jste zaměstnavatel. kde hledáte zaměstnance? dáte nablint inzerát????? no snad nejdřív proberete všechny své příbuzné, známé, kamarády, bývalé spolupracovníky, lidi na této pozici co znáte v konkurenčních a subdodavatelských firmách, kamarády kamarádů a kumpány v putyce, . . . . prostě obecně lidi co znáte aspoň trochu a víte o nich aspoň něco, aspoň z doslechu. nebo ne?
teprve když selžou všechny tyto možnosti, jak atrahovat někoho známého - dáte inzerát a nebo oslovíte agenturu. pokud se vám ovšem kdykoliv v půrběhu toho procesu naskytne šance vzít někoho s věrohodnou referencí, asi vezmete radši jeho, ne? nebo když máte na konci tři lidi zhruba srovnatelných parametrů, ale jednoho z nich znáte osobně - z jakého důvodu byste dala přednost cizímu člověku?
p.s. to že zaměstnavatel vám nesmí říct, že prostě nechce lidi přes 50, a tak radši posílá univerzální blábolivou ale nežalovatelnou větu, nebo radši nic - to není vina zaměstnavatelů.
jste zaměstnavatel. kde hledáte zaměstnance? dáte nablint inzerát????? no snad nejdřív proberete všechny své příbuzné, známé, kamarády, bývalé spolupracovníky, lidi na této pozici co znáte v konkurenčních a subdodavatelských firmách, kamarády kamarádů a kumpány v putyce, . . . . prostě obecně lidi co znáte aspoň trochu a víte o nich aspoň něco, aspoň z doslechu. nebo ne?
Přesně tak. U člověka, u kterého znám pouze životopis riskuji poměrně hodně. Jednak to, že údaje nejsou zcela pravdivé (ne vše lze ověřit) a vůbec neznám psychologický profil toho člověka.
V jedné z firem, kde jsem pracoval, se během krátké doby hned tři noví zaměstnanci ukázali jako nespolehliví (krádež, laxní přístup k pracovním povinnostem).
Stejně tak nemusí být ani řešením vzít "překvalifikovaného" člověka, protože ten bude chtít vyšší plat a pokud náhodou přistoupí na horší podmínky, je pravděpodobné, že tam dlouho nevydrží a sotva získá nějakou další praxi odejde i s částí firemního "know-how" do jiné firmy. Pamatuji si, jak jsme vybírali kandidáta na nové místo a "nadměrná kvalifikace" byla rovněž na závadu, protože jsme si hned říkali "ten/ta tu dlouho nevydrží".
Z dosavadních míst jsem si všechna až na to poslední našel sám (první mi našla pracovní agentura, další na inzeráty v novinách). To poslední jsem našel zajímavým způsobem - hledali jsme místo s kamarádem a našel jsem něco, o čem jsem se domníval, že by ho mohlo zajímat, ovšem pro mě to nebylo. On na dané místo skutečně nastoupil a za měsíc mě tzv. "hodil lano" :D
p.s. to že zaměstnavatel vám nesmí říct, že prostě nechce lidi přes 50, a tak radši posílá univerzální blábolivou ale nežalovatelnou větu, nebo radši nic - to není vina zaměstnavatelů.
Přesně tak, dnes je pracovní trh svázán tolika předpisy, že odpovědi jsou takové nemastné-neslané a většina firem raději neodpoví vůbec. "Ochrana až za hrob" tak má spíše negativní efekt, protože zaměstnanec se tak nedozví proč nebyl přijat (např. to, že mu smrdí z pusy, což pro prodejce je celkem problém) a nemůže tak s tím něco udělat, případně se pokusit i mylnou představu o sobě zaměstnavateli vyvrátit.
Existuje ještě jeden spolehlivý způsob, jak umístit předem vybranou osobu:
do závěrečného kola vybrat tuto osobu a nějakou jinou nesplňující nově zařazený požadavek, např. jazykový atest, které by ve zbývající skupině vyřazených splňovala většina uchazečů, ale v předchozích kolech VŘ to nebylo záměrně požadováno. Tzv metoda křoví.
Já na CV taky nevěřím, ale při výběrovém řízení, zvláště když je několik kol, máte možnost kandidáta proklepnout a poznáte co v něm je a jestli v životopise lhal. Potřebovala jsem např. do firmy asistentku s velmi dobrou znalostí angličtiny. Dívka, která do CV napsala, že je pokročilá v 1.kole ze sebe nevysoukala delší větu. Ale to přece poznáte, ne? Proč je nepozvat?
"Proč je nepozvat?"
1. ZTRÁTA ČASU! Existují efektivnější metody, jak najít vhodného člověka, než zvát spousty lidí a ztrácet s nimi čas. To je oč tu běží.
2. Jsou lidé, kteří "UMÍ" výběrová řézení, ale jsou nepoužitelní a naopak lidi, kteří ve výběrových řízeních většinou zklamou, ale přitom by byli velice vhodní.
Naopak u člověka, kterého roky znám a vím, co od něj čekat, vyřeším oba výše uvedené body efektivně (rychle a správně).
Reference? Už mi kolikrát volali známí, že se hlásí do výběrového řízení a chtěli, abych na ně podala kladné reference, kdyby se někdo náhodou ptal. Co Vám brání uvést své známé? Jednoduché jako facka: brání se zaměstnavatel, brání se zaměstnanec. I mně se kolikrát stalo, že jsem se zaručila za nově nastupujícícho, protože jsem ho znala, ale on vzápětí selhal. Za blba pak ale nebyl on, protože selhal, za blba jsem byla já jakožto ten, kdo ho doporučil. Z mé praxe personalisty je reference blbost. Někdy si lidi sednou, jindy ne, někdy jim sedne kolektiv, jindy ne. To, že byl člověk úspěšný na jedné pracovní pozici, přece neznamená, že jinde nemusí totálně pohořet. Krom toho se občas stane, že máte "den blbec" a pohoříte i v tom, co normálně ovládáte. To ale nemusí nutně znamenat, že jste špatný pracovník.
Nelze, než s Vámi souhlasit. Ale co tedy coby člověk z branže radíte? ... Já už jsem coby mladší a ne tolik zkušený (= předpoklad, že nebudu chtít tolik peněz) "čistou" výběrovku přímo u zaměstnavatele (tj. na jeho přímý inzerát) úspěšně zvládl... Pět let se otočilo a všechno je jinak...Nejhorší zkušenost mám z poslední doby s personálními agenturami. Tam Vám prstíček nahoru nebo dolu ukazuje šestadvacetiletá slečna, aniž dostanete šanci někoho přesvědčit o svých schopnostech... V jejich inzerátu není ani slovíčko, které bych coby uchazeč nesplňoval a oni se ani nenamáhají odpovědět... Když jste neodbytný, vyřeší Vás pár frázičkami o uchazečích s profilem přesněji odpovídajícím dané funkci... Za tři týdny vyjde totožný inzerát znovu... Nejhorší je, že ani neřeknou proč doopravdy - aby se člověk vzdělal nebo poučil... Co s tim?
f tom případě si zachová svou profesi, kterou umí a snad i miluje - pokud je to pro něj vyšší hodnota než mamon, nechť svou profesi nemění a pracovní místa nevytváří. mně to připadá fér. stejně jako nemohou být všichni managoři, nemohou ani všichni zaměstnávat. jsou chovný koně a tažný koně, a obojího je třeba.
Aha, takže vy jste napsal:
"pokud chcete opravdu dobrou práci, musíte"
ale ve skutečnosti jste myslel:
"pokud chcete opravdu DOBŘE PLACENOU práci, musíte"
V praxi může být varianta "být osloven" výrazně lepší (zejména pokud se jedná o špičkovou firmu v oboru), než "vytvořit místo sám" - pokud člověk nemá tu kombinaci geniality a štěstí, aby založil nový google.
To, že něco umím a dělám to dobře, "mamon" nevylučuje. Čistý "mamon" bych hledala tam, kde jde o práci společensky málo hodnocenou (což bývali zelináři, hospodští, cirkusáci a podobné profese) nebo protizákonnou (pěstování marihuany). Náš problém je v tom, že řada lidí má i dobré znalosti i umí odvést práci, ale příjem (nebo počet odpracovaných hodin v poměru k příjmu) je natolik demotivující, že na to v konečném výsledku dlábnou.
Sama jsem se přesvědčila několikrát, že na lukrativní místo se nedostane ten nejlepší a nejschopnější. kamarád zavolá kamarádovi, že má pro něj teplej flek za dost peněz. Musí sice ze zákona vypsat výběrové řízení ale ať se nebojí, že stejně vyhraje. je to přímo můj šéf, takže promiňte, že neuvedu firmu. Za rok mi bude 50 a bojím se riskovat.
Mám malou firmu a potřebovala jsem zástupce. Žádné výběrové řízení jsem nevypisovala, dala jsem si inzerát. Z došlých nabídek jsem vybrala 3 uchazeče a dala si s nimi rande u kafe. Při rozhovoru jsem poznala nejen jejich motivaci a co umí, ale jestli si taky sedneme lidsky. Trefila jsem se!!!
nedělejte si iluzi, že by to ves"stáním" bylo jinak... u nás platilo, pokud člověk nebyl osloven nadřízeným, nemělo cenu se výběrového řízení na vyšší post ani ucházet.. za svoji karieru jsem to zkusil 4x a třikrát jsem předem nebyl osloven .-))) .... u poslední výběrovky jsem měl předem jistotu, že uspěji ....
Verim tomu, ze ve verejnem sektoru se deji dost divne veci, ale coby programator v soukromem sekoru jsem se s protekci nesetkal. Jednou jsem v nove firme potkal stareho znameho, jednou byl dokonce sef muj byvaly ucitel informatiky, jednou se sef znal s mym kamaradem a exkolegou (dokonce mu pak i volal kvuli referencim) atd., ale vzdycky slo o nahody, ktere nakonec nemely vliv na to, jestli jsem to misto prijal a pokud mohu posoudit ani na to, jestli me chteli nebo ne. Ve 3 ze 4 pripadu jsem nakonec skoncil ve firme, kde jsem nikoho neznal. Stava se ale celkem bezne, ze do firmy si lidi pritahnou kamarady. Jsou pak aspon oboustranne reference a je to takova levnejsi forma personalky.
Tak ono je to jednoduché - u programátora jde o to, co umí. A protože těch, co umí moc není, postrádá protekce celkem smysl.
Pozice kancelářského typu jsou na opačné straně - těch, co by danou pozici mohli zastávat je spoustu. Je sice pravda, že některý z uchazečů lépe a jiný hůře, ale více méně je jedno, který bude vybrán (obzvláště ve státní správě).
Obvyklé klišé, ve státní správě mohou pracovat i cvičené opice. Dnes si již pouze špatný vedoucí vybere neschopného člověka, za kterého budou muset pracovat při dnešním snižování stavu zaměstnanců ostatní spolupracovníci. Domnívám se, že počet protekčních lidí na úřadech veřejné správy je procentuálně shodný se soukromým sektorem. Například v bankovnictví nebo pojišťovnictví. Je mi kolikrát "smutně", když musím jako klient radit úředníkovi pojišťovny při vyplnění formuláře.
Vedoucí ve státní správě PRACUJE??? Vedoucí ve státní správě je blbeček, který jen předá papír od svého nadřízeného svému podřízenému, a po vyřízení předává papír opačným směrem. Takže jediný pracující vedoucí ve státní správě je náměstek ministra a pak až vedoucí oddělení, všechno mezi jsou neschopné zbytečné nuly.
No, to už říkal Nečas, že ti chudáci na Úřadu vlády dřou jako koně a dostávají odměny "výhradně za splnění mimořádných a zvlášť významných pracovních úkolů".
http://zpravy.idnes.cz/necas-odmeny-pro-nagyovou-jsou-v-poradku-moji-lide-drou-jako-kone-phs-/domaci.aspx?c=A120118_093434_domaci_taj
Možná jsem se nevyjádřil úplně přesně. Neměl jsem na mysli, že nemusí vůbec nic dělat nebo že to může dělat totálně neschopný člověk. Ale napsat něco ve Wordu, udělat prezentaci v Power Pointu a pár tabulek v Excelu dnes umí každý absolovent střední školy. Takže kandidátů na kancelářské pozice je dost a téměř každý ji lépe či hůře zvládne. A i když může mít ze začátku trošku problém, tak se poměrně rychle zapracuje. Proto zde hraje roli protekce, protože největší problém je se na dané místo dostat, když už se tam dostane tak už ho nějak vždycky zvládne. Není tak nutné vybrat z kandidátů toho nejlepšího, ale bohatě stačí některý z těch průměrných.
Zrovna vcera jsem cetl
kde v podstate rikaji, ze existuji akorat 3 otazky na interview:
1. mate kvalifikaci?
2. opravdu tu praci chcete?
3. budou ostatni s vami radi pracovat?
Driv jsem si take myslel, ze kvalifikace je vsechno. No a kdyz vybirate mezi znamimi, mate o odpovedich na 2 a 3 vetsinou jasno.
Už během studia vysoké školy inženýrského oboru jsem se snažil přivydělávat ve firmě. Po skončení studia jsem na to mohl navázat a firmě nastoupit na plný úvazek a měl jsem zde velmi slušnou pozici. Po 13 letech byla naše středně velká a úspěšná firma koupena několikanásobně větší konkurencí - byl to velmi dobrý prodej pro naše majitele - zajistil je do konce života i na další generace. Noví majitelé udělali ve firmě striktní řez a začali pomalu svoji úspěšnou konkurenci utlumovat, až to některé zaměstnance donutilo firmu opustit - novým "zahraničním" majitelům moc nezáleželo na kvalitě zaměstnance - dnes už můžu říct, že jejich jediný zájem byl úspěšnou konkurenci zlikvidovat neboť odběratelský trh by obě firmy neuživil. To je už půl roku stará informace. Od té doby jsem sháněl práci. Když pominu známé, kteří mi nakonec později pomohli, tak půl roku jsem se snažil seriózně účastnit výběrových řízení atd. Pořád jsem se řídil pravidlem - kdo chce, tak si práci najde. Postupně jsem získal pocit, že ve velkých úspěšných firmách, pokud člověk nemá známost, tak moc šancí na úspěch nemá. Jeho budoucí nadřízení, pokud to nejsou přímo majitelé, kteří mají zájem vždy zaměstnat lidi s vysokým potenciálem pro firmu, tak nadřízení zaměstnanci strašně neradi si vybírají člověka, který by je potenciálně v budoucnu mohl ohrozit. A tak s personálním oddělením v klidu projdete první, druhé či další kolo a většinou nejpozději v posledním kole se poznáte přímo se svým budoucím nadřízeným (zaměstnancem ve firmě) a ten pokud má dobrý čuch a cítí, že byste jej mohli ohrozit, tak raději dá přednost nějakému "trotlovi", než by vás vzal. Dokonce v jedné nejmenované firmě po skončení posledního kola mi bylo řečeno, že mě oficiálně nevzali. No ve firmě jsem se ještě zdržel, zašel si u nich do bufetu a náhodou se potkal s jedním z členů komise (byl to člen jiného oddělení, který tam měl podat pouze svůj nezávislý názor) - doslova mi řekl, že když se radili a měli mě vybraného, tak můj potenciální nadřízený jim řekl, že mě nechce, že má dost práce se svými podřízenými natož aby si tam vzal perspektivního člověka, kterého by musel ještě hlídat, aby mu nevyfoukl ještě jeho flek ... Děs. Jinak zkušenosti s tím, že jste vybraní a krátce před nástupem vám oznámí, že mimo výběrovku našli někoho jiného (později pokud se trošku pídíte po informacích zjistíte, že to byl ten či onen známý někoho ve firmě) jsem se setkal povícero. A těch příkladů by bylo více - prostě mrzí mě, že v té naší společnosti perspektivní lidé nedostávají přednost před známými a bokovkami ..
Skvělej příspěvek, dokázal jsem přečíst celé dva řádky...
Během "studia vysoké školy inženýrského oboru" tě nedokázali naučit používat "Enter" na klávesnici?
Už jsem to včera někam psal, ale bohužel si, vzhledem k obsahu krve v alkoholu ;-), nepamatuju kam, takže znovu:
Dnešní vysokoškoláci nesahají průmyslovákům před 30 lety ani po kotníky.
Manzelka delala 9 let pod velkou firmou zkusenosti ma velke administrativa fakturace objednavky vse mozne Ms office World excel a dalsi delala pod personalni agenturou protoze ta velka firma brala do stavu predevsim delniky s profesi ale ti co delaj v kanclu se dostanou do stavu velmi vzacne pokud nemaji nejakeho strejdu nebo tetu na vyssich mistech a tak bohuzel pak zenu propustili tak alespon sef ji napsal pozitivni posudek ze byla spolehliva praci odvadela poradne a bla bla bla posilali jsme zivotopis motivacni dopis a ten posudek na x firem nabizejici volne pozice nespocet pohovoru i u konkurenci firmy podobne kde delala doposud a jen chodi same maily litujeme nepostupujete nebo byla dana prednost tomu ktery lepe odpovidal pozadavkum stejne je jasne ze to vyberove rizeni je jen tak aby se nereklo a doma u televize se smeje nejaky blbecek nebo nejaka pipina ktera/y vi ze uz ma fleka v kapse tak to dnes chodi to mi potvrdilo mnoho znamych kteri do toho vidi manzelka je v insolvenci praci potrebuje sehnat stuj co stuj i kdyz se snizi k podradne praci porad se nedari najit misto uz jsem uvazoval at na pohovorech rekne ze bude klidne mesic delat zadarmo jen aby dostala praci a zamestnavatel za tu dobu by se presvedcil ze je spolehliva a pracovita a ma zkusenosti pak jsem i premyslel zavolat do Tv Nova byla by to sice obrovska ostuda pro zname okoli a natocit reportaz jak ne a ne najit praci ze zena je v insolvenci k tomu citovy projev a verim ze nejaky zamestnavatel by se hned nabidnul jen proto aby sve firme udelal dobrou reklamu vsak to vsichni zname jak po odvysilani reportaze se hrne pomoc s kazde strany je to zoufale ale dnes sehnat praci je neco jako vyhrat ve sportce nebo budi to ve mne takovy dojem dat za to abych mnel dobrou praci nekomu do kapsy alespon 20000 dnes si musi clovek fakt vazit toho ze ma praci nebo odjet tady s teto zemne pryc za lepsim zivotem dobre uz bylo bude jen hur a vlada stim nic nedela