Vládní reformy: Škrty v sociálních dávkách

Vláda včera představila reformy veřejných financí. V příštím roce by mělo dojít nejen ke snížení daní z příjmů a zvýšení DPH, ale především k významným škrtům v sociálních výdajích. Změny se dočká především rodičovský příspěvek a porodné. Na přídavek na děti bude mít nárok méně lidí a sníží se.

Reforma veřejných financí je nezbytná a bez jejího uskutečnění by se stát dříve či později dostal do dluhové pasti, která může skončit jen velmi špatně. Realizace reformy ale vyžaduje především snížení výdajů, které jsou placeny ze státního rozpočtu. A tyto změny se dotknou většiny obyvatel. Vždyť jen přídavky na děti pobírá 80 % rodin s dětmi!

Prvním a zásadním opatřením proti nekontrolovatelnému růstu výdajů ze státního rozpočtu je zamezení automatické valorizace (zvyšování) sociálních dávek a jejich zakotvení v zákoně v nominální výši. Zejména v loňském volebním roce došlo k výraznému zvýšení sociálních výdajů, které si bohužel naše ekonomika nemůže dovolit…

Sociální mandatorní výdaje

Obr. 1: Přírůstky mandatorních sociálních výdajů

Přídavky na děti

Změna přídavků na děti se dotkne zřejmě největšího množství daňových poplatníků. Zatímco dnes má na přídavky na děti nárok rodina, jejíž příjem nedosahuje 4násobku životního minima, podle návrhu vlády bude lépe cílený a bude přiznán pouze rodinám s příjmem do 2,4násobku životního minima.

Zároveň dojde ke sjednocení výše přídavků na děti.

Výše přídavků na děti podle vládního návrhu
Věk dítěte Výše přídavku
0 – 6 let 500 Kč
6 – 15 let 610 Kč
15 – 26 let 700 Kč

Zatímco nízkopříjmové skupiny obyvatel budou pobírat nižší přídavky na děti o desítky korun, lidé s dosavadní základní výměrou příspěvku si polepší o jednotky korun a rodiny s vyššími příjmy o příspěvky přijdou zcela.

Přídavky na děti ovšem nezůstanou nekompenzovány. Významně se zvýší sleva na dani na dítě v rámci daňové části reformy veřejných financí.

<calculator id=„21“></cal­culator>

Sociální příplatek

Změny se dočká též sociální příplatek. Zatímco dosud se vyplácel do úrovně 2,2násobku životního minima, od příštího roku by měl být maximálně do 2násobku životního minima. S tím se ovšem sníží též výše sociálního příplatku.

Rodičovský příspěvek

Kamenem úrazu pro státní výdaje bylo zvýšení rodičovského příspěvku a jeho automatická valorizace podle růstu průměrné mzdy schválené minulou vládou v předvolebním období. Náklady na jeho výplatu se zvýšily více než dvojnásobně a na celkovém nárůstu sociálních výdajů o 68 mld. Kč se podílely 17 mld. Kč.

Vývoj nákladů na rodičovský příspěvek

Obr. 2: Vývoj nákladů na rodičovský příspěvek

Součástí změny výplaty rodičovského příspěvku je vedle zastavení růstu s růstem průměrné mzdy též zavedení tří způsobů vyplácení rodičovského příspěvku. Bude-li chtít rodič nastoupit do zaměstnání dříve (do 24 měsíců věku dítěte), pak bude moci pobírat zvýšenou výměru rodičovského příspěvku. Ve standardní lhůtě do 36 měsíců věku dítěte náleží základní výměra, a pokud rodič chce zůstat s dítětem do 4 let věku, bude se muset spokojit s příspěvkem ještě nižším.

Rodičovský příspěvek přichází na řadu až po „peněžité pomoci v mateřství“, jejíž délka se sloučí na 28 týdnů pro vdané i svobodné matky (22 týdnů po porodu), pouze po porodu „vícerčat“ činí 37 týdnů.

V základní výměře rodič získá příspěvek ve výši 7 600 Kč (oproti současným 7 582 Kč) a včetně peněžité pomoci v mateřství za 36 měsíců získá 235 600 Kč.

Zvýšenou výměru ve výši 11 400 Kč budou moci získat pouze zaměstnanci, jejichž příjem dosahuje přibližně 16 500 Kč (z důvodu zamezení zneužívání dávky) a rozhodnou se rodičovský příspěvek využít do 24 měsíců věku dítěte. V takovém případě celkem od státu obdrží 216 600 Kč.

Při pomalém čerpání dosahuje snížená výměra 3 800 Kč, ovšem nastupuje až po 5 měsících čerpání peněžité pomoci v mateřství a 13 měsících čerpání základní výměry rodičovského příspěvku. Celkem za 48 měsíců získá rodič od státu 212 800 Kč.

Změna myslí též na zdravotně postižené děti. U jejich rodičů ponechává vyplácení rodičovského příspěvku až do věku 7 let a je pobírán po celou dobu v základní výměře. Celkem rodič obdrží 600 400 Kč.

Vláda nezapomněla ani na přechodné období. Od 1. 1. 2008 bude rodičům dětí mladších třech let poskytovat příspěvek v základní výměře s tím, že čtvrtý rok budou moci pobírat sníženou výměru příspěvku, rodičům dětí starších tří let bude náležet příspěvek ve výměře snížené.

Porodné

Porodné je druhou populisticky zvýšenou dávkou v předvolební euforii. Jako výdaj ze státního rozpočtu nepůsobí vzhledem k omezenému počtu příjemců dávky nikterak dramaticky, téměř miliardu ale beztak bude v letošním roce zvýšení porodného státní rozpočet stát.

Vývoj nákladů na porodné

Obr. 3: Vývoj nákladů na porodné

Porodné by se mělo snížit na 15 tis. Kč za první dítě, a, jak uvedl ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas, protože se věci v rodinách dědí, na každé další dítě postačí 13 tis. Kč. Opět pro srovnání současná výše dávky:

Porodné od 1. 1. 2007
Počet současně narozených dětí Porodné Změna
do 31. 12. 2006 od 1. 1. 2007
1 17 500 Kč 17 760 Kč 1,49%
2 52 500 Kč 53 120 Kč 1,18%
3 78 750 Kč 79 680 Kč 1,18%
4 105 000 Kč* 106 240 Kč** 1,18%

* Každé další současně narozené dítě + 26 250 Kč.
** Každé další současně narozené dítě + 26 560 Kč.

S porodným souvisí též zafixování příspěvku při převzetí dítěte do pěstounské péče v závislosti na věku dítěte. Dávky pěstounské péče by měly zůstat nezměněny, na nich vláda šetřit nechce.

Příspěvek při převzetí dítěte do pěstounské péče
Věk dítěte Výše příspěvku
0 – 6 let 8 000 Kč
6 – 15 let 9 000 Kč
15 – 26 let 10 000 Kč

Příspěvek na školní pomůcky

Dávka, která byla schválena jako další z nekoncepčních populistických gest, je bez náhrady zrušena. Původní výše příspěvku na školní pomůcky dosahovala 1000 Kč pro rodiče dětí, které nastupovaly do první třídy základní školy. Nárok na dávku měly rodiny pobírající příspěvky na děti.

Pohřebné

Pohřebné podle nových pravidel začne působit skutečně jako sociální dávka. Nárok na něj bude pouze v případě, že je vypraven pohřeb rodiče nezaopatřeného dítěte nebo nezaopatřenému dítěti.

<calculator id=„13“></cal­culator>

Dopad změny sociálních výdajů

Sociální výdaje se vyhlášenými změnami sice sníží, ale nedostanou se zdaleka na úroveň volebního roku 2006.

Porovnání celkových nákladů na dávky sociální podpory

Obr. 4: Porovnání celkových nákladů na dávky sociální podpory

Další sociální výdaje

Sociální výdaje nejsou ale pouze sociální dávky. Dalšími významnými jsou například příspěvek na péči, který bude v letošním roce dosahovat celkové výše cca 10 mld. Kč, ovšem v rozpočtu se počítá pouze s 8,9 mld. Kč, a dotace poskytovatelům sociálních služeb, na něž ještě Paroubkova vláda počítala se 3 mld. Kč – dosáhnou přibližně 7 mld. Kč.

Výdaje by měly být omezeny vytvořením jasných pravidel a jejich kontrolou. Dnes nemusí příjemce příspěvku na péči kupříkladu dokladovat, jak prostředky využil, a řada rodin je přijímá jen jako přilepšení k rodinnému rozpočtu.

Zaměstnavatelé zdravotně postižených budou dostávat nižší příspěvek – 5 900 Kč na osobu s těžkým a 4 900 Kč na osobu s dalším zdravotním postižením. Zároveň budou vyloučeny souběhy s dalšími dotacemi, např. na provoz chráněné dílny apod.

Nemocenské pojištění

Češi jsou nejvíce nemocní ze všech zemí střední Evropy. Přitom studie o zdravotním stavu obyvatel hovoří o pravém opaku. Důvodem rozporu je časté zneužívání systému nemocenské. Měla by to částečně řešit novela zákona o nemocenském pojištění, kterou ale vláda plánuje o další rok odložit. Účinná by tak měla být až od 1. 1. 2009.

Přesto již od příštího roku dojde k nepopulárním změnám. V prvé řadě za první tři dny nemoci nebude nemocenská vyplácena vůbec. Oproti současnému stavu, kdy je vyplácena ve výši 25 % vyměřovacího základu, se ovšem nejedná o nijak dramatickou změnu.

Nebudou se ale zatím ani zvyšovat redukční hranice, naopak z první redukční hranice se započítá pouze 90 %. I dávky nemocenského se změní:

  • 60 % vyměřovacího základu 4. – 30. kalendářní den nemoci,
  • 66 % vyměřovacího základu 31. – 60. kalendářní den nemoci,
  • 72 % vyměřovacího základu 61. a další kalendářní den nemoci.

Důchodová reforma

Vláda počítá též s důchodovou reformou. V rámci ní se bude dále zvyšovat věk odchodu do důchodu až na 65 let věku a podmínkou bude 35 let účasti v důchodovém systému. Měla by se zároveň snížit pojistná sazba a zavést úhrady za náhradní doby pojištění, které budou významně redukovány (např. studium).

Reforma důchodů bude probíhat ve třech etapách, kdy v konečné fázi bude umožněn opt-out ze systému (tj. odchod z průběžného systému do kapitálového).

Další

Kroků k zefektivnění státní správy je celá řada a nelze je všechny v rozumné délce článku uceleně prezentovat. Jde např. o snižování počtu státních zaměstnanců, růst mezd ve státní správě o 1,5 % a zmrazení mezd ústavních činitelů, podporování jen aktivních nezaměstnaných a mnoho dalších…

Anketa

Souhlasíte se škrty v sociálních dávkách?

35 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 29. 5. 2011 19:05
Zasílat nově přidané názory e-mailem