Vláda zvyšuje životní minimum!

Od dnešního dne životní minimum vzrostlo v průměru o 7,6 %. Pro samostatně žijícího dospělého člověka se zvýšilo z dosavadních 3770 Kč na 4100 Kč měsíčně. Co všechno s sebou tato změna přináší? Je to pro občana zpráva radostná anebo žalostná?

Co je to životní minimum (ŽM)? ŽM je společensky uznanou minimální hranicí příjmu, pod níž nastává stav hmotné nouze. Je jednou ze základních sociálních veličin. Pojí se s ním řada sporných otázek, nejen ohledně jeho výše, ale především jeho vztahu k celému sociálnímu systému. V České republice bylo zavedeno koncem roku 1991. ŽM se skládá ze dvou částí. Prvá se vztahuje k osobním potřebám – především výživě (Tab. 1), druhá tvoří náklady na bydlení a související služby (Tab. 2). Od 1. 10. 2001 platí následující měsíční částky: 


Tab. 1: ŽM – náklady na osobní potřeby (v Kč/měsíčně)

Tabulka č. 126
pro dítě do 6 let 1690 Kč
od 6 do 10 let 1890 Kč
od 10 do 15 let 2230 Kč
od 15 do 26 let 2450 Kč
ostatní občané 2320 Kč

Zdroj: MPSV ČR

Tab. 2: ŽM – náklady na bydlení (v Kč/měsíčně)

Tabulka č. 127
pro jednotlivce 1780 Kč
pro dvoučlennou rodinu 2320 Kč
pro tří nebo čtyřčlennou rodinu 2880 Kč
pro pěti a vícečlennou rodinu 3230 Kč

Zdroj: MPSV ČR

Od posledních úprav životního minima (duben 2000) vzrostly spotřebitelské ceny o více než 5 % a právě tento růst vládu přinutil vydat nařízení k další valorizaci. Každá z obou částí se zvyšovala (v průměru) různě. Částka na domácnost narostla rychleji, než částka vyjadřující náklady na základní životní potřeby. Tento fakt logicky odráží vývoj v nákladech v praxi. Zvýšení 7,6 % by mělo zachovat reálnou úroveň životního minima.

Růst životního minima znamená zároveň zvýšení maximální hranice příjmu rodin, při kterém existuje nárok na sociální dávky (Tab. 3). Navýšení ŽM tedy automaticky zvyšuje dávky státní sociální podpory, což má za následek větší nároky na státní rozpočet. Státní rozpočet bude valorizací zatížen 832 milióny Kč.


Tab. 3: Nárok na sociální dávky do násobku ŽM

Tabulka č. 128
Příspěvek na bydlení 1,6 násobek
Sociální příplatek 1,6 násobek
Příspěvek na dopravu 2 násobek
Přídavek na dítě 3 násobek

Zdroj: MPSV ČR

V problematice životního minima se diskutuje zejména jeho nastavení v souvislosti s celým sociálním systémem. V případě České republiky se často hovoří o štědrém systému, který se blíží našim západním (ovšem také drobet bohatším) sousedům. Jednou ze základních otázek samotného ŽM jako ochrany před hmotnou nouzí, je jeho absolutní výše. Problematické je asi toto: Náklady na život se různí dle místa pobytu, zároveň také dle individuálních potřeb, které jsou u každého odlišné (zdravotní omezení apod.). Naproti tomu ŽM je distribuováno centrálně a univerzálně. Vzniká tedy otázka, jakým způsobem zajistit spravedlivou distribuci ŽM, aniž by se třeba razantně zvedl počet sociálních pracovníků. S absolutní výší ŽM souvisí dále otázka ekvivalentnosti ochrany dle počtu členů domácností (v případě společných nákladů na bydlení). Mělo by se třeba životní minimum s narůstajícím počtem členů v domácnosti redukovat? Nebo by se naopak mělo pro samostatně žíjicí zvýšit? Otázka je nasnadě, neboť je zjevné, že dva a více osob snadněji pokryjí náklady (nejen) na bydlení.

Možná ještě složitější je vztah ŽM ke mzdovým veličinám – minimální a průměrné mzdě. Má se za to, že ŽM by mělo mít dostatečný odstup od minimální mzdy. Pokud je minimální mzda příliš nízká ve smyslu přiblížení k ŽM, dochází přinejmenším k psychologickému tlaku, který u jedince vyvolává ztrátu motivace k hledání práce. Právě takovýto impuls nyní nastal. ŽM se zvýšilo a minimální mzda zůstala na současné úrovni. Čistá minimální mzda činí 4184 Kč, tedy o pouhých 84 Kč více než ŽM (nehledě např. na náklady na dopravu do zaměstnání, apod.). V dohledné době by tedy mělo dojít k navýšení minimální mzdy. K zamezení takovýchto výkyvů přibližování se ŽM a minimální mzdy v budoucnosti by bylo třeba synchronizovat společné zvyšování obou veličin.

Na první pohled má zvýšení ŽM, odmyslíme-li si politickou hru, jasné důsledky. Na jedné straně zvednutí výdajů státního rozpočtu, na straně druhé sociální podporu potřebným rodinám. A jestli mají občané jásat? Samozřejmě jak kdo. Podle toho, jak kdo platí a kdo bere, a podle míry pocitu solidarity. Radost však nemusí mít ani ta méně movitá část obyvatel, protože prvotní záměr pozvednout sociální úroveň a pomoci méně majetným rodinám, se může paradoxně úplně minout účinkem. Například banky v takovéto situaci požadují při žádosti o úvěr, hypotéku či půjčku obecně větší bonitu klienta. To se týká na první pohled všech, na druhý možná ještě více právě těch, kterým mělo zvýšení životního minima zvednout finanční možnosti a životní úroveň.

Je zjevné, že problematika životního minima je velmi složitá a komplexní. Názory se různí nejen mezi skupinami občanů, kterých se ŽM minimum týká (spadají do sociální sítě), vs. občany, kterých se netýká (movitější vrstva). Názory jsou však velmi různé napříč celou společností a rozhodně lze předpokládat, že se ŽM, jakožto součást ostře sledovaného sociálního systému, bude na politické scéně neustále přetřásat.

Anketa

Jaké by dle vašeho názoru mělo být životní minimum?