Spočítejte si...

Zavřít

Velká rizika malých mimobankovních půjček

Nebezpečí nebankovních půjček nemusí číhat jen ve vysokých úrocích, ale například i v dalších ustanoveních a výši poplatků. Nenechte se napálit.

V poslední době se velmi rozšířilo poskytování drobných půjček na relativně malé peněžní částky od různých úvěrových společností, které nejsou bankami. Nízká částka půjčky však nijak nesnižuje její rizikovost, možná právě naopak. Často na dlužníka totiž číhají nejrůznější záludné fígle v podobě právnických kliček nastražených věřitelem. Podobné téma: Je půjčka dobrým sluhou nebo zlým pánem?

Od počátku nepoctivé úmysly věřitele

I půjčka od banky má své nevýhody, nicméně bankám nelze podsouvat při poskytování půjček občanům nepoctivé úmysly. Poskytovat výhodnější nebo méně výhodné půjčky či úvěry, podporované intenzivní reklamou, je jejich běžnou činností, nevymykající se zásadám poctivého obchodního styku.

Stejně tak nelze ani říci, že všechny úvěrové společnosti postupují nestandardně a nekorektně vůči dlužníkům. Před čerpáním dostupnějších nebankovních půjček je však na místě důrazné varování. Riziko často nespočívá ve výši sjednaného úroku, protože poskytovatelé půjček si dávají dobrý pozor, aby výše úroku respektovala maximální obvyklou hranici, která je soudy akceptována.

Hrozba vysokých sankcí spočívá jinde

Nebezpečí spočívá v jiných pravidlech a ujednáních pro splácení půjčky. Laik bez právního vzdělání nebo patřičných zkušeností si zpravidla není schopen rizika plně uvědomit. Ta místa smlouvy, kde se zrádné formulky nachází, navíc bývají vyhotovována co nejmenším a takřka nečitelným písmem. Text je také záměrně komplikovaný, aby se v něm nemohl dlužník orientovat. Čtěte více: Chcete půjčku? Dostanete dvě i přes váš protest

Často jsou požadovány neúměrně vysoké a nepřiměřené poplatky za půjčku, například za přiznání půjčky a sjednání smlouvy nebo za správu smlouvy. Poplatek za vedení administrativy spojené s půjčkou je mnohdy vyšší než třetina půjčené částky a je splatný předem. Dlužník tak ve skutečnosti dostává půjčku fakticky v nižší částce, ačkoliv úroky je povinen hradit z celé formálně ujednané částky, neboť i na úhradu poplatků si půjčuje.

Splácí se vyšší částka, než je půjčena

Mnohdy se půjčená částka splácí již od počátku – částečně z půjčené částky. První splátka je splatná v období bezprostředně následujícím po poskytnutí půjčky.

Další věcí, na kterou je třeba dávat pozor, jsou vysoké sankce za porušení povinností dlužníka. Jedná se o smluvní pokuty, které je dlužník povinen úvěrové společnosti uhradit spolu s úroky. Věřitel přitom mnohdy vůbec nemá zájem na tom, aby dlužník řádně a včas splácel. Nepřehledná smlouva má dlužníka naopak zmást, aby se i v případě, že je schopen řádně a včas splácet, dostal do prodlení, opomněl například uhradit první splátku a věřitel mu tak mohl účtovat různé sankce. Úvěrová společnost tak dopředu počítá s mnohem větším ziskem, než představuje příjem v podobě splátek navýšených o úroky.

Anketa

U koho si nejčastěji půjčujete peníze?

Obrana dlužníka je často předem prohraný spor

Ve smlouvách je možné najít také sjednané rozhodčí doložky o tom, že případný spor mezi věřitelem a dlužníkem nebude řešit soud, nýbrž rozhodce. V tomto případě se nejedná o zákonem ustanovený soud (kterým je Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR) nebo jinou zavedenou a obecně akceptovanou rozhodčí instituci nebo rozhodce.

Rozhodce vybírá výhradně věřitelská úvěrová společnost. O nezávislosti, nestrannosti a nepodjatosti takových rozhodců lze důvodně pochybovat, neboť jsou ekonomicky a obchodně závislí na úvěrové společnosti. Rozhodčí řízení probíhá většinou bez slyšení účastníků řízení, rozhoduje se jen na základě písemných podkladů. Jsou stanovovány velmi krátké lhůty pro zaslání podkladů, aby se dlužník nemohl účinně a kvalifikovaně bránit. K tomu slouží i pravidlo, že případné nedoručení písemného stanoviska žalovaného dlužníka ke sporu se považuje za plné uznání nároku žalujícího věřitele. Podobné téma: Na co si dát pozor při sjednávání spotřebitelského úvěru

Rozhodčí nálezy není nutno zdůvodňovat. I v průběhu rozhodčího řízení jsou vybírány poplatky, jež mají dlužníka odradit od obrany a přinutit ho přijmout diktát druhé strany. Taková rozhodčí řízení znevýhodňující dlužníka bývají plná excesů a přitom pravomocný rozhodčí nález může být exekučně vykonán podobně jako rozsudek soudu. V aktuální judikatuře je sice možné zaznamenat určitý trend k omezení libovůle úvěrových společností při vybírání rozhodců a omezení volnosti rozhodčích institucí při stanovování pravidel rozhodčího řízení, ne však takové, aby to představovalo vyloučení možnosti řešení sporů mezi dlužníkem a věřitelskou úvěrovou společností v rozhodčím řízení jako takovém.

Kdy jde a kdy nejde o lichvu

Úrok v nemravné výši ještě nelze automaticky ztotožnit s úrokem lichvářským. O lichvě hovoříme, až když věřitel zneužije dlužníkovy tísně nebo neznalosti a vnutí mu úrok hrubě nepoměrný. Například podstatně, např. několikanásobně, převyšující i nejvyšší úrokové sazby uplatňované na trhu při poskytování úvěrů. Lichva je trestný čin. Za nemravný úrok trest odnětí svobody nehrozí, možný je ale neúspěch u civilního soudu, pokud jej bude věřitel po dlužníkovi vymáhat. Pokud tedy věřitel ničí tísně, rozumové slabosti, rozrušení, nezkušenosti apod. nezneužije, je problém na straně dlužníka. Čtěte více: Lichvář nepotřebuje dluh splatit, chce z něj dlouhodobě profitovat

Odstrašující případ na závěr

Kdo dosud není přesvědčen o rizicích mimobankovních půjček, může změnit názor na základě příkladu z praxe uvedeného v odborné literatuře P. Rabanem.

„V případě kreditní společnosti F. si paní T. (invalidní důchodkyně) v roce 2006 půjčila 20 000 Kč, ve skutečnosti jí však byla od úvěru odečtena částka 1800 Kč v den jeho poskytnutí (!) jako první splátka, dále 3000 Kč jako poplatek za půjčku a dále 9400 Kč za správu smlouvy. Ve skutečnosti tedy dostala 5800 Kč. Zaplatila osm splátek ve výši 14 400 Kč a poté jí (správně má zřejmě být: „po ní“ – pozn. autora) byla nárokována částka ve výši 25 200 Kč jako smluvní pokuta a doplatek zůstatku úvěru (tedy souhrn nezaplacených deseti splátek) ve výši 18 000 Kč, tedy 43 200 Kč. V rozhodčím řízení byla rozhodcem dr. H. tato částka žalobci přiznána a byly jí přiřčeny náklady řízení ve výši 20 527,50 Kč. Část dluhu zaplatil její otec (než zemřel) a část jí je strhávána z invalidního důchodu, který pobírá v psychiatrické léčebně, kam byla po pokusu o sebevraždu umístěna.“

(Dle spisu vedeného Obvodním soudem pro Prahu 1 ke sporu pod č.j. 21 C 151/2007.
Citace z: Raban, P.: Drobní dlužníci a zakázaná smluvní ujednání, Právní rádce č. 11/2009, Economia a.s.).

Použitá a citovaná literatura: Rubeš, P.: Co je lichva, Ekonom č. 5/2007, Economia a.s., 2008 Raban, P.: Drobní dlužníci a zakázaná smluvní ujednání, Právní rádce č. 11/2009, Economia a.s.

19 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 5. 2010 11:49