Vydělávat v Lucembursku, utrácet v Litvě

Průměrná hrubá měsíční mzda se v Evropě liší stát od státu. Výše průměrné mzdy je jistě zajímavý údaj, ale mnohem důležitější je její kupní síla. Při zohlednění zdanění mzdy a cen jsou Dánové s nejvyšší průměrnou hrubou mzdou na světě na tom hůře než většina Západoevropanů. Důvod?

Nejnižší ceny? Pobaltské země!

Úroveň výše ceny nabízeného zboží a služeb se v jednotlivých zemích zjišťuje porovnáváním reprezentantů spotřebního koše – patří sem potravinářské zboží, celkové náklady na bydlení, bytové vybavení, doprava, zdravotnictví, školství, finanční služby, rekreace a kultura, odívání… Čili posuzuje se stejně jako při měření inflace několik stovek položek.

Celkem ve 13 zemích jsou ceny v domácí ekonomice nižší, než činí průměr za EU. Nejlevněji je v Litvě (54,7 %, EU25 = 100), Lotyšsku (56,8 %), Slovensku (57,6 %) a Česku (57,8 %). Rozdíly jsou však nízké, čili některé zboží a služby mohou být nejlevnější v Litvě, jiné na Slovensku. Nejvyšší ceny zboží a služeb v absolutním vyjádření jsou v Dánsku (135,8 %), Irsku (123,4 %) a Finsku (122 %).

Za co utrácejí Evropané

Nejvyšší měsíční výdaje na jídlo jsou v Litvě (36 % z rodinného rozpočtu), Lotyšsku (33 %) a Maďarsku (29 %). Naopak nejméně ze svého rozpočtu utratí za jídlo ve Velké Británii (10 %), v Nizozemí (11 %) a v Německu (11 %).

Na bydlení vynakládají všichni Evropané nemalé finanční prostředky. Nejvíce na bydlení ze svého rozpočtu vydají Švédové (31 %), Dánové (26 %) a Němci (25 %). V západní Evropě nejsou nikde výdaje na bydlení nižší než 20 %, v Česku těsně po touto hranicí – 19 % rodinného rozpočtu.

Není žádným překvapením, že za oblečení utratí v průměru nejvíce Italové a Francouzi (9 % měsíčních výdajů domácností), naopak nejméně za oblečení utratí Finové a Poláci (5 %). Nejvíce do svého zdraví investují Portugalci (7 % měsíčních výdajů), naopak nejméně Britové a Slováci (1 %). Do zábavy nejvíce investují Švédové a Francouzi (12 %) rodinných výdajů. Nejméně na zábavě utratí Maďaři a Litevci (5 % měsíčních výdajů).

Jednu z nejvyšší položek rodinného rozpočtu dnes ve všech evropských zemích tvoří splátky úvěrů (hypotéky, spotřebitelského úvěru či leasingu).

Nejvyšší průměrná hrubá mzda je v Dánsku, čistá v Lucembursku

Nejvyšší průměrná hrubá mzda za rok je v Dánsku (43 968 euro), Německu (41 074 euro), Velké Británii (40 988 euro) a Lucembursku (40 500 euro). Nejnižší mzdy jsou potom v pobaltských zemích.

Jaká je vaše daňová povinnost za loňský rok? Spočítejte si ji s on-line kalkulačkou daně z příjmů. I společné zdanění manželů.

Po odečtení daňové povinnosti zjistíme, že nejvyšší průměrná čistá mzda je v Lucembursku (25 195 euro – svobodný a bezdětný občan). Následuje Velká Británie (23 474 euro), Irsko (23 020 euro) a Dánsko (22 871 euro).

Míra zdanění je v evropských zemích rozdílná, nejvíce ze své hrubé mzdy na všech povinných odvodech (daň z příjmů fyzických osob, sociální pojištění, zdravotní pojištění) do státní pokladny odvedou Belgičané. Naopak nejméně se hrubá mzda od čisté mzdy liší na výplatní pásce v Irsku. Čistá mzda tak v Belgii dosahuje u průměrné mzdy a uplatnění pouze základní odpočitatelné položky 56 %. Čistá mzda v Irsku dosahuje u průměrné mzdy a uplatnění pouze základní odpočitatelné položky téměř 83 %. Při využití dalších odpočitatelných položek (např. na manželku/manžela) zůstane občanovi při pobírání průměrné mzdy téměř 87 %.

Nejnižší průměrná čistá mzda je v pobaltských zemích. Ze všech východoevropských členských zemí Evropské unie je právě v Česku průměrná čistá mzda nejvyšší, dosahuje 5 098 euro za rok.

<calculator id=„18“></cal­culator>

Nejvyšší životní úroveň je v Lichtenštejnsku

Při zohlednění výše průměrné čisté mzdy a výše cen zboží a služeb jsou z Evropanů „nejbohatší“ občané Lichtenštejnska, Lucemburska, Švýcarska, Rakouska a Velké Británie. Z původních patnácti členských zemí EU je nejnižší kupní síla průměrné čisté mzdy ve Španělsku, Řecku a Portugalsku.

Kupní síla průměrného čistého ročního příjmu v Lichtenštejnsku je např. dvojnásobně vyšší než v Německu a čtyřnásobně vyšší než v Česku.

Z východoevropských zemí je kupní síla průměrné čisté mzdy nejvyšší právě v Česku, následuje Maďarsko, Litva a Polsko. Občané ve střední a východní Evropě mají mzdy mnohonásobně nižší než občané v západoevropských zemích. Jižní země Evropské unie jsou na tom platově výrazně hůře než bohatší sever.

Všechny země však mají společné, že nejvyšší průměrné mzdy jsou ve finančním sektoru (peněžnictví, pojišťovnictví) a službách. Dalšími odvětvími, která získávají, jsou obchod, doprava a telekomunikace. V posledních letech si také velmi dobře vedou realitní kanceláře. Nejnižší mzdy jsou naopak v zemědělství.

Současně příjmy nejúspěšnějších podnikatelů jsou mnohonásobně vyšší, než je průměrná mzda v zemi. Ze zaměstnaneckého poměru mají nejvyšší naděje na vyšší mzdové ohodnocení především úspěšní obchodníci, počítačoví experti, strojírenští a chemičtí odborníci a bankéři.

Úroveň cen v EU(EU25 = 100)
Země Úroveň cen
Litva 54,70%
Lotyšsko 56,80%
Slovensko 57,60%
Česko 57,80%
Polsko 59,60%
Maďarsko 63,60%
Estonsko 64,20%
Malta 74,00%
Slovinsko 76,40%
Portugalsko 85,20%
Řecko 87,80%
Španělsko 90,00%
Kypr 94,30%
Itálie 102,60%
Rakousko 102,90%
Německo 104,10%
Belgie 104,30%
Velká Británie 104,90%
Nizozemí 105,20%
Lucembursko 107,00%
Francie 108,50%
Švédsko 120,60%
Finsko 122,00%
Irsko 123,40%
Dánsko 135,80%

Pramen: Statistisches Bundesamt, Im Blickpunkt: Deutschland in der Europäischen Union 2006

Anketa

Považujete svou mzdu (plat) za přiměřenou?

4 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 19. 2. 2007 11:34