že jste se stali právě v důsledku takového rozhodnutí (jeho realizací u zaměstnavatele) nadbytečnými.

Zákoník práce nebo jiné právní předpisy nestanoví, že by rozhodnutí o změně úkolů zaměstnavatele, jeho technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách muselo být přijato (vydáno) vždy jen písemně, a ani nepředpokládají, že by muselo být zaměstnavatelem „vyhlášeno“ nebo jiným způsobem zveřejněno. Zaměstnanec, jehož se rozhodnutí o organizační změně týká, s ním však musí být seznámen. Postačí ovšem, jestliže se tak stane až ve výpovědi z pracovního poměru.

Pro zaměstnavatele jste nadbyteční tehdy, jestliže ten nemá s ohledem na přijaté rozhodnutí o organizačních změnách možnost vás dále zaměstnávat pracemi dohodnutými v pracovní smlouvě. Rozvázání pracovního poměru výpovědí pro nadbytečnost není podmíněno absolutním snížením počtu zaměstnanců, naopak může k němu dojít i při zvyšování jejich počtu. 

Zaměstnavatelům zákon umožňuje, aby regulovali nejen počet svých zaměstnanců, ale i jejich kvalifikační složení tak, aby zaměstnávali jen takový počet pracovníků a v takovém kvalifikačním složení, jaké odpovídá jejich potřebám. O výběru osoby, která je nadbytečná, rozhoduje výlučně zaměstnavatel. Soud není oprávněn v tomto směru jeho rozhodnutí přezkoumávat.

Z toho, že nadbytečnost zaměstnance je dána tehdy, jestliže zaměstnavatel nemá s ohledem na přijaté rozhodnutí o organizačních změnách možnost ho dále zaměstnávat pracemi dohodnutými v pracovní smlouvě, vyplývá, že skutečnost, že přijme jiného pracovníka na místo uvolněné odchodem toho původního, je zpravidla důkazem o neopodstatněnosti použitého výpovědního důvodu. V takovém případě nelze hovořit o tom, že by se zaměstnanec, resp. druh práce, který na základě pracovní smlouvy vykonává, stal v důsledku přijatého rozhodnutí o organizační změně nadbytečným. Jestliže se totiž z hlediska potřebného profesního složení zaměstnanců nestává nadbytečným druh práce sjednaný pracovní smlouvou propouštěného zaměstnance (jeho pracovní činnost), nemůže být jiná okolnost spočívající kupř. pouze v jeho osobě, podkladem pro skončení pracovního poměru.

Posouzení případu

V projednávané věci měla být nadbytečnost žalobce vyvolána, jak uvedla žalovaná v dopise ze dne 23. 10. 2006, pouze v důsledku ukončení rodičovské dovolené jedné naší zaměstnankyně. O změně kvalifikační struktury (aprobace) zaměstnanců není ve výpovědi z pracovního poměru žádná zmínka. I kdyby bylo správné tvrzení žalované, že o organizační změně spočívající ve snížení počtu učitelů o jednoho bylo rozhodnuto na poradě dne 5. 10. 2006 (ze zápisu z porady „organizační změna – nástup M. V. po mateřské dovolené od 1. 2. 2007“ to však nevyplývá), nezbytný předpoklad pro dání platné výpovědi, spočívající v existenci příčinné souvislosti mezi nadbytečností žalobce a přijatou organizační změnou, prokázán nebyl. 

Žalovaná totiž ještě v průběhu výpovědní doby žalobce přijala dalšího učitele, z čehož vyplývá, že žalobce nemohl být v důsledku (možného) organizačního opatření nadbytečný. Jestliže by ale měla nadbytečnost žalobce spočívat ve změně kvalifikační struktury zaměstnanců, bylo nezbytné, aby takový výpovědní důvod byl ve výpovědi z pracovního poměru skutkově vymezen. Protože nadbytečnost žalobce byla odůvodněna návratem učitelky V. z rodičovské dovolené, a žalovaná ani netvrdila, že by přijala jiná rozhodnutí o změně úkolů, technického vybavení, snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních opatřeních, na základě kterých by se stal žalobce pro žalovanou nadbytečným, a protože žalovaná poté přijala dalšího zaměstnance – učitele, nemohl pouze návrat učitelky V. z rodičovské dovolené mít za následek, že se žalobce (se sjednaným druhem práce „učitel“) stal pro žalovanou nadbytečným. Čtěte více: Kdy je výpověď pro nadbytečnost platná?

dan_z_prijmu

Organizační změnou je i změna kvalifikační struktury

Organizační změna, jejíž přijetí může vést k nadbytečnosti zaměstnance, a tedy k rozvázání pracovního poměru výpovědí, může spočívat nejen ve snížení počtu zaměstnanců, ale též ve změně jejich kvalifikační struktury. Tento výpovědní důvod ale pak musí být ve výpovědi z pracovního poměru nezaměnitelně vymezen.

(Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, spis. zn. 21 Cdo 440/2008, ze dne 22. 1. 2009)

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Jsem právníkem. Věnuji se zejména pracovnímu a občanskému právu a souvisejícím oborům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).