Výchova parazitů v Čechách: Kdo je parazitem a jak se jím stane?

Kdo je tím pravým parazitem našeho státu a jak se jím stane? Přispívá k tomu výchova zákony, které nemají smysl nebo účinek.

V minulém díle jsem popsal, kdo a jak definuje parazity. Nyní se pokusím zjistit, kdo je parazitem a jak se jím stává.

Zákony učí porušování zákonů

Zákony jsou psány právnickým jazykem. Nevím, jak vy, ale kdybych napsal takový text pro své klienty/zaměstnavatele, hnali by mě. Nestrukturované, nepřehledné, nesrozumitelné zákony. Zákon/text, který se dá vykládat různým způsobem laiky, natož odborníky, takový text nelze považovat za srozumitelný a přehledný z definice.

Stát, potažmo poslanci, vytváří zákony, které jsou nedokonalé. Co ve světě je dokonalé? Jenže lidé se těmto zákonům přizpůsobují a hledají možnosti, jak je splnit. Někdy splnit tak, jak to nebylo úmyslem zákona. Nebo využívají toho, že některé sankce jsou relativně nízké vůči užitku z porušení zákona. Což ale neznamená, že sankce je nízká, jen je někdy jednodušší neplnit zákon a zaplatit sankci. Politici se pak snaží zákony zpřesnit, čtěte prodloužit. O to víc je v nich děr a nedomyšleností. O to častěji se mění. A máme tu neúmyslné porušování zákonů z důvodu neznalosti. Klišé? Možná.

Zákony definují žádané chování lidí a definují tresty a postihy lidí, kteří se tak nechovají. Nicméně některé zákony téměř nelze splnit, nejsou hromadně dodržovány, někdy ani není očekáváno/vyžadováno je plnit. Takové normy učí slušné lidi je porušovat, ať už vědomě či nevědomě. Pokud jsem nucen zákon porušit, snižuje se pro příště „práh poctivosti“. Něco jako práh bolesti, jednou překročená hranice je snadněji překročitelná znovu, popř. posunutelná dál a dál.

Pro příklady takové legislativy, která se masivně porušuje a toto porušování je navíc tolerováno, resp. netrestáno, nemusíme chodit daleko? Dodržování volného 3metrového pruhu pro každý směr vozovky při parkování, dodržování 5metrového odstupu od křižovatky, zneužívání blikaček. Nepřiznání a nedanění spropitného. Nabízení služeb bez dokladu, (včetně právníků), a to zdaleka nejsme u konce.

Ano, zákony nemohou vystihnout všechny možné případy, jsou výjimky, které by měly být tolerovány – např. zastavení před nemocnicí. Ale i ta, jsou jen pro krátkodobá porušení, takže nic nezpůsobí, člověk je osobně policistovi dokáže vysvětlit, takže není třeba je zmiňovat v zákoně, a tím způsobovat jeho nepřehlednost. Pokud nějaký zákon ale je hromadně porušován, měl by se zrušit, změnit, začít alespoň trestat, popř. by se měla změnit situace, aby porušování nebylo potřeba.

Zákony učí nicnedělání

Mnohé zákony učí slušné lidi za a) nic nedělat, za b) nevědomě či vědomě porušovat zákony. Je to především zákon pojednávající o minimálních odvodech/platu a zákon o sociálních dávkách.

Z definice nižší než minimální mzda neexistuje. Co se stalo při zavedení minimální mzdy, nebo při každém navýšení minimální mzdy? Jsou jen dvě možnosti: a) platy nižší než minimální byly navýšeny (např. zadotovány z platů kvalifikovanějších / výše postavených kolegů), b) pozice s nižším platem byly zrušeny (popř. jen oficiálně zrušeny). Ve zjednodušené formě, i když velmi názorně, to vysvětluje toto video:

Stručně? Zaměstnavatel bude zaměstnávat lidi, pokud jejich přínos pro něj bude vyšší než plat, co jim musí dát. Pokud přínos je nižší než povinná minimální mzda, místo se zruší, a tím se zruší i startovní místo pro lidi, kteří nejsou schopni hned dělat náročnější práci, ale potřebují zaučit, prokázat jejich schopnosti v praxi. 

Ve videu byly naznačeny možnosti: přesun výroby do jiného státu s nižšími platy, popř. nahrazení stroji. Jsou zajímavé i nesouhlasné komentáře pod videem. Nicméně pokud se člověk nahradí strojem, znamená to, že zaměstnavatel je nucen investovat (dříve než bez existence minimální mzdy), a tedy si snižuje cashflow a současně místo mnoha mizerně placených míst, alespoň krátkodobě, potřebuje pár vysoce placených lidí, kteří zavedou automatizované řešení. 

A z vlastní zkušenosti mohu říct, že zavedení minimální mzdy má další nepříjemný důsledek. Snižuje potřebu/touhu hledat a dělit práci dle toho, jak náročná je. Místo toho, aby se najala jedna nekvalifikovaná síla, která bude např. vyřizovat cestovní příkazy, čekat fronty, raději se tyto povinnosti nechají na samotných pracovnících. Je pro začátek možné, že tyto služby budou zařizovat jen pro vyšší management, nebo jen pro některé, v každém případě by se zavedením takových míst zvýšil počet míst pro méně kvalifikované síly a zvýšila by se produktivita vysoce vzdělaných a kvalifikovaných sil.

Pokud navíc vybrané úkony děláte často, vyvinete si svůj systém, posloupnost a budete schopnějšími, efektivnějšími a rychlejšími. Což je nutný předpoklad pro navýšení vašeho platu. Nejedná se jen o velké zaměstnavatele, jedná se i o ty drobné. Pokud minimální mzda a sociální dávky způsobují, že se nevyplatí většině obyvatel si najímat síly na úklid, vymalování, nebo dokonce i stavbu, ztrácí tím celá společnost:

  • vysoce vzdělaní lidé dělají i práci, která je pod jejich schopnostmi a/nebo ve které nemají zkušenosti, praxi. Nemluvě o riziku začátečnických chyb, času studia dané profese, nebo nákladech na nástroje. O to méně času mají pro svou profesi, ve které podávají nadprůměrné výsledky.
  • méně vzdělaným či schopným lidem se otevírá méně míst, zaměstnavatelé je střídají, protože získají podpory. Takže se nuceně častěji vyskytují na úřadu práce, získávají zlozvyky brát peníze za nic. Nemají šanci se zlepšovat, prokázat, že něco umí, že se v něčem zlepšili, především absolventi.
  • státu se snižuje celková produktivita, odvedené daně, zvyšují se vyplacené dávky.

Co jsou minimální odvody živnostníků? Neschopnost státu zabránit nepřiznávání příjmů a shánění výdajů. Nic víc, nic méně. Jaký význam má definovat minimální odvod? Není to jen berlička, jak si přiznat, že stát není schopen odhalovat zatajování příjmů? Což má podobný efekt jako u minimální mzdy, někteří vůbec, často ale dříve či později živnostník skončí a jde na „pracák“. Třeba proto, že delší dobu jeho zisk nijak zásadně nepřevyšoval minimální odvody.

Co je lepší: zaměstnanec v zaměstnání a občas na podpoře, nebo živnostník podnikající a občas platící téměř nulové daně? 

Co se naučí člověk, který buď pobírá dávky, nebo si skrz malý výdělek musí zřídit živnostenský list a začít odvádět minimální odvody? Např. takový student po 26 letech. Rád by doučoval, řekněme týdně 1–2 hodiny za 250 Kč. Celkový příjem 1000 – 2000 Kč + živnostenský list, protože se jedná o soustavnou činnost. Kvůli minimálním odvodům bude místo 1080 Kč (jako OBZP) platit nejen vyšší zdravotní pojištění, ale i navíc 1890 Kč za sociální. Takže rozumně smýšlející student: za a) nebude doučovat, za b) nebude doučovat legálně. A příkladů by se našlo víc…

Jaký význam mají daňové paušály? Ano, zjednodušují začátek podnikání. Ale neomezené? Když nejsou potřeba doklady na výdajové straně, nemusí existovat ani příjmové doklady na druhé..

Myslím si, že daňové paušály mají smysl. Především na začátku podnikání nebo pro malé obraty. Stanovit ty správné a přitom co nejjednodušší podmínky je věc druhá. 

Kdo je vlastně parazit?

Současné zákony nás pomalu ale jistě učí, jak je porušovat. Co se člověk v mládí naučí, ve stáří jako když najde. Jakmile má člověk škraloup v minulosti, tak už tak moc nezáleží, jestli si vytvoří další. My poctiví zase spoustu času ztrácíme tím, že věnujeme čas studiu zákonů a jejich změnám. 

Sociální dávky a minimální plat nás učí nepracovat, neztrácet čas hledáním legální práce, dojíždění do ní. Navíc efektivně snižuje nabídku méně kvalifikovaných míst, a tím je méně práce pro lidi, co pracovat chtějí.  

Kdo je vlastně ten parazit? Osobně si myslím, že to nejsou ani zaměstnanci, ani živnostníci, ale ani majitelé firem. Ale o tom někdy příště.

36 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 9. 12. 2013 13:49