Spočítejte si...

Zavřít

Vše o stavebním spoření 2001

Patříte i vy do velké rodiny stavebně spořících? Víte, s kým máte tu čest? V tomto článku zjistíte, jak to je se stavebním spořením u nás i v zahraničí, jaké bylo, jaké je, a jaké by mohlo být.

V roce 2001 slavilo české stavební spoření deváté narozeniny. Za tuto dobu o něm lze říci, že je je jako víno – s přibývajícím věkem, ne-li lepší, pak alespoň oblíbenější. Každý rok existence stavebního spoření byl rokem nového rekordu – rok 2001 nebyl výjimkou a ve srovnání s předcházejícím zaznamenal růst více než 20% jak v počtu klientů, tak v objemu vkladů.

V situaci obecně klesajících úrokových sazeb a v obavách z možných změn v systému stavebního spoření v loňském roce mimořádná masa klientů podlehla celkové hysterii (k níž nemalou mírou přispěl i Měšec) a založila si novou smlouvu. Ze zpětného pohledu nelze takový krok hodnodnotit jinak než pozitivně.

Konkrétně to znamená, že platnou smlouvu má dnes uzavřenou téměř 45% ze všech obyvatel ČR (tedy včetně nevinných nemluvňat, které mezi přijímáním a vylučováním potravy často spoří vysoké částky) – podle Asociace stavebních spořitelen „k 31.12.2002 ku­mulovalo na svých spořících účtech stavebního spoření 4,2 mil. klientů částku 133,3 mld. Kč, což představuje průměrný zůstatek na jednom účtu stavebního spoření 31.800 Kč“.

Tabulka č. 307

Vývoj stavebního spoření 1996–2001

1996 1997 1998 1999 2000 2001
Počet smluv (mil.ks) 1,56 1,97 2,37 2,80 3,42 4,20
Nové smlouvy (mil.ks) 0,62 0,58 0,71 0,99 1,23 1,52
Výše vkladů celkem (mil.Kč) 34,5 59,6 81,7 93,6 110,4 133,3
Počet úvěrů a překl. úvěrů (tis.)* 17,9 65,3 191,1 306,1 408,8 520,6
Průměrná st.podpora na smlouvu (tis.Kč)  – 2,45 2,58 2,70 2,76 2,72


*) včetně již splacených

Velmi zajímavý údaj vyplývá z řádku výše uvedené tabulky, který se týká státní podpory – průměrná státní podpora vyplacená na jednu smlouvu stagnuje a zdaleka nedosahuje maximální možné výše, tedy 4.500 Kč. Řada klientů tedy plně nevyužívá možnosti získat od státu úplně všechno, co nabízí – když je průměrná vyplacená státní podpora 2.720 Kč, pak by se průměrná naspořená částka za rok na jednu smlouvu měla pohybovat kolem 10.880 Kč (největší zisk lze přitom získat při částce 18.000 Kč). Tento výsledek sice ovlivňují klienti, kteří mají uzavřeno více smluv a státní podporu mohou podle zákona čerpat jen na jednu z nich, těch však není příliš mnoho).

Tabulka č. 308

Počty smluv uzavřených v roce 2001

Stavební spořitelna Počet klientů Cílová částka (mld. Kč)
Českomoravská 557.588 82.100
České spořitelny 342.008 36.230
Všeobecná Komerční banky 251.913 33.700
Raiffeisen 146.822 17.652
Hypo 140.064 22.016
Wuestenrot 82.844 11.300

O tom, jak je u nás stavební spoření oblíbené, hovoří jasně i mezinárodní srovnání, ve kterém Česká republika jednoznačně dominuje, přepočteme-li počet uzavřených smluv na počet obyvatel. Pohled do zahraničí také dokládá, že si nemůžeme stěžovat na podmínky tuzemského stavebního spoření – nikde kolem nás se totiž příliš neliší. Pro zajímavost – v Rakousku má stavební spoření asi 65 % obyvatel, v Německu 35 %.

Tabulka č. 309

Stavební spoření ve střední Evropě

ČR SRN Rak SR Chor Maď
Počet spořitelen 6 29 5 3 4 4
Nové smlouvy 1.520.002 3.975.594 902.576 447.716 110.000 189.574
Smouvy/1000 obyv. 148 49 113 83 24 18
Úroky z vkladů 2–5% 2–4% 1,5–2%/cca 3%* 3% 2–3% 3%
Úroky z úvěrů 5–6% 4–6% 4,5–5%** 6% 5–6% 6%


*) rychlé financování/po šesti letech
**) v počátku fixní, pak variabilní

Trvalá oblíbenost stavebního spoření v ČR však nemá a především nebude mít stejné příčiny – dá se předpokládat, že právě letošní rok bude přelomovým. Loňský rok představoval vrchol zájmu o stavební spoření především z důvodu výhodného uložení a zhodnocení peněz, ovšem postupně se stále více prosazuje „druhá část“ systému – úvěrování. Představitelé stavebních spořitelen dnes hovoří o jisté stagnaci trhu (tvrzení se týká počátku letošního roku, kdy zřejmě po extrému ze závěru loňského roku zájem logicky trochu ochabl), ale zároveň zdůrazňují větší zaměření klientů na úvěry.

Viditelným důsledkem tohoto přístupu je nepatrné snižování úrokových sazeb – jak u vkladů (v loňském roce spořitelny často zrušily úroková zvýhodnění klientů, kteří si neberou úvěr), tak u úvěrů (dnes na trhu najdeme již úvěry za sazbu 4,9 %). Klienti dozajista budou stále častěji a stále více motivování k tomu, aby si vzali úvěr (ať už klasický nebo překlenovací) – dokládají to i reklamní akce z nedávné minulosti (Buřinka na sklonku loňského roku nabízela překlenovací úvěry za stejnou sazbu jako úvěry klasické, tedy 5,5%, Pyramida zase až do 30. května na překlenovací úvěry poskytuje 1% slevu).

Příklon k většímu využití úvěrů může po volbách ovlivnit i přístup Ministerstva financí, které zajišťuje prostředky na vyplácení státní podpory (státní podpora za loňský rok představuje souhrnně též rekordních 11,1 mld. Kč). Státní úředníci si pravidelně stěžují na vysokou náročnost systému z hlediska státu – v rovině zvažování jsou tedy taková opatření jako snížení státní podpory (dnes 25 %), prodloužení povinného cyklu (dnes 5 let), účelová vázanost státní podpory (dnes podporu dostane každý, kdo vydrží spořit aspoň 5 let a nezáleží na tom, kam peníze investuje) atd. Podobné změny však nastanou (pokud vůbec nastanou) velmi pomalu a nebudou se vztahovat na již uzavřené smlouvy.

Lobby stavebních spořitelen je totiž velmi silná (nemůžete si dovolit ignorovat něco, v čem je 133 miliard) a jejich zástupci proti výrazným změnám v přístupu státu budou tvrdě bojovat. Rozhodujte se jako ministr financí mezi zvýšením nároků na státní rozpočet a kolapsem fungujícího systému (rozhodně to nedopadne tak, jak jsme psali v našem aprílovém článku Stavební spoření přišlo o státní podporu!!!)!.

Jedním z nejsilnějších argumentů obhájců dosavadního nastavení podmínek stavebního spoření je dozajista množství nových bytů, na jejichž vzniku se stavební spoření podílí. Tento údaj stavební spořitelny zjišťují podle účelu, na něž byly použity úvěry ze stavebního spoření (účel musí žadatelé o úvěr povinně uvádět) – ze zjištění spořitelen vyplývá, že v roce 2001 bylo úvěrem ze stavebního spoření financováno 15,5 tisíce nových bytů, což ve srovnání s celkovým množstvím není zanedbatelné.

Tabulka č. 310

Bytová výstavba 1991–2000

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000
Zahájené byty 10.899 8.429 7.454 10.964 16.548 22.680 33.152 35.027 32.900 32.377
Rozestavěné byty 128.228 97.768 72.356 62.117 66.172 74.726 90.552 103.191 112.530 118.785
Dokončené byty 41.719 36.397 31.509 18.162 12.662 14.482 16.757 22.183 23.734 25.207

Pokud stavení spoření máte, dobře vám tak. Spořte dál, vyplatí se to. Pokud ho nemáte, založte si ho, vyplatí se to (o novinkách v letošním roce se dozvíte v článku Stavební spoření v novém roce). Pokud váháte, jestli je úvěr ze stavebního spoření výhodný, pak neváhejte, levnější a výhodnější nenajdete (u hypotéky byste museli patřit mezi nejbonitnější klienty, navíc hypoteční banky začínají fungovat až od 200.000 Kč a také nezapomeňte na vysoké poplatky).

Stavební spoření zkrátka představuje takový malý ideální produkt. Jeho stále rostoucí oblíbenost to jen potvrzuje.

Anketa

Jakou formou máte uloženu největší část vašich úspor?

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 4. 2002 10:24