Výchova parazitů v Čechách: Státní příspěvky, dotace a nesrozumitel­né zákony

Jak ztížit život parazitům? Pomoci by mohlo zrušení veškerých státních příspěvků, dotací a podpor.

Nebuďme idealisté. Ideální svět nerozporuplných zákonů dle definic matematiky je zbožný ideál těžko dosažitelný v případě spolupráce zákonodárců, natož pak v případě sabotáží a naschválů. Buďme jen optimističtí realisté. Jak ztížit život parazitům? Zrušme veškeré státní příspěvky, dotace, podpory. Čtěte více: Výchova parazitů v Čechách: Kdo a jak definuje parazity?

Zbytečně složitá legislativa a daně

Osobně si myslím, že je to značně politické téma. Podle mého názoru žádné zákony (jejich texty) nezajistí ideální spravedlnost. A to převážně z toho důvodu, že každý člověk chápe spravedlnost úplně jinak. Má být za stejný přečin stejná pokuta, např. 100 Kč? Nebo má být navázána na příjem? A jak? Progresivně, degresivně, nebo rovně? Zákony by dle mého názoru měly být co nejjednodušší. Když už nemůžeme zajistit ideální spravedlnost, nesnažme se o ni zesložiťováním zákonů, touto snahou jen zajistíme více možností, jak zvýšit spornost, nejasnost zákona, jak v něm najít kličky. Když už různé sociální dávky, státní příspěvky, daňové odpočty, dotace či pobídky pobírá naprostá většina obyvatel, zjednodušme jejich administrativu. V ideálním případě aby jejich administrativu zvládl automaticky počítač.

Proč mít dvě či dokonce tři sazby DPH? Aby poctivci měli problém s určováním mnohých sporných případů? Aby účetní a daňoví poradci byli nutní pro určení, co patří kam? Aby státní úředníci měli co kontrolovat a za co dávat pokuty? Aby tu byl lobbing některých skupin, že jejich produkce je pro společnost důležitá a měla by proto patřit do nižší sazby DPH? Aby média mohla řešit, jaký je rozdíl mezi hygienickými potřebami pro děti a pro ženy a zakrývat tím podstatně důležitější problémy? Raději bych jednoduchost jednotné sazby a o něco dražší potraviny.

Chceme podporovat penzijní připojištění, životní pojištění, stavební spoření atd.? Já osobně ne, ale mnozí ano. V tom případě je podporujme ve formě daňových odpočtů. Osobně jsem příznivcem daňových odpočtů obecně, mají zabudovanou pojistku proti růstu těchto rozpočtových nákladů nad všechny meze, především nerostou nad příjmy rozpočtu v dané oblasti. Má to jeden nepříjemný důsledek pro parazity: kdo nepřizná příjmy, nemá od čeho odečítat, automaticky nedostane podporu. Čtěte také: Výchova parazitů v Čechách: Kdo je parazitem a jak se jím stane?

Místo dávek raději odpočty

Chce některá strana podporovat děti formou přídavků na dítě? Dle údajů z matriky bude částka x poslána na účet otce a částka x na účet matky do věku y dítěte. Bez ohledu na příjem rodičů, bez ohledu na jejich současný rodinný stav, bez ohledu na (ne)samostatnost dítěte. Že některé dítě v 18 letech začne vydělávat? Proč by to mělo mít vliv? Chceme ho snad motivovat, aby raději nepracovalo? Nebo ho motivovat, aby skrylo své příjmy a neplatilo z nich ani daně? Dle mého názoru ideální by bylo, aby místo částky x, získali možnost daňového odpočtu x. Nechť kdokoliv má 10 dětí, od státu získá podporu deseti daňových odpočtů. Neměl-li by tak vysoký plat, aby si mohl uplatnit všechny odpočty, měl by možnost tyto odpočty přesunout do dalších let. Řešení je automaticky zajistitelné, nevyžaduje prakticky žádnou práci úřednic, ztrátu času žadatelů, ale také je bez možnosti korupce, nedemotivuje lidi pracovat.

Chce některá strana podporovat porodné? Pak dle matriky otec i matka dostanou na svůj účet po narození dítěte částku „a“. Bez ohledu na počet již narozených dětí, na příjem, bez formuláře, bez cesty na úřad, bez dovolené na tento úkon. Bohatí platí vyšší daně (absolutně i procentuálně), tak proč si zbytečně složitými pravidly komplikovat administrativu? To raději zdvihněme sazbu daně z příjmu o desetinku, oni ze svých vyšších příjmů zaplatí víc.  

Chceme současnou štědrou/chudou (dle úhlu pohledu) rodičovskou? Proč není opět formou daňového odpočtu? Nechť si ji mohou odečíst stejně jako podnikatelé. Jeden z rodičů během rodičovské, druhý až po ní. Bez omezení doby, to je důležité zvláště u malých příjmů. Shodnou se politici, že dítě je pro důchodový systém přínosem? Proč není odpočet i na sociální pojištění? 

Jednoduchost především

Jednoduchost především. Jestli zvítězí strana podporující bohaté, nechť změní jednotnou sazbu daně z příjmu níž, DPH výš. Pokud strana podporující chudé, nechť změní sazbu daně z příjmu výš, DPH níž. Hlavně, ať nekomplikují a nemění podmínky. Ve kterých se vyznají jen ti, kterým se to vyplatí. Zbytku to jen přidává práci, odrazuje něco nového zkusit/začít.

Mohl bych pokračovat. Najít rozumnou míru složitosti bude náročné. Populismus zesložiťování, aby bohatí nedostávali sociální dávky, je lákavý, ale chce to pragmatismus. Proč brát motivaci pracovat, ušetřit státu pár stovek měsíčně, když stejných efektů můžeme docílit zvýšením sazby daně jinde nebo ještě lépe propuštěním úředníků, kteří prováděli a kontrolovali provádění složitých pravidel? Proč udržovat byrokratický aparát, který si žije vlastním životem. Že to není tak snadno politicky prodejné? Pravda, to je silný argument, proto toto vše je čistá utopie… Ale děkuji, že jste dočetli až sem. Žádná strana v Parlamentu toto totiž nechce.

Chcete se vyznat v zákonech? Podívejte se do speciální sekce Zákony na serveru Měšec.cz, kde najdete aktuální i budoucí znění včetně zobrazení konkrétních změn.

Přehlednost a jednotnost zákonů

Rád bych, aby zákony byly přehledné. V současné době hypertextu nechápu, proč zákony vypadají tak, jak vypadají: očíslované odstavce, jednotné formátování. Jen neoficiální servery nabízejí alespoň verze s trochou prolinkování a verzemi.

Co bych navrhoval především? Očíslovat věty kvůli referencím, zavést členění. Zvýrazňovat důležité části. Jde to v pojistných podmínkách, proč by to nešlo v zákonech? Zavést jednotný slovník pojmů, pokud možno odpovídající realitě a přitom i selskému rozumu, umožňující co nejjednodušší identifikaci. Co je to rodina? Co je to byt? Zákony mlčí. Nepoužívat rozdílnou definici napříč zákony, ani nevymýšlet jiná obskurní a ještě k tomu nedefinovaná pojmenování, např. osoby ve společné domácnosti. (Vzhledem k tomu, že není domácnost definovaným pojmem, je i pojem osob ve společné domácnosti problematický. Není jasné, jaké podmínky musí takové osoby splňovat, přitom tento pojem je běžně používán v zákonech i např. pojistných podmínkách.)

Zákony dle mého názoru potřebují pročistit, viz výše: odstranit zbytečné řešení specifických případů, duplicitních zákazů, příkazů. Ale nejdříve bych je zpřehlednil, aby vystoupaly postupně všechny nedokonalosti, skrytí trojští koně, používání pojmů, které nejsou nikde definovány (jako např. rodina). To souvisí s prolinkováním a možností zobrazit si stav zákonů k určitému dni, vyčleněním definic pojmů do „slovníku“, které pomůže zpřehlednit hlavní text zákonů a současně by umožnilo např. v bublině zobrazit definici pojmu přesně. 

Pokud se v soudnictví zavede elektronická správa, bude možné prolinkovat rozsudky s větami, o které se opíraly. Ale také bude možné zjistit, které paragrafy jak často a pro co jsou používány v rozsudcích. Pokud se konečně najmou roky slibovaní nižší soudní úředníci, i to pomůže k výrazně vyšší efektivitě. V masmédiích je mimochodem ticho po pěšině, existuje totiž tolik zajímavějších povrchních témat, kde tomu nemusí novináři vůbec rozumět.  

Neznalost zákona neomlouvá?

Neznalost zákona neomlouvá. Tedy každý člověk by měl znát všechny zákony, nebo minimálně ty, které se ho mohou dotknout, tedy minimálně musí znát kompletní logiku zákonů a vědět, kde co je a co se ho kdy týká. Nicméně lidé, kteří se zákonům, judikátům apod. věnují na plný úvazek, tedy právníci, jim sami nerozumí? (Jak se pozná, že jim nerozumí? Nedokážou je vysvětlit nejen dítěti, ale ani dospělému. A to mluvím o části práva, které se ten který právník věnuje. Běžně jsou totiž právníci specializováni a ti, co řeší akvizice firem, neví o rozvodech o nic víc, než běžný občan. A přitom stále neznalost zákona neomlouvá.)

Otázka ovšem je, kdo z právníků by měl na zlepšení stavu zájem. Nepřišli by o práci? Napadá mě paralela, proč by měli lékaři léčit, vyléčený pacient už tohoto lékaře v nejlepším případě nevyhledá. Nebo proč by banky měly poskytovat lepší služby, než nezbytně nutné. Jenže tato paralela pokulhává. Máme možnost zvolit si banku, máme možnost zvolit si lékaře. S volbou státu to ovšem není tak jednoduché, a tak bychom se měli všichni v rámci svých možností snažit, aby náš stát byl co možná nejlepší.

Jednoduché a jasné zákony, to by měl být cíl. Výjimky a specialitky jsou krásné, nicméně neměly by komplikovat zákon tak, aby byl nesrozumitelný. Nechť je možné základní zákony přečíst za den, týden. Zbytek nechť odpovídá selskému rozumu. Na to přece máme soudy, aby specialitky vyřešily. Naivní názor? Pravda. Stejně jako to, že by některá ze stávajících politických stran měla opravdovou chuť na tom něco změnit. 

40 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 12. 2013 9:41