Spočítejte si...

Zavřít

Telekomunikace pod císařským dohledem

Říšský zákon vymezoval, že telefonní linky lze používat pouze k hovorům. Ostatně k čemu jinému, že? Doba se ale mění... proto také ani 3% úrok, garantovaný v poštovních spořitelnách zákonem, hned tak nedostanete... Poohlédněte se s námi mezi zaprášenými paragrafy rakouského mocnářství.

Dnes jsme opět pro vás nahlédli do dávno neplatných právních předpisů starého rakouského mocnářství. Sestavili jsme z nich takový pel mel z paragrafů již dávno zapadlých do prachu historie…

Počátky telefonizace našeho území

Dnes si již bez telefonu nedovedeme svůj život představit. To, co bylo před více než sto lety doslova technickým zázrakem, bereme jako běžnou součást našich každodenních lapálií. Proto nechť je citace nařízení č. 116/1887 Zákoníku říšského o zřizování a užívání telefonů připomenutím jeho skromných prvopočátků: Poštovská a telegrafní správa zřizovati bude výlučně k případné žádosti telefony, jimiž pouze správní kanceláře, továrnické závody, obchodní místnosti, nádraží, divadla a hostince, posléze pak i jednotlivá obydlí spojeny býti mají bezprostředně s některým státním telegrafickým úřadem.

Citované nařízení bylo i základem pro vznik a zřizování veřejných telefonních hovoren, které pomocí zvláštních drátů spojeny budou a budou se nazývati Císařsko královské telefonické stanice.

Kde je konec veřejným telefonním stanicím! Vždyť v posledních letech díky rozšíření mobilních telefonů končí i telefonní budky!

Podle dekretu dvorní kanceláře s platností od 1. 1. 1911 po 23 letech užívání dosavadního telefonního řádu, byl nařízením č. 134/1910 Zákoníku říšského vyhlášen telefonní řád nový. S pečlivostí v té době obvyklou v něm byly přesně definovány jednotlivé prvky telefonní sítě, a tak se v něm např. dočteme, že přípojné telefonní vedení jen k tomu slouží, aby spojovala telefonní ústřednu s hovornami v místní síti nebo hovory mezi sebou.

Ani to už není dávno pravdou. Hlasové služby jsou jen jednou z možností využití telefonních linek. V poslední době se stává stále aktuálnější připojení k internetu technologií ADSL.

Mnohý účastník veřejné telefonní sítě by dnes jistě zajásal nad možností, poskytovanou díky manuální obsluze tehdejších ústředen, že výslovným prohlášením mohl účastník stanovit, aby mu z místních stanic nebyly připojovány hovory z vymezených stanic.

Jednotkou pro počítání poplatku z hovorného byly 3 minuty, přičemž nařízení stanovilo, že např. novináři měli v meziměstském hovoru v nočních hodinách při spojení se svými redakcemi nižší hovorné, pokud vyčerpali již 50 „rozhovorových jednotek“.

Dnes se účtuje i po sekundách. Jak ale dopadla tarifikace?

Pro větší komfort služeb poštovní přepravy umožnilo nařízení č. 219/1913 ZŘ zřizovat na území mocnářství poštovní úřady „nákladem zájemníků“. Stačilo, že v hotelech, továrnách a jinajakých závodech, ve kterých není všeobecných dopravních potřeb pro zřízení poštovního úřadu, bude poštovní správa zřízena ku přání a nákladem zájemníků, pokud se zaručí za zaplacení nákladů a prokáží předpoklady pro trvalou existenci života schopného podniku pro poštovní a telegrafní dopravu.

Poštovní úřad v každé domácnosti? Proč ne! Pro běžnou korespondenci – e-mail. Pro přepravu balíků – firma až do domu.

A ještě k poštovním spořitelnám: Spořitelna byla zřízena 28. 5. 1882 s působností na území tehdejšího našeho území. Jmenovala se Císařsko-královský spořitelní ústav poštovský, který přijímá vklady svými poštovskými úřady, vede o nich účet a je zúrokuje. Nařízení č. 163/1982 ZŘ stanovilo ohledně úroků, že vklady třemi zlatými ze sta za dobu jednoho roku zúročeny budou.

Veřejné zakázky pod císařským dohledem

Nejen naši zákonodárci si lámají hlavu, kterak zajistit, aby při zadávání veřejných zakázek a prací zadávaných a financovaných státem bylo zajištěno maximální užití vynaložených stanovených prostředků a vyloučeny subjektivní vlivy, protekce a úplatkářství na straně státních úředníků.

Už v nařízení č. 61/1909 Zákoníku říšského o zadávání státních dodávek a prací se seznámíme s podrobnou procedurou této činnosti a stanovení předpokladů pro vypsání příslušných soutěží a jejich vyhodnocení. Bylo stanoveno, že oznámení o soutěžích na provedení dodávek a prací muselo se státi úplným zveřejněním jejich obsahu v příslušných úředních zemských novinách a rovněž vybrání podnikatele muselo být rovněž zveřejněno v těchto novinách.

Žádná změna. I dnes Antimonopolní úřad dává pokuty za neprůhledné přidělování veřejných zakázek.

Anketa

Má stát zákonem stanovovat úrokové sazby?

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 10. 8. 2005 11:59