Více výpovědí v jednom pracovním poměru se nevylučuje

Dostat výpověď a zároveň ukončit pracovní poměr dohodou není běžné, ale ani nemožné. Který způsob pak bude platný?

Zákoník práce upravující pracovněprávní vztahy upravuje způsoby, jimiž lze pracovní poměr ukončit. Souběhy jednotlivých způsobů legislativa nijak nevylučuje a mohou platit zároveň. Podobné téma: Částečná nezaměstnanost sice sníží výdělek, ale zachová vám zaměstnání

Ukončit pracovní poměr lze i vícenásobně

Pracovní poměr může být podle zákoníku práce rozvázán jen těmito právními úkony:

  • dohodou,
  • výpovědí,
  • okamžitým zrušením,
  • zrušením ve zkušební době
  • uplynutím sjednané doby.

Pracovní poměr cizince nebo fyzické osoby bez státní příslušnosti, pokud k jeho skončení nedošlo už jiným způsobem, končí za podmínek ust. § 48 odst. 3 zákoníku práce. Pracovní poměr také logicky zaniká smrtí zaměstnance. Zánik pracovního poměru v případě smrti zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, upravuje ust. § 342 odst. 1 zákoníku práce.

Rozvázání, resp. projevy vůle směřující k rozvázání téhož pracovního poměru více právními úkony (učiněnými současně či postupně) zákoník práce ani jiné předpisy nevylučují. Jednotlivé právní úkony se pak posuzují samostatně a samostatně také nastávají jejich právní účinky. Více právních úkonů směřujících k rozvázání téhož pracovního poměru je přípustných, i když pracovní poměr skončí jen na základě jednoho z nich. Podobné téma: Jste nezaměstnaní? Zvýšenou podporu od listopadu nečekejte

Je tedy možné, aby např. se zaměstnancem, kterému byla dána výpověď z pracovního poměru, byl rozvázán pracovní poměr jeho okamžitým zrušením nebo aby zaměstnanec, který dostal výpověď z pracovního poměru od zaměstnavatele, sám posléze podal výpověď. Nelze přitom dovozovat, že by zaměstnanec nemohl podat platnou výpověď z pracovního poměru jenom proto, že zaměstnavatel dříve učinil právní úkon směřující k rozvázání téhož pracovního poměru. (K tomu v judikatuře viz např. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 11. 2000, sp. zn. 21 Cdo 227/2000, v souvislosti s rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky ze dne 11. 7. 1997, sp. zn. 2 Cdon 195/97.)

V zákoníku práce ani v jiném právním předpise není stanoveno, že by právní úkon směřující k rozvázání pracovního poměru byl neplatný jen proto, že již dříve byl za účelem rozvázání téhož pracovního poměru učiněn jiný právní úkon. Pracovní poměr proto kupříkladu může skončit na základě pozdější výpovědi dané zaměstnancem, ačkoliv výpověď už dal zaměstnanci před tím zaměstnavatel. Je to možné v případě, jestliže po výpovědi od zaměstnavatele následně došlo k prodloužení výpovědní doby. Na ukončení poměru ze strany zaměstnance se zákaz výpovědi ani ochranná doba nevztahují. Přesněji řečeno pokud jde o výpověď ze strany zaměstnance, výpovědní doba se o ochrannou dobu neprodlužuje. Podobné téma: Budete doma zadarmo, řekl zaměstnavatel

Co je to zákaz výpovědi a ochranná doba

Zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď v ochranné době specifikované v ust. § 53 odst. 1 písm. a) až e) zákoníku práce. Jde například o dobu pracovní neschopnosti zaměstnance z důvodu nemoci nebo úrazu. Výjimky jsou uvedeny v ust. § 54 zákoníku práce.

Byla-li vám dána výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává. Pracovní poměr skončí ve smyslu ust. § 53 odst. 2 zákoníku práce teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby. Odchylka od tohoto nařízení je možná v případě, že pracovník sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá. Pokud tak učiní, skončí pracovní poměr uplynutím řádné výpovědní doby a nedojde tedy k jejímu prodloužení. Podobné téma: Pomůže české ekonomice zkrácení pracovního týdne?

Výpovědní doba se prodlužuje v případě, že ochranná doba přesahuje délku výpovědní doby. Výpovědní doba se pak přeruší a její zbývající část doběhne až po skončení ochranné doby. To zase platí, pokud pracovník zaměstnavateli nesdělí, že na takovém prodloužení pracovního poměru netrvá.

Jestliže např. zaměstnanec v prvním měsíci dvouměsíční výpovědní doby na 2 týdny onemocní, nemá jeho nemoc vliv na délku výpovědní doby. Naopak jestliže jeho pracovní neschopnost přesáhne konec výpovědní doby, výpovědní doba se prodlouží o ochranou dobu.

Když si zaměstnanec rychle vyhledá novou práci

V praxi se také mnohdy stává, že zaměstnavatel pracovníkovi dá výpověď, ale ten si vyhledá novou práci dříve, než uplyne výpovědní doba. Pak zaměstnanec může žádat o skončení pracovního poměru dohodou k určitému datu – dřívějšímu, než by bylo datum skončení poměru původní výpovědí. Podobné téma: Krach firem nemusí být pro jejich zaměstnance problém

V takovýchto případech není ani třeba doručenou výpověď se souhlasem zaměstnance odvolávat zpět nebo uzavírat zvláštní dohodu o zrušení výpovědi. Pracovní poměr totiž skončí na základě toho právního úkonu, jehož právní účinky nastanou dříve – tedy na základě dohody o rozvázání pracovního poměru, přičemž výpověď se stane právně neúčinnou.

Anketa

Dostali jste někdy v životě od zaměstnavatele výpověď?

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 20. 9. 2010 5:33