Víte, čím vším lze snížit daně?

Z našich těžce vydělaných příjmů sice musíme platit daně, ale na druhou stranu nám zákony nabízejí několik cest k jejich legálnímu snížení. Přitom se nejedná o nic složitého a pokusit se o to může úplně každý - ať zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná.

Díky §15 (nezdanitelná část základu daně) a §34 (položky odečitatelné od základu daně) zákona 586/1992 Sb. o daních z příjmů máme několik možností, jak snížit svůj daňový základ.

Nejdříve budeme zabývat §15 s názvem Nezdanitelná část základu daně:

Odstavec 1 se vztahuje na každého občana. Stanovuje, že základ daně se sníží o částky:

  • a) 38 040 Kč ročně na poplatníka
  • b) 23 520 Kč ročně na každé vyživované dítě žijící v domácnosti s poplatníkem daně; pokud dítě je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se tato částka na dvojnásobek
  • c) 21 720 Kč ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období 38 040 Kč ročně. Pokud manželka (manžel) je držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se tato částka na dvojnásobek; do příjmů manželky (manžela)se nezapočítávají sociální dávky, důchod apod.
  • d) 7 140 Kč ročně, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod
  • e) 14 280 Kč ročně, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod
  • f) 50 040 Kč ročně, je-li poplatník daně držitelem průkazu ZTP/P
  • g) 11 400 Kč ročně u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem do věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorandském studijním programu až do dovršení věku 28 let

Odstavec 2 se týká poplatníků, kteří pobírají důchod vyšší než 38 040 Kč ročně. Ti si nemohou odečíst částku podle odstavce 1 písmene (a).

Další odstavce vymezují základní pojmy, např. vyživované dítě apod. V odstavci 6 se píše, že pokud vyživuje dítě více poplatníků (rodiče), může si částku podle odst. 1 písm. (b) uplatnit pouze jeden z nich.

Podle odstavce 8 si můžeme základ daně snížit o hodnotu darů poskytnutých na financování vědy a vzdělávání, výzkumných vývojových účelů, kultury, školství, zdravotnické, ekologické, humanitární společnosti, na ochranu zvířat apod., pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč. Maximálně lze však takto odečíst 10 % ze základu daně. Například hodnota jednoho odběru krve se jako dar na zdravotnické účely oceňuje částkou 2 000 Kč.

Odstavec 10 se týká úroků. Podle tohoto odstavce si můžeme ze základu daně odečíst zaplacené úroky ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, hypotečního úvěru apod. použité na financování bytových potřeb. Tento odstavec také přesně vymezuje pojem „bytové potřeby“, např. výstavba bytového nebo rodinného domu, koupě pozemku, splácení členského vkladu, údržba, změna stavby apod.

Je dobré vědět, že poplatník, který úvěr použije na investici, která neslouží k pokrytí „bytových potřeb“, a odečte si zaplacené úroky ze základu daně, činí tak neoprávněně a může být vystaven případnému postihu při daňové kontrole. Navíc u hypotečního úvěru hrozí, že bude nucen vrátit neoprávněně čerpanou státní podporu (více viz Podmínky poskytnutí státní podpory)

Podle odstavce 12 lze ve zdaňovacím období odečíst platbu příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem. Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených ve zdaňovacím období sníženému o 6 000 Kč. Maximální částka, kterou lze takto odečíst, je 12 000 Kč ročně.

Odstavec 13 se týká životního pojištění. Pokud smlouva trvá alespoň 60 měsíců a neskončí dříve než v šedesáti letech pojištěného, může se odečíst úhrn zaplaceného pojistného za zdaňovací období, maximálně však 12 000 Kč ročně.

V případě, že klient s životním pojištěním v budoucnu nedodrží stanovené podmínky, je nucen kompenzovat zpětně to, co si v dřívějších letech neoprávněně odečetl.

To jsou všechny položky podle §15, které lze od základu daně z příjmu fyzických osob odečíst. Kolik se vlastně takovým způsobem dá ušetřit? Sazba daně je progresivní, minimálně 15 % a maximálně 32 % ze základu daně. Takže například pokud využiji možnosti podle odstavce 13 o životním pojištění, mohu ročně ušetřit od 1 800 Kč do 3 840 Kč (tj. od jedné do tří splátek životního pojištění). Podobně u dalších možností odpočtu závisí konkrétní výše úspory na daňovém pásmu.

§ 34 se vztahuje už jen na OSVČ. Lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období. Dále se § 34 zabývá odpisy hmotného investičního majetku, což už je trochu jiná kapitola.

Všech výše popsaných možností bychom měli využívat co nejvíce. Vždyť tím šetříme svoje vlastní peníze. A když nemůžeme nebo nechceme využít všech možností daňových úlev, zkusme aspoň nějaké. Když třeba nemáme 12 000 Kč ročně na životní pojištění, můžeme jít 2× ročně na odběr krve a dostaneme od státu min. 600 Kč a max. 1 400 Kč.

Pokud si nebude jisti, můžete konzultovat možnosti svých daňových úlev s daňovým poradcem. Ten vám pomůže i se zpracováním vašeho daňového přiznání. Jejich seznam najdete na stránkách Komory daňových poradců.

A nezapomeňte – pokud byste rádi uplatnili daňové odpočty už při podávání nejbližšího daňového přiznání, tedy za rok 2003, musíte se o to postarat už letos. Daňová úleva se totiž odečítá z daňového základu toho roku, ve kterém na ni vznikl nárok.

Anketa

Vyznáte se ve všech daňových úlevách?

7 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 1. 1. 2012 13:10