Ve státní sféře si výši platu nedohodnete, pokud nepatříte mezi nejlepší

V soukromém sektoru si může výši mzdy dohodnout kdokoliv, naproti tomu ve státní a veřejné správě jen úzká skupina zaměstnanců. Jaký je rozdíl mezi mzdou a platem?

Jak ve veřejné tak privátní sféře se smluvně určuje výše odměny za práci konanou mimo pracovní poměr v dohodě o pracovní činnosti nebo dohodě o provedení práce. Odměna nesmí být nižší než minimální mzda.

Poskytování mzdy za vykonanou práci zaměstnancům činným v pracovním poměru u zaměstnavatele privátní (podnikatelské) sféry je, pokud běží o formy mzdy – např. hodinovou, týdenní, měsíční, úkolovou, podílovou atp., jejich maximální výši a způsob utváření a jiné zcela liberální. Je třeba respektovat jen sazby minimální mzdy, resp. nejnižší sazby zaručené mzdy. Stát tedy předepisuje jen minimální přípustnou úroveň odměny. Čtěte také: Na jakou minimální zaručenou mzdu máte nárok?

Mzda se sjednává v pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě, v kolektivní smlouvě, popř. ji zaměstnavatel stanoví svým vnitřním předpisem nebo mzdovým výměrem. Výši mzdy lze tedy určit dvěma základními způsoby – buď ji sjednat a tedy ji podrobit souhlasu obou účastníků pracovního poměru, nebo ji ponechat na uvážení zaměstnavatele, který ji stanoví jednostranně, a to tak, aby odpovídala požadavkům obsaženým v pracovněprávních předpisech. Zpravidla jde o pevnou (základní) složku mzdy a další složky, jejichž výše se odvíjí od možností zaměstnavatele, jeho hospodářských výsledků, nebo od pracovního výkonu zaměstnance (pokud jde např. o provize).

Volnost v privátním sektoru

Pokud jde o formu a strukturu mzdy, zákoník práce žádné podrobnosti nestanoví. Jak v tomto smyslu dovodil ve svých rozhodnutích (judikátech) několikrát i Nejvyšší soud ČR, mzdu lze sjednat (ale  i stanovit) například jako „mzdu měsíční, hodinovou nebo podílovou, jako mzdu, jejíž poskytnutí nebo výše závisí na splnění konkrétních pracovních úkolů, hospodářských výsledků zaměstnavatele nebo jiných hledisek, jako mzdu poskytovanou ve formě příplatků, odměn apod.; uvedené způsoby samozřejmě lze i kombinovat". Záleží tedy především na zaměstnavateli, která z výše uvedených forem se pro řádný výkon práce zaměstnance a jeho adekvátní ocenění nejlépe hodí.

Není-li mzda stanovena smluvně a její výše byla přenechána na uvážení zaměstnavatele, je zaměstnavatel při úvaze o stanovení výše mzdy z hledisek její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků, omezován pouze tím, že musí mzdu stanovit písemně před tím, než zaměstnanec započne s výkonem práce, za kterou tato mzda přísluší. A vedle toho samozřejmě tím, že vyplácená mzda nesmí být nižší než zaručená mzda. Čtěte také: Zaměstnavatel vám chce snížit mzdu? Záleží, zda je dohodnuta nebo stanovena

Pro zaměstnavatele povinná („nepodkročitelná“) výše zaručené mzdy činí:

Skupina prací podle přílohy k nařízení vlády č. 567/2006 Sb., v platném znění Pracovní doba 40 hodin týdně v Kč za hodinu Pracovní doba 38,75 hodin týdně v Kč za hodinu Pracovní doba 37,5 hodin týdně v Kč za hodinu V Kč za měsíc
1 48,1 49,6 51,3 8000
2 53,1 54,8 56,6 8900
3 58,6 60,5 62,5 9800
4 64,7 66,8 69 10 800
5 71,5 73,8 76,2 12 000
6 78,9 81,4 84,1 13 200
7 87,1 89,9 92,8 14 600
8 96,2 99,3 105,5 16 100

Plat v pracovním poměru

Naproti tomu pro zaměstnavatele státní a veřejné správy a služeb jmenované v ust. § 109 odst. 3 zákoníku práce, kterými jsou

  • stát,
  • územní samosprávný celek (obec nebo kraj),
  • státní fond,
  • příspěvková organizace (jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů – např. ze zákona o veřejném zdravotním pojištění),
  • školská právnická osoba (zřízená Ministerstvem školství, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona),
  • veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení

a jejich zaměstnance odměňované platem poskytuje zákoník práce a prováděcí předpisy minimální prostor pro postup odchylný od těchto právních předpisů. Výši platu stanovuje zaměstnavatel podle pravidel předepsaných zákoníkem práce, plat může sestávat jen ze složek v zákoníku práce uvedených.

Plat sestává z platového tarifu odvozeného od zařazení zaměstnance do platové třídy (podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací) a platového stupně (podle doby dosažené započitatelné praxe, nevyužije-li zaměstnavatel v rámci tzv. pásmového odměňování možnosti přeřadit zaměstnance do jiného stupně), jako základní složky platu, a případných zákonem stanovených příplatků jako je příplatek za vedení, za práci ve ztíženém pracovním prostředí, zvláštní příplatek (za výkon práce v pracovních podmínkách spojených s mimořádnou neuropsychickou zátěží, rizikem ohrožení života a zdraví nebo obtížnými pracovními režimy) a osobní příplatek.

Smluvní plat místo tabulkových platů pro elitu veřejné správy

Prostor pro smluvní úpravu platu byl do 1. 1. 2011 zcela vyloučen. Nově však může zaměstnavatel se zaměstnancem zařazeným do 13. a vyšší (tj. až 16.) platové třídy sjednat smluvní plat. Jde o zaměstnance vykonávající nejnáročnější, resp. nejkvalifikovanější práce, půjde výhradně o vysokoškolsky vzdělané pracovníky (což ovšem neznamená, že se všemi vysokoškoláky je možno sjednat smluvní plat, to např. nejde s vysokoškoláky vykonávajícími práce odpovídající kupř. 12. platové třídě). Smluvní plat si mohou vyjednat zejména zaměstnanci na ústředních správních úřadech, ve zdravotnictví lékaři, dále vědečtí a výzkumní pracovníci, v oblasti územní samosprávy pak tajemníci statutárních měst. Čtěte také: Co se změnilo v zákoníku práce od 1. ledna?

Smluvní plat zahrnuje veškeré složky platu podle zákoníku práce a prováděcího nařízení vlády o platových poměrech, které by jinak zaměstnanci náležely (platový tarif jako základ platu, příplatek za vedení), nebo které by mohl zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout (např. osobní příplatek). Vedle smluvního platu nelze poskytovat zaměstnanci jiné složky platu s výjimkou odměn.

Smluvní plat může být ujednán v pracovní nebo jiné individuální smlouvě. (Smluvní plat nelze dohodnout v kolektivní smlouvě.) Ujednání musí obsahovat především údaj o platové třídě, do níž je zaměstnanec zařazen, dále pak termín a místo výplaty platu, pokud je již neobsahuje pracovní, kolektivní nebo jiná smlouva či vnitřní předpis zaměstnavatele.

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 16. 12. 2011 17:35