Spočítejte si...

Zavřít

Vše o stavebním spoření 2002

Hlad po stavebním spoření nepřestává – naopak přibývá lidí, kteří chtějí využít štědré státní podpory, dokud je čas. Tušíte, která stavební spořitelna má nejvíce klientů a u které si klienti uložili nejvíce peněz? A jaká je budoucnost stavebního spoření?

Je všeobecně známo, že od ledna příštího roku by mělo dojít ke zpřísnění podmínek pro získání státní podpory ke stavebnímu spoření, takže celý systém by měl být méně štědrý. Zároveň se však předpokládá, že nový zákon nesníží státní podporu u těch smluv, které budou uzavřeny do 31.12.2003 (podmínkou ovšem je, aby do tohoto data na dané smlouvě bylo požádáno o státní podporu). Více o tomto tématu v článku Jak to dopadne se stavebním spořením.

Souběh těchto dvou informací pak způsobuje, že navzdory všem předpokladům zájem o stavební spoření neklesá, naopak – i nadále roste. Přestože stavební spořitelny na začátku letošního roku zvýšily poplatky za vedení účtu, přestože úrokové sazby vkladů klesají, rozhodující je státní podpora – a proto zájemci o výhodné spoření chtějí uzavřít smlouvu včas, tedy za současných, z hlediska státní podpory výhodnějších podmínek.

Dramatický nárůst zájemců se čeká především v letošním roce (nárůst je prokazatelný už z čísel za 1. čtvrtletí, kdy bylo uzavřeno přes 400 tisíc nových smluv, tedy o čtvrtinu více než za stejné období loňského roku), nicméně začínající trend byl zaznamenatelný už v roce loňském. Stavební spoření totiž v roce 2002 opět dosáhlo rekordních čísel (přitom se kromě úvěrové oblasti předpovídala spíše stagnace).

Fakt, že klienti stále intenzivněji reagují na měnící se podmínky trhu, lze poznat především z počtu zvýšení cílových částek, kde loni došlo k dramatickému zvýšení proti roku 2001 (zhruba na dvojnásobek). Klienti, kteří již nějakou dobu spoří, neuzavírají nové smlouvy, ale zvyšují si cílovou částku na staré smlouvě (pokud jim to spořitelny umožnily nebo umožňují), jednak aby si co nejdéle zachovali dřívější úroková zvýhodnění, jež jim spořitelny nabízely, jednak aby co nejdéle mohli spořit na starou smlouvu za stávajících podmínek statní podpory.

Tabulka č. 954

Vývoj stavebního spoření 1996–2002

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002
Počet smluv (mil. ks)* 1,56 1,97 2,37 2,80 3,42 4,20 4,87
Uzavřené smlouvy (mil. ks) 0,62 0,58 0,71 0,99 1,23 1,52 1,63
    z toho nové smlouvy 0,62 0,53 0,64 0,91 1,12 1,37 1,29
    z toho navýšení  – 0,05 0,07 0,08 0,11 0,15 0,33
Výše vkladů celkem (mil. Kč) 34,5 59,6 81,7 93,6 110,4 133,3 180,2
Průměrná st.podpora na smlouvu  – 2.450 2.580 2.700 2.760 2.720 2.635
Státní podpora vyplacená v daném roce na smlouvy v roce předchozím (mld. Kč) 2,31 3,82 5,07 6,39 7,72 9,31 11,06

* údaje počtu platných smluv uvedených ve Výroční zprávě Asociace českých stavebních spořitelen za rok 2002 se poněkud liší od údajů uvedených jak na webu MMR ČR, tak od Výroční zprávy za rok 2001, proto u let 1996–2001 uvádíme původní hodnoty

Ve výše uvedené tabulce je (stejně jako loni) zajímavý údaj o výši průměrné státní podpory vyplacené ročně na jednu smlouvu. Tato hodnota se dlouhodobě pohybuje kolem 2.700 Kč, což znamená, že se nic nemění v tom, že klienti stále nevyužívají státní pomoci tak, jak by pro ně bylo nejlepší, resp. tak jak by mohli (výdaje státu by tak byly ještě vyšší než jsou dnes). Tento fakt je potvrzen i číslem z druhé strany – průměrná měsíční úložka činí 880 Kč, tedy 10.560 Kč ročně (přičemž jen asi 30 % klientů spoří tak, aby za rok získali maximální státní podporu 4.500 Kč, tedy aby na účtu za daný rok přibylo 18.000 Kč).

Úvěry táhnou
Souhrnná čísla za loňský rok také nade vší pochybnost potvrzují zásadní trend stavebního spoření – postupující příklon k využívání úvěrových možností systému. Čísla také dokládají, jak významnou roli stavební spoření hraje v oblasti financování bytových projektů vůbec, i ve srovnání s hypotečními úvěry.

Jak prostřednictvím hypotečních úvěrů, tak skrze stavební spoření si klienti na vlastní bydlení půjčili zhruba 22 mld. Kč (celkem tedy asi 44 mld. Kč). Nicméně, zatímco hypotéku čerpalo 21.000 klientů, úvěr ze stavebního spoření si vzalo téměř 131.000 klientů, tedy šestkrát více. To jen dokazuje mnohem větší dostupnost stavebního spoření, ale také fakt, že státní rozpočet na podporu stavebního spoření vynaloží mnohokrát více peněz než na podporu hypoték (letos asi 13 mld. Kč proti zhruba 0,5 mld. Kč).

Tabulka č. 955

Vývoj stavebního spoření 1996–2002

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002
Počet nových úvěrů* 18.720 65.269 107.722 113.722 102.385 111.802 130.777
Celkem platných všech úvěrů 19.600 81.870 187.245 286.942 373.463 465.824 568.920
    z toho úvěrů 6.390 21.554 70.377 167.687 262.259 346.145 420.929
    z toho překl. úvěrů 13.210 60.316 116.868 119.255 111.204 119.679 147.991
Celkem zůstatek na úvěr. účtech (mld. Kč) 1,3 5,9 17,6 26,3 31,0 37,0 46,3

* součet úvěrů a překl.úvěrů

Připojme ještě tabulku vývoje bytové výstavby v České republice. Sice není možné zjistit, jak klienti používají naspořené peníze, u nichž nemusejí prokazovat účelovost, nicméně lze použít alespoň čísla u úvěrů. Podle stavebních spořitelen bylo 16 % z poskytnutých úvěrů použito na pořízení nových nemovitostí, tj. stavební spoření pomohlo k výstavbě 21.000 bytů z celkového počtu téměř 37.000, jež se vloni začaly stavět (to představuje cca 60 %).

Tabulka č. 956

Bytová výstavba 1991–2002

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002
Zahájené byty 10.899 8.429 7.454 10.964 16.548 22.680 33.152 35.027 32.900 32.377 28.983 33.606
Rozestavěné byty 128.228 97.768 72.356 62.117 66.172 74.726 90.552 103.191 112.530 118.785 121.705 129.609
Dokončené byty 41.719 36.397 31.509 18.162 12.662 14.482 16.757 22.183 23.734 25.207 24.758 27.291

Tichá přetahovaná
Stavební spořitelny dovedou výtečně spolupracovat, pokud hájí společný zájem, ať už ve vztahu ke klientům (poplatky za vedení účtu zvedly vlastně společně) nebo ve vztahu ke státu (viz společné připomínky prostřednictvím Asociace českých stavebních spořitelen k nové verzi zákona o stavebním spoření). Na trhu si však dovedou tvrdě konkurovat a přetahovat se o každého klienta.

Přesto se pořadí jednotlivých spořitelen vyjádřené počtem klientů a objemem spravovaných vkladů příliš nemění. Stálou jedničkou na trhu je ČMSS, za níž následuje SSČS. Pomalu však začíná přituhovat kolem třetího místa, kde se na VSS KB pokouší dotáhnout Raiffeisen stavební spořitelna, jíž se loňský rok docela vyvedl. O páté místo se pak stále přetahují Hypo stavební spořitelna a Wuestenrot stavební spořitelna, naše nejmenší spořitelny – jedna má více klientů, druhá zase spravuje větší objem vkladů.

Tabulka č. 957

Smlouvy k 31.12.2002

Stavební spořitelna Počet klientů Objem vkladů (mld. Kč)
Českomoravská 1.678.064 64,0
České spořitelny 1.124.915 42,1
Všeobecná Komerční banky 729.031 29,7
Raiffeisen 609.695 20,1
Hypo 368.836 11,2
Wuestenrot 360.079 13,0

Stavební spořitelny před sebou nemají špatné vyhlídky. Hodně spoléhají na to, že do konce roku nalákají velké množství nových či staronových klientů. A není divu – vždyť uzavřít smlouvu o stavebním spoření je i ve vašem zájmu.

Anketa

Uzavřeli jste v loňském roce smlouvu o stavebním spoření?

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 27. 5. 2003 16:13