Spočítejte si...

Zavřít

Velký jističový podfuk

Zvyšovat daně je nepopulární. Nová „ČEZ daň“ přes energie proteče zpět do státního rozpočtu. Nehledejte ale vinu u ČEZu, viníkem je stát.

Tématu Velký jističový podfuk se už věnují všechna velká média, což je skvělé. Dovolím si uvést ještě několik doplňujících, jinde nepublikovaných informací.

Podívejte se tabulku níže, jejímž autorem je Pavel Šilar. Ceny v tabulce vycházejí z porovnávací kalkulačky, která je uvedena na stránkách ERÚ.

Je tam vidět, v jakých variantách to bude pro spotřebitele levnější u typických jističů (3×20 a 3×25) a v jakých dražší a o kolik – zelené a červené řádky. Můžete si tak snadno z vaší spotřeby a kapacity jističe (stačí se podívat do skříně, je to na něm napsáno) zjistit, jak na tom po „úpravě cen“ budete.

Výtah z porovnávací tabulky tarifů 2016 a 2017

Distributor ČEZ distribuce, a.s., dodavetel ČEZ Prodej, s.r.o., produkt Standard COMFORT.

Sazba Jistič Spořeba kWh za rok Cena celkem za rok 2016 Kč za 1 kWh 2016 Cena celkem za rok 2017 Kč za 1 kWh 2017 Rozdíl Změna ceny Typický uživatel
D01d 1×16A 500 3 457 Kč 6,91 Kč 4 048 Kč 8,10 Kč 591 Kč 17,10% starší chalupa
D01d 3×25A 500 3 617 Kč 7,23 Kč 8 349 Kč 16,70 Kč 4 732 Kč 130,83% chalupa cirkulárka nebo el. sporák
D02d 1×25A 1000 5 623,00 Kč 5,62 Kč 5 840 Kč 5,84 Kč 217 Kč 3,86% starší byt menší spotřeba
D02d 1×25A 1500 7 689,00 Kč 5,13 Kč 6 977 Kč 4,65 Kč –712 Kč –9,26% starší byt větší spotřeba
D02d 3×25A 1500 8 459 Kč 5,64 Kč 10 621 Kč 7,08 Kč 2 162 Kč 25,56% nový byt
D02d 3×25A 500 4 326 Kč 8,65 Kč 8 349 Kč 16,70 Kč 4 023 Kč 93,00% nízkoenergetický RD
D02d 3×25A 1000 6 392 Kč 6,39 Kč 9 485 Kč 9,49 Kč 3 093 Kč 48,39% RD menší spotřeba
D02d 3×25A 2000 10 525 Kč 5,26 Kč 11 757 Kč 5,88 Kč 1 232 Kč 11,71% RD střední spotřeba
D02d 3×25A 2500 12 592 Kč 5,04 Kč 12 893 Kč 5,16 Kč 301 Kč 2,39% RD vyšší spotřeba

Autor: Pavel Šilar

Kompletní porovnávací tabulka tarifů 2016 a 2017

Porovnávací tabulka tarifů 2016 a 2017. Distriburor ČEZ distribuce, a.s., dodavetel ČEZ Prodej, s.r.o., produkt Sandard - COMFORT.
Autor: Pavel Šilar

Porovnávací tabulka tarifů 2016 a 2017. Distriburor ČEZ distribuce, a.s., dodavetel ČEZ Prodej, s.r.o., produkt Sandard – COMFORT.

Potřebujete velký jistič?

Jak velký jistič vlastně domácnost potřebuje? Není příliš pravda, že jističe jsou mnohonásobně naddimenzované a je možné je bezproblémově měnit za nižší. Dimenzování jističů ostatně určuje norma; když se projektuje dům nebo byt, postupuje se podle této normy, která je rozumná a ví, jaké spotřebiče se obvykle používají.

V domácnostech je běžně používaný jistič 3×25 A, protože plejáda spotřebičů je pestrá a dost často se zapínají současně – rodina přijde domů, pustí se pračka, myčka, sklokeramická deska, kávovar, světla, počítače, televize… Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že občas i jistič 3×25, který mám doma, umí „vyhodit pojistky“, když se toho pustí hodně. Mimochodem, 3×25 je jistič, který se do rodinných domků instaluje nyní takřka výhradně, potvrdil mně známý elektrikář.

Budete prát, nebo si uvaříte čaj?

Jistě by bylo možné jistič vyměnit za menší, ale to by člověk musel skutečně dělat kombinatoriku při běžném používání domácnosti: teď jede pračka, tak nepustím rychlovarnou konvici, počkám až dopere. To by jistě šlo, ale běžné domácnosti na toto snížení komfortu nepřistoupí; pravděpodobně takto budou uvažovat jen lidé, kteří dnes doslova obracejí každou korunu.

High-tech řešení je pak pořídit si baterii (á la Tesla Powerwall), která se bude nabíjet malým nominálním příkonem, tj. přes malý jistič, ale vydávat může velké proudy. Jenomže to je zatím cenově nedostupná věc, vyžaduje překopání elektroinstalace, takže spíše pro velké fandy.

Výměna jističů za menší přenosovou soustavu nezachrání

Stát říká, že platba za jistič je nutná, protože podle kapacity jističů (tj. maximálního odběru proudu) se musí stavět přenosová soustava, tedy čím větší jističe, tím se musí více investovat do vedení, transformačních stanic a podobně. Nemám rád silná slova, ale tady nemohu jinak: toto tvrzení je prakticky čistou lží.

Přenosová soustava se dimenzuje na spotřebu reálnou, která s kapacitou jističů nic společného nemá – právě tak jako silnice, dálnice, křižovatky atd. se dimenzují na reálný provoz, nikoli na případ, kdy všichni řidiči v jednu vteřinu sednou do aut a vydají se na cestu. Dimenzuje se na praktické maximum nastávající v reálných podmínkách, nikoli na maximum teoretické. Toto dovodím několika čísly.

Spotřeba domácností činí cca 25 % celkové spotřeby energie u nás, převážnou většinu tedy mají na svědomí firmy, průmysl. Pokud by všechny domácnosti najednou spustily všechny spotřebiče až na kapacitu svých jističů, došlo by ke zvýšení výkonu, který desetkrát přesahuje celkový instalovaný výkon všech českých elektráren – tedy nejsme schopní vůbec takové množství energie vyrobit, natož tak přenést. A schválený zákon na tomto samozřejmě nic nemění – i když si domácnosti vymění jističe za o něco menší (tj. namísto 3×25 například 3×20), nebude český elektrárenský systém, tedy jak elektrárny, tak přenosová soustava, na toto dimenzována.

Spočítejte si to sami: celkový instalovaný výkon je cca 23 GW, je u nás 1,3 milionu domácností, přesnou průměrnou velikost jističe samozřejmě neznám, ale odhad 3×20 A by měl být blízko realitě. Napětí 220 V, vzorec: výkon = napětí x proud. Když to po mě nějaký echt elektrikář přepočte, budu rád.

Revoluce už dávno proběhla

Pozn. red.: Stále se srovnávají ceny energií v roce 2016 a navrhované ceny dle kalkulačky ERÚ. Revoluce už ale dávno proběhla, ceny za jistič už meziročně stouply (2015/2016).

Například u sazby D55d, která je pro tepelné čerpadlo, u jističe nad 3×32 A do 3×40 A včetně stoupla měsíční cena z 223,85 Kč v roce 2015 na 609,84 Kč v roce 2016. Jde tedy o zdražení ve výši 272,43 %.

Silně předražené náklady na distribuci

Abychom byli korektní, musíme si zodpovědět otázku, zda skutečně náklady na distribuci a přenos nejsou tak vysoké, jak je nám předkládáno – pokud ano, pak se vlastně s novým systémem plateb musíme smířit, protože spravedlivě pokrývá náklady. Dobrou nápovědu dají podklady na EIA, kde je současný stav i prognózy daleko do budoucnosti. EIA uvádí, že náklady na výrobu elektrické energie v roce 2015 činí 6,7 (centů/kWh), distribuce a přenos pak 3,8 (centů/kWh), poměr je tedy cca dvě třetiny/jedna třetina. V prognózách se tento poměr v podstatě nemění, nepatrně rychleji roste jen transmise než výroba a distribuce.

Tato čísla samozřejmě nejsou pro ČR, ale celý vyspělý svět používá pro výrobu i přenos v podstatě stejné technologie, není důvod se domnívat, proč zrovna u nás by to mělo být jinak. Z těchto čísel se tedy zdá, že platit v budoucnu až dvě třetiny částky za přenos a distribuci je silně předražené. Přesných čísel pro ČR se ale asi nedobereme, protože je-li vlastníkem elektráren i distribuční soustavy jedna a tatáž firma, může si náklady rozpočítat dle víceméně dle libosti.

Příklad, kde je problém v domácnostech – souběhy spotřebičů na fázi.

Příklad, kde je problém v domácnostech – souběhy spotřebičů na fázi.
Autor: Energomonitor s.r.o.

Příklad, kde je problém v domácnostech – souběhy spotřebičů na fázi.

Vysoké investice

Aby to bylo ještě složitější: uvádí se, že přenosová soustava ČR bude potřebovat obrovské investice, zachytil jsem částku 300 miliard korun. Zdůvodňuje se to „přetoky z Německa“, ale to již tuším na Energomonitoru vyvrátil Patrick Zandl.

Faktem je, že přenosová soustava u nás je stará mnoho desítek let – byla to jedna z největších „staveb socialismu“ – a jednoduše se blíží konci své životnosti. Dobře, ale proč ji ČEZ v dobách, kdy vydělával 50 miliard ročně, jako správný hospodář průběžně neinovoval? (Snadná odpověď: protože manažeři byli motivováni krátkodobým ekonomickým výkonem firmy, čekali jste snad něco jiného?)

ERÚ, tedy regulátor trhu nyní říká, že nechce nikoho poškodit, že když se ukáže, že tarify, se kterými přišel, někoho poškodí, pak je upraví, cituji ředitelku ERÚ: Budou-li zásadní výhrady k tarifům s nejnižší spotřebou, což očekávám, budeme je upravovat. Napadne nás ovšem otázka: co tedy dělali energetičtí profíci v ERÚ posledního půl roku, tedy od schválení zákona k vydání tarifů? Potřebovali k tomu skutečně výpočty nás amatérů, aby mu ukázaly, že zákon poškodí domácnosti s nízkou spotřebou?

Kdo je viníkem? Stát

Kdo je viníkem této situace? Není jím – pro mnohé překvapivě – ČEZ, ač je, dle mého nepochybně, hlavním hybatelem. ČEZ jako každá firma usiluje o podnikatelský úspěch – vyšší tržby, vyšší podíl na trhu (nelze si nevšimnout, že tento tah jde také proti plynárenství a teplárenství, tedy konkurentům ČEZu na energetickém trhu), vyšší profit. Lobbování je nepěkná, ale legitimní aktivita, pokud tedy není doprovázena korupcí.

Viníkem je jednoznačně stát – od zákonodárců, kteří úpravu energetického zákona otevírajícího dvířka k této úpravě schválili, přes vládu až k regulátorovi, což je ovšem zase státní úřad. (Tohle je laciný špílec, ale řekli si o něj sami: v roce 2011 měl ERÚ 102 zaměstnanců a rozpočet 100 mil. Kč. V roce 2016 má 296 zaměstnanců a rozpočet 297 mil. Že jim ale přibylo práce! Asi jsme anektovali Polsko nebo tak něco).

Tato věta v závěru zní docela bizarně: ČEZ jako forma daně uvalená na občany a podnikatele. Pro stát je 30–50 miliard ročně vydividendovaných z ČEZu manou z nebes, padesát miliard je celý půlka schodku rozpočtu. Pokud by stát neměl ČEZ, musel by zvýšit daně, což je nejjistější cesta k pádu vlády, jak jsme už ostatně poznali. Vzhledem k tomu, že energetický byznys se dostává do trablů – je to normální, velká průmyslová odvětví mají vždy cykličnost, nyní to jde dolů, za deset let třeba zase nahoru – je potřeba nějak zabezpečit, aby stát o „ČEZ daň“ nepřišel.

Taky z toho máte pocit, že to není problém konkrétní vlády, strany, premiéra nebo ministra, ale že je pokažený celý systém?

Redakčně upraveno.

Děkujeme Jiřímu Hlavenkovi za svolení k publikaci z jeho profilu na Facebooku a Pavlu Šilarovi za svolení převzít autorské tabulky.


Příklad z praxe

Autorem textu níže je Petr Šilar, revizní technik E2A, který mj. působí ve společnosti Micronix.

Sousedky z východních Čech po mně chtěly, abych jim spočítal, kolik budou platit v roce 2017 za elektřinu. Mají menší rodinné domky, topí uhlím a elektřinu používají na vaření v elektrickém sporáku, pohon čerpadla ve studni a jinak mají běžné domácí elektrostřebiče. Jištění mají 3×25A, sazba D02d a spotřeba cca 1000 kWh/rok, protože žijí jen z důchodu a musí dost šetřit. Dosud platily 6392 Kč za 1000 kWh/rok a nově to bude 9485 Kč/rok, což činí nárůst 48 %.

Vzhledem k tomu, že jsem revizní technik v oboru elektro, tak se mne ptaly, co by se s tím dalo dělat. Přechod ze 3 fázového rozvodu na 1 fázový není možný, protože mají elektrické sporáky a čerpadla, která jsou 3 fázová. A i kdyby se čerpadlo pořídilo jiné, tak po připojení sporáku na 1 fázi to rozvod neutáhne. Druhou možností by teoreticky bylo snížení hodnoty hlavního jističe. Vzhledem k tomu, že zásuvky a sporák má jištění 16 A, tak podle normy hlavní jistič musí být minimálně 20 A. Po jeho případné výměně, která také není úplně zadarmo a bez možných komplikací z důvodu možného vypadávání h lavního jističe v důsledku proudového rázu při spínání čerpadla, by platily 8392 Kč za rok, což představuje nárůst 36 %.

Takže když to shrnu: Bez výměny jističe budou platit o 48 % více, při výměně na 3×20 A to bude o 36 % více. Jiná možnost úspory pro ně není.

V médiích se uvádí, že se to nejvíce dotkne „chalupářů s cirkulárkou“, ale ono to tak jednoduché není. Protože se to zrovna tak dotkne majitelů nových ekologických domů s nízkou spotřebou i běžných domácností starších lidí na venkově, kteří používají elektrický sporák na vaření a mají nějaké 3fázové spotřebiče. Nemyslím si, že jištění u rodinného domu 3×25 A má být považováno za nějaký luxus na počátku 21. století, který je potřeba dodatečně penalizovat. Toto jištění se běžně u rodinných domů používá od 60. let 20. století. Je to vyzkoušené, osvědčené a spolehlivé.

40 % elektrické energie se vyrábí v tepelných elektrárnách, 15 % celkové produkce se vyváží. Předpokládal bych, že snaha odběratelů o úsporu ve spotřebě elektřiny, a tím i zamezení zbytečného znečišťování životního prostředí, bude u nás podporována. Místo toho vítězí energetická lobby, která si chce navýšit příjmy na úkor nejmenších zákazníků, kteří se nemohou nijak bránit.


Kudy cesta ven?

Je dostupný nějaký způsob, jak řešit změnu tarifní struktury, kromě způsobu hlídat v hlavě, jaký spotřebič a kdy si pustíte? Možná existuje nějaké technické řešení, které sice bude mít nějaké nároky na elektroinstalaci, ale bude umět hlídat za spotřebitele optimální využívání elektřiny bez vyhazování jističů nebo vyšší platby za větší kapacitu, ptal se na facebookovém profilu autora další diskutující.

Zařízení na snižování hodnoty jističe se přitom běžně používá, vyrábí jej např. společnost BMR a stojí okolo 5000 Kč.

Patrick ZandlEnergomonitoru, který se měření energií intenzivně věnuje a vyrábí měřící přístroje do domácností, na to reagoval:

Už jsme o tom přemýšleli. Existují velká průmyslová zařízení, která tohle řeší a umí třeba odpojovat zařízení a přehazovat je tak, aby fáze byly zatížené rovnoměrně. To ale znamená koupit krabičku, která by nebyla zase tak laciná, těžko pod deset tisíc korun, pak ji namontovat do rozvodné skříně a udělat revizi. Třeba u mě doma by to umožnilo snížit rezervovaný příkon na 15 A. To zařízení se tedy vymyslet dá, ale pak se musí certifikovat, což je opět dost náročné na peníze a je otázkou, jestli se toho tolik prodá, když cílový náklad je něco jako 20 000 Kč. To se to bude splácet deset let, a to je podle mě za hranicí únosnosti. Možná se pochlapí kluci s Wattrouterem, ti něco podobného mají pro solární systémy a asi by to šlo upravit – uvidíme.

Problém je, že tyhle státní hurá akce znemožňují si nějaké řešení dopředu připravit a vyvinout. Obecně bych viděl spíš vhodný útěk od elektřiny třeba k plynu, kde to jde, dokupování solárů a větší pokusy řídit spotřebu, uzavírá Zandl svůj komentář.

Anketa

Jak velký máte ve svém domě nebo bytě jistič?

172 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 13. 4. 2016 17:14
Zasílat nově přidané názory e-mailem