Vydědění ve světle platného práva

Určitě jste již četli v detektivkách nebo viděli v různých filmech řešení situace, kdy jsou rozpory mezi příbuznými řešeny různými radikálními gesty. K nim patří i pohrůžka vydědění. Postavme se však na pevné nohy našeho platného práva a podívejme se, jak to s (vy)děděním je...

Dědictví ze zákona

Pokud jde o dědění ze zákona, stanoví Občanský zákoník přesná a neměnná pravidla. Dědí se podle tzv. dědických skupin. V první skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel, každý z nich stejným dílem. Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci.

Pokud nedědí zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé skupině manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Dědici druhé skupiny dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu dědictví.

Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí skupině stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti.

Pokud pak není žádný dědic ve třetí skupině, ve čtvrté skupině dědí stejným dílem prarodiče zůstavitele a nedědí-li žádný z nich, dědí stejným dílem jejich děti.

Dědictví ze závěti

Dědění ze závěti umožňuje zůstaviteli větší dispozici se svým majetkem. V závěti zůstavitel ustanoví podle své vůle dědice, popřípadě určí jejich podíly nebo věci a práva, která jim mají připadnout. Nejsou-li podíly více dědiců v závěti určeny, platí, že podíly jsou stejné. Zůstavitel může závětí zřídit i nadaci nebo nadační fond.

Jediné omezení dispozice s majetkem má zůstavitel ve vztahu ke svým potomkům v instituci tzv. neopomenutelných dědiců. Je zákonem stanoveno, že nezletilým potomkům se musí dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona, a zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona. Pokud závěť tomu odporuje, je v této části neplatná, nedošlo-li k vydědění uvedených potomků (netřeba zdůrazňovat, že všichni potomci zůstavitele – ať z prvního manželství, zrození mimo manželství, či ti poslední – jsou si rovni). Přitom vydědění není pouhým prázdným gestem, ale splněním přesných zákonných podmínek.

Jak napsat závěť? Čtěte v článku Jana D. KláštereckéhoDědictví aneb Jak napsat závěť“.

Vydědění

Zůstavitel může vydědit potomka jen tehdy, jestliže

  1. v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech,
  2. o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl,
  3. byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku,
  4. trvale vede nezřízený život.

O náležitostech listiny o vydědění a o jejím zrušení platí obdobně ustanovení zákona jako o formě závěti, v listině musí být navíc uveden důvod vydědění. Ten může být v případě námitek předmětem přezkoumání soudem v řízení o dědictví. Proto je třeba, aby zůstavitel přistupoval k „vydědění“ s rozvahou a chladnou hlavou a v případě pochybností se poradil s odborníkem, kterým je nepochybně právnicky vysokoškolsky vzdělaný notář, který může listinu o vydědění sepsat formou notářského zápisu, čímž je dána jistota jejího pozdějšího nezpochybnění.

Takže shrneme: Vydědit lze jenom potomky (nikoho jiného), neboť jedině na ně musíme v závěti v rozsahu výše uvedeném pamatovat. Je nesmyslné „vydědit“ manželku nebo další příbuzné, neboť efekt toho, že po nás nic nezdědí, dosáhneme tím, že na ně zkrátka v závěti nebudeme pamatovat a odkážeme svůj majetek někomu jinému…

„Podmíněná“ závěť

Pokud bychom chtěli někoho z dědiců potrápit (jak jsme to třeba viděli v nějaké komedii či četli v detektivce) stanovením nesmyslných podmínek k nakládání s dědictvím, je třeba si uvědomit, že zákon stanoví, že jakékoliv podmínky připojené k závěti nemají právní následky.

Nechceme-li dědictví přijmout – např. proto, že jde o nějakou bezcennou barabiznu či dluhy zatížené dědictví – můžeme jej v řízení o dědictví odmítnout. Žádný právní předpis nestanoví povinnost dědictví přijmout a o zděděný majetek se starat.

Finanční reklama 2005
Nejlepší finanční reklama roku 2005 – rozhodněte, která finanční instituce měla v loňském roce nejlepší televizní reklamu! Zároveň se můžete zařadit do slosování o hodnotné ceny, jimž vévodí DVD přehrávač.

Anketa

Setkali jste se s institutem vydědění?

18 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 6. 12. 2011 9:00