Vláda rozdá stovky milionů na tvorbu pracovních míst. Je to správně? (DUEL)

Stát plánuje chudším krajům věnovat stovky milionů na vytváření pracovních míst. Neznevýhodní se tím ale jiné skupiny na trhu práce? A zvýší nám obnovitelné zdroje nezaměstnanost?

Mgr. Michaela Marksová – Tominová

Je současnou ministryní práce a sociálních věcí. 

Vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy.

V letech 1997–2004 pracovala jako ředitelka pro styk s veřejností v obecně prospěšné společnosti Gender Studies.

V letech 2004–2006 vedla odbor rodinné politiky na Ministerstvu práce a sociálních věcí a od dubna 2009 do září 2010 odbor rovných příležitostí ve školství na Ministerstvu školství.

Do roku 2006 byla ředitelkou odboru rodinné politiky na Ministerstvu práce a sociálních věcí, specializuje se na rodinnou politiku, práva žen a rovné příležitosti žen a mužů.

Od roku 2006 zastupitelka městské části Praha 2.

Zdroj: vlada.cz

Ing. Petr Mach, Ph.D.

Je předsedou Strany svobodných občanů

Vystudoval Vysokou školu ekonomickou, obor finance, kde získal i titul Ph.D.

Napsal knihy „Úskalí evropské integrace“ a "Jak vystoupit z EU“.

Od roku 2003 do 2007 byl poradcem prezidenta republiky pro ekonomiku.

V roce 2005 byl členem Bezděkovy komise pro důchodovou reformu. Vyučuje také ekonomii na Vysoké škole finanční a správní (VŠFS) a Vysoké škole ekonomie a managementu (VŠEM).

Rád by nadále platil českou korunou.

Domníváte se, že snížení sociálního pojištění v Moravskoslezském kraji u lidí nad 50 let, které navrhuje Bohuslav Sobotka, skutečně povede k tomu, že se zvýší zaměstnanost starších lidí? A proč návrh podle vás obsahuje jen Moravskoslezský kraj a lidi nad 50 let? Není podle vás nespravedlivé, že se týká jen Moravskoslezského kraje? A neznevýhodňují se tím ostatní věkové skupiny?

Marksová – Tominová: To, co uvedl premiér při návštěvě Moravskoslezského kraje, ve skutečnosti v žádném případě není záměr české vlády zvýhodnit jednu konkrétní skupinu lidí z jednoho konkrétního regionu na úkor ostatních. Rozhodně tedy nejde jen o Moravskoslezský kraj a výhradně o lidi nad 50 let. Naopak. Už v programovém prohlášení je uvedeno, že vláda navrhne dočasné osvobození od plateb na sociální pojištění po dobu 12 měsíců u těch zaměstnavatelů, kteří zaměstnají občany zvláště ohrožené na trhu práce. Patří mezi ně absolventi vysokých škol, osoby starší 50 let a rodiče po návratu z mateřské dovolené, kteří budou před uzavřením pracovního poměru evidováni jako nezaměstnaní. V současné době pracujeme na tom, jakou formu bude mít zavedení celoplošných slev na sociální zabezpečení pro tyto cílové skupiny. Návrh opravdu počítá se slevou pro zaměstnance nad 50 let, ale také pro uchazeče o zaměstnání ve věku do 25 let, kteří jsou alespoň 12 měsíců v evidenci Úřadu práce, a pro osoby na rodičovské dovolené a osoby vracející se z rodičovské dovolené.

Našim hlavním cílem a prioritou je zvýšení zaměstnanosti na trhu práce nejvíce ohrožených skupin. K 30. červnu roku 2013 bylo z celkového počtu 540 500 uchazečů o práci 16,8 procenta z nich mladších 25 let a 27 procent naopak starších 50 let. Vysoké procento nezaměstnanosti v případě starších lidí ovlivňuje řada faktorů. Zejména nižší vzdělání, zdravotní znevýhodnění a nedostatečná adaptabilita na měnící se podmínky. Mám na mysli samozřejmě jak podmínky způsobené vývojem ekonomiky nebo novými trendy v rámci profese, tak fakt, že s věkem se obvykle mění i pracovní výkonnost každého člověka.

Nepříznivé vyhlídky na získání zaměstnání ve vyšším věku pak vedou řadu lidí k odchodům do předčasného nebo invalidního důchodu. Mladí lidé vstupují na trh práce zase často bez odpovídající kvalifikace a bez řady praktických zkušeností. Nastavení počátečního vzdělávání a nedostatečnou váhu na praktickou přípravu včetně spolupráce se zaměstnavateli považuji obecně za velký problém. 

Mach: Snížení daní u nějaké skupiny osob skutečně zvýší její zaměstnanost. Pro firmy najednou bude výhodnější zaměstnat člověka nad 50 let, když za něj nebude muset platit sociální pojištění. Neatraktivní se ale současně stane člověk, kterému bude 49 let a za kterého pojistné bude muset platit. Uměle se tak zvýší zaměstnanost jedněch a sníží zaměstnanost druhých.

S celkovou mírou nezaměstnanosti to ale nic neudělá. Co se týká návrhu vlády, vláda se rozhodla tento nápad nejprve vyzkoušet na menším území, než jej uplatní na celou republiku. Když se ukáže, že to v Moravskoslezském kraji nefunguje, tak to – doufejme – neuplatní na celou republiku. Dalo by se říci, že vláda zvolila lidi v Moravskoslezském kraji jako pokusné králíky.

Má podle vás vláda systematický plán, jak snižovat sociální odvody u zaměstnanců? Sociální odvody u nás patří mezi nejvyšší na světě. (K tématu čtěte: Vysoké odvody brání práci, lidé přecházejí na švarcsystém)

Marksová – Tominová: V tuto chvíli jednáme o jiných nástrojích, než o plošném systému snižování odvodů. Dočasné osvobození od plateb na sociální pojištění po dobu 12 měsíců zvažujeme u těch zaměstnavatelů, kteří zaměstnají občany zvláště ohrožené na trhu práce. Za tyto zaměstnance bude pojistné hradit stát. Jedná se zejména o lidi starší 50 let a rodiče po návratu z mateřské dovolené.

Mach: Vláda v programovém prohlášení slibuje, že odpustí sociální pojištění lidem nad 50 let, absolventům vysokých škol, a matkám po mateřské dovolené. Když ale zvýhodní jedny, automaticky tím znevýhodní druhé a nezaměstnanost tím nesníží. Pomohlo by snížit odvody paušálně všem, snížit vládní výdaje, ale takový plán vláda nemá.

Moravskoslezský kraj trápí emigrace mladých lidí, kteří míří do bohatších regionů České republiky. Jak lze tomu podle vás zabránit?

Marksová – Tominová: Jedním z cílů aktivní politiky zaměstnanosti, kterou bude vláda prosazovat, je zmírňování regionálních rozdílů. Největší část prostředků směřuje do nejvíce nezaměstnaností postižených regionů, tedy také do Moravskoslezského kraje. Budeme se snažit vytvářet nová pracovní místa, uchazečům o zaměstnání nabídneme rekvalifikace. Politika zaměstnanosti řeší problémy na trhu práce jak na straně nabídky pracovní síly, tak na straně poptávky po pracovní síle. Tu chceme motivovat například prostřednictvím investičních pobídek, už na začátku roku 2014 došlo ke zvýšení hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst z 50 tisíc korun na jedno nové místo na 200 tisíc korun na jedno nové pracovní místo.

Zlepšit situaci na trhu práce v Moravskoslezském kraji pomůže i projekt „Předvídání kvalifikačních potřeb“. Bude vypracována podrobná analýza, která zmapuje stávající i budoucí nároky zaměstnavatelů na kvalifikaci pracovní síly v Moravskoslezském kraji. To rozhodně významně přispěje k cílení rekvalifikačních kurzů do oborů a kvalifikací, po kterých bude v Moravskoslezském kraji poptávka. Tím lze účinně přispět k podpoře vytváření nových pracovních míst a k realizaci vhodných podnikatelských záměrů. V rámci Moravskoslezského kraje jsou realizována i další opatření za účelem zlepšení situace na trhu práce.

Patří mezi ně i tzv. „outplacement“, tedy opatření poradenské podpory lidem, kteří se ocitnou v procesu hromadného propouštění. Pokusíme se jim zajistit pracovní uplatnění dříve, než skončí jejich stávající ukončovaný pracovní poměr. Nedílnou součástí tohoto opatření je pak poskytování příspěvku novému zaměstnavateli, který deklaruje, že propuštěnou osobu přijme do nového zaměstnání.

Jsem přesvědčená, že dobře nastavená opatření politiky zaměstnanosti mohou do značné míry přispět k zastavení odlivu mladých pracovníků do jiných regionů ČR.

Mach: Migrace je přirozená, lidé vždy budou mířit tam, kde najdou práci. Nemělo by se tomu bránit.

Má vláda podle vás nějaký plán, jak zabránit devastaci těžkého průmyslu kvůli obnovitelným zdrojům? Podle některých průmyslníků totiž obnovitelné zdroje můžou vést k vysokému růstu nezaměstnanosti. Čtěte více: Průmyslníci: Problém s obnovitelnými zdroji může zdvojnásobit nezaměstnanost

Marksová – Tominová: Obnovitelné zdroje energie a problémy těžkého průmyslu spolu příliš nesouvisí a je chyba je spojovat. Je ale pravda, že těžký průmysl může patřit k energeticky náročným odvětvím a je tedy ovlivnitelný růstem cen energie. Důvody tohoto zdražování jsou ovšem různé. Podpora obnovitelných zdrojů je jedním z nich, ale rozhodně se nedá tvrdit, že by ceny elektřiny stoupaly zejména kvůli obnovitelným zdrojům. Stoupaly před tím, než stát začal OZE podporovat a stoupaly by i bez ohledu na tuto podporu. Kromě toho, mnohem víc než příspěvek na obnovitelné zdroje zvyšují ceny elektřiny vysoké náklady na distribuci, daně nebo marže výrobců. Energeticky náročný průmysl musí zkrátka s růstem cen elektřiny počítat.

Mach: Vláda takový plán nemá. Do roku 2020 musíme na základě směrnice EU dělat elektřinu z drahých solárních panelů, což snižuje poptávku po uhlí ze strany elektráren, a tak na Ostravsku doly ukončují těžbu. Vláda by měla vetovat návrhy Evropské komise, které by nám uložily ještě vyšší kvóty na obnovitelné zdroje energie do roku 2030.

Anketa

Kdo podle vás odpovídal rozumněji?

35 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 27. 3. 2014 23:42