Spočítejte si...

Zavřít

Vracení poplatků za správu úvěru může vést ke zničení právního státu (GLOSA)

Boj o vrácení poplatků za správu hypotečních úvěrů je sporem, zdali zvítězí regulace nebo svoboda.

GLOSA

Více jak 300 000 lidí žádá o navrácení poplatku za vedení úvěrového účtu prostřednictvím iniciativy PoplatkyZpět.cz a 40 000 lidí podle údajů na těchto stránkách „zaplatilo soudní poplatek a učinilo tak závěrečný krok k navrácení úvěrových poplatků“. Tento boj o navrácení bankovních poplatků bude zajímavé sledovat. Bude totiž soubojem o to, zdali v ČR skutečně existuje právní stát a smluvní volnost, nebo může každá smlouva být zpochybněna, protože podle výkladů soudce je nemorální či špatná. Zda stát má chránit spotřebitele, nebo jestli jim má dát volnost svobodně se rozhodnout.

Trochu teorie

Shrňme si fakta. Lidé, kteří uzavírali hypoteční úvěr, byli svéprávní členové smluvního vztahu. Lze se také domnívat, že se jednalo o příslušníky střední či vyšší střední třídy, kteří si v případě uzavření hypotéky nejspíše smlouvu podrobně přečetli. Pokud tak neučinili, pak, ač je to smutné, je nutné konstatovat, že s tím nic dělat nejde. Ve smlouvě byli klienti informování, jaké budou veškeré náklady dané půjčky či úvěru, roční úrok, počet let splácení a měsíční splátka. Se smlouvou dostali veškeré informace a ti chytřejší je také předložili svým právníkům, zdali bylo vše v pořádku.

Ekonomicky to lze také vyjádřit následovně: Do smluvního vztahu klienti vstupovali proto, že užitek plynoucí z hypotéky (úvěru), a tedy i vlastního bydlení, byl pro ně vyšší, než je úroková sazba, délka splácení (a z těchto údajů plynoucí měsíční splátka) a veškeré další poplatky k úvěru. Proč tedy podávají na banku žalobu?

V článku jsme také přinesli informace, že lidé můžou značně riskovat, neboť prostřednictvím iniciativy PoplatkyZpět.cz předávají plnou moc společnosti s anonymním vlastnictvím, která se zabývá vymáháním pohledávek. Čtěte článek: Boj o bankovní poplatky může otevřít pomyslnou Pandořinu skříňku

Spor svoboda vs. regulace 

Někteří ekonomové se dokonce obávají, že zrušení poplatku za správu úvěrů povede k výraznému zdražování především úvěrových a hypotečních produktů. Vladimír Pikora například ve svém blogu na serveru Aktuálně.cz uvádí: Dal jsem si tu práci a propočítal pár modelových příkladů. Mé zjištění není potěšující. Zrušením bankovních poplatků se poplatky přesunou do úrokových sazeb. U malých úvěrů zvýšení úrokové sazby a zrušení poplatku dost možná znamená, že klient hypoteticky zaplatí bance celkově méně. Jenomže u velkých úvěrů, jako jsou hypotéky, navýšení úrokové sazby znamená, že klient i bez poplatku bance zaplatí celkově víc než v minulosti! Neboli klienti jako celek zaplatí v budoucnu bankám na úrocích víc než dnes za kombinaci úroků a poplatků, ale přitom získají nižší objem úvěrů!. Podle něj je boj o navrácení bankovních poplatků soubojem, zdali chceme mít svobodnou či regulovanou společnost.

Co všechno je netransparentní?

Při hlubším zamyšlení také dospějeme k názoru, že značná část pravidelných měsíčních účtů, které nám chodí do schránky, jsou za služby, které nejsou příliš transparentní. Například při platbě účtu za elektrickou energii – klient se v daných poplatcích jen obtížně vyzná a je pro něj bez různých srovnávačů skutečně těžké najít nejvýhodnější nabídku. Kupříkladu i samotný příspěvek na obnovitelné zdroje je zavádějící. Jsou to skutečně obnovitelné zdroje? Podle řady studií se spotřebuje na výrobu solárních kolektorů více zdrojů než vyrobí obnovitelné zdroje během své životnosti. Platíme tedy poplatek za něco, co neexistuje?

Zatímco však v případě hypotečních úvěrů klienti podepsali to, že budou platit poplatek za správu hypotéky, výkupní ceny za „obnovitelné zdroje“ podepsali za nás politici. Nás se ale nikdo neptal, zdali dáme přednost konvenčním či obnovitelným zdrojům elektrické energie, platit prostě tuto pseudoekologickou šílenost musíme. A nejspíše nás připraví také o pracovní místa. K tématu  také čtěte: Průmyslníci: Problém s obnovitelnými zdroji může zdvojnásobit nezaměstnanost

Značně netransparentnější produkty – pojištění Cardif?

Pokud se například podíváme na hypoteční úvěry, uvidíme natolik netransparentní produkty, že proti tomu je poplatek za správu hypotečního úvěru jen slabým odvarem. Příkladem tohoto poplatku je například životní pojištění s pojištěním proti neschopnosti splácet s názvem Cardif, které přibalují ke své hypotéce například Unicredit Bank či mBank. Pokud ho nechcete, pak vám vyskočí úroková sazba výrazně nahoru.

Kupříkladu u mBank bylo možné získat ještě nedávno s variabilním hypotečním úvěrem úrokovou sazbu ve výši 1,99 %. Podmínkou však bylo uzavření tohoto životního pojištění. Tento produkt je tak mnohem méně transparentnější, protože zájemce musí srovnat cenu ostatních životních pojištění na trhu a spočítat si, kolik na životním pojištění od této banky zaplatí navíc. Navíc pojištění proti neschopnosti splácet zní sice vznešeně a krásně, v případě ztráty práce vám pokryje splátky jen krátkodobě. V případě, že budete dlouhodobě nezaměstnán, pak vás toto pojištění nezachrání a o nemovitost nejspíše přijdete.

Jak bylo uvedeno, jedná se o velice komplikované pojištění a produkt. I přesto se však řadě lidí, vzhledem k výši úrokové sazby, toto pojištění vyplatilo, důvodem byla nižší úroková sazba. Pokud banka sníží úrokovou sazbu tak, že na produkt nabalí nejrůznější složité poplatky či pojištění, pak je jen na nás spotřebitelích, abychom zvážili, zdali takový produkt chceme či dáme přednost produktům dražším, ale transparentnějším.

Další poplatky či služby, se kterými vás banky zatíží a učiní hypoteční úvěr netransparentnější, najdete v článku: Čím nás banky „oblbují“ u hypoték? 

Anketa

Jaké služby či poplatky jsou podle vás u hypotečních úvěrů nejvíce škodlivé?

Zpochybnit smlouvy? To je návrat do socialismu

Doba se změnila a nyní je naštěstí český bankovní trh vysoce konkurenční. Za bankovní poplatky nemusíme dát ani korunu. Pokud někdo v současné době setrvává u velké banky, kde si stěžuje na vysoké poplatky, avšak změnu banky považuje za komplikovanou a náročnou, pak tento člověk dal přednost pohodlnosti před racionalitou a jistým pragmatickým konáním. Je to jeho legitimní právo. Jistě by bylo absurdní, kdyby za to klient banku žaloval. Ještě, že máme rozumné soudy a snahy na navrácení poplatků za správu hypotečního úvěrů se ukazují jako zcestné, banky vítězí.

Nedávno například rozhodl Finanční arbitr České republiky, že Česká spořitelna nemusí jednomu z klientů vracet celkem 1715 korun za vedení a správu úvěru. Podle některých finančních analytiků však soudy již rozhodly o stovkách sporů, kde měl klient zaplatit vyjma svého dluhu také poplatek za správu úvěru, banky tedy vítězí na plné čáře. 

Přikázat tedy bankám, že mají zrušit poplatky, by byl návrat do časů, kdy tu vládla jedna strana a veškeré ceny stanovoval stát. Bohužel však autor musí konstatovat, že vzhledem k vývoji v Evropské unii, tento scénář není nereálný. Až se zpochybní většina smluv, až tu budeme mít neomezenou vládu právníků a soudců, kteří budou určovat, co je morální, nemorální, přípustné nebo nepřípustné, pak si uvědomíme, že vše, za co tento národ bojoval v roce 1989, přišlo vniveč. Socialismus totiž znovu zvítězil a nepotřeboval k tomu žádný puč.

141 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 4. 4. 2014 1:16