Hezky argumentujete, ovšem mé zkušenosti s "o práci a o zdraví strachujícími hypotékáři" mluví jasnou řečí. Ale proč se přít, každý to nějak řeší. Já jsem 15 let bydlel v nájmu v malém bytě a ten nájem byl relativně nízký (čistý nájem se tam nyní pohybuje kolem 8000). Za energie a další služby člověk stejně platí. Nemusel jsem vůbec starat o investice a opravy, byla to věc majitele. Mohl jsem kdykoli odejít jinam. Dvacet let jsem z měsíčních příjmů odkládal částky mezi 10000 (zpočátku) až 50000 (později) Kč a ty jsem spořil. Po dvaceti letech, když už jsem na to měl svoje peníze, jsem si koupil vlastní bydlení. Ne že bych měl nějaký problém s nájemním bydlením, naopak, dnes už je dokonce nabídka taková, že je z čeho vybírat a za dobré peníze. Mimochodem, ještě mi dobrých pár set tisíc zbylo... A budu samozřejmě spořit i nadále. Problém je, že dnes každý chce všechno hned a nemá na to. Banky nejsou charitaticní organizace a každou korunu jim draze zaplatíte. Já volil jinou cestu, nejdřív jsem žil skromně a až když jsem si ušetřil, šel jsem do investic. Je to každého věc, jak to udělá. Mně se ta má cesta jeví jako o dost bezpečnější. Já bych dnes do mnohamilionové hypotéky nešel...
