Vazba není trest!

Vazba. Může se do ní dostat každý z nás. Stačí obvinění a místo produktivního života s výdělkem přichází mříže a omezení svobody. Za jakých okolností se můžete dostat do vazby a jak dlouho vás v ní mohou držet? Proč mnozí "jasní zločinci" vazbě unikají a mohou ohrožovat společnost?

Mnohokrát jsme slyšeli, že pachatel mnohdy i velmi závažného trestného činu nebyl vzat do vazby a jeho trestní stíhání probíhá na svobodě. Někdy se to zdá téměř nepochopitelné, zvláště jde-li o rozsáhlou majetkovou činnost nebo o násilnou trestnou činnost. Abychom vás zbavili pochybností o zákonnosti postupu soudu, který jediný o vzetí do vazby u obviněného v trestním řízení může rozhodnout, vysvětlíme si danou problematiku vazby tak, jak je upravena v platném Trestním řádu.

Na rozdíl od právní úpravy v některých cizích státech a úpravy, která v padesátých letech minulého století platila u nás, je třeba zdůraznit, že vazba není obligatorním – povinným – prostředkem, který je nutno uplatnit vůči pachatelům některých, třeba i velmi závažných, trestných činů. Vazba rovněž není trestem, i když se – v případě, že byl obžalovaný uznán později vinným a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody – do trestu započítává, a proto režim výkonu vazby je od výkonu trestu odlišný.

Důvody vazby

Vzít do vazby lze pouze osobu, proti níž bylo zahájeno trestní stíhání. Rozhodnutí o vazbě musí být odůvodněno skutkovými okolnostmi jejího případu. O vzetí do vazby rozhoduje soud. V přípravném řízení – tedy před podáním obžaloby soudu – soud o vazbě rozhoduje na návrh státního zástupce.

Obviněný smí být vzat do vazby jen tehdy, jsou-li dány zákonem přesně stanovené důvody. Jsou vymezeny takto:

Obviněný se vezme do vazby, jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava,

  1. že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest,
  2. že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání nebo
  3. že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil

a dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný, a s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením.

Nejsou-li dány uvedené podmínky a ani jeden z důvodů uvedených v písm. a) až c), nelze obviněného do vazby vzít. Do vazby se rovněž nemůže dostat obviněný, který je stíhán pro úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje dvě léta, nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje tři léta. Omezení daná výší zákonem stanovené trestní sazby se neužijí, jestliže obviněný

  1. uprchl nebo se skrýval,
  2. opakovaně se nedostavil na předvolání a nepodařilo se jej předvést ani jinak zajistit jeho účast při úkonu trestního řízení,
  3. je neznámé totožnosti a dostupnými prostředky se ji nepodařilo zjistit,
  4. již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání nebo
  5. pokračoval v trestné činnosti, pro niž je stíhán.

S vazbou a podmínkami jejího uvalení souvisí možnost jejího nahrazení tzv. kaucí, o které již byla na stránkách Měšce zmínka v článku Kauce… a nemusím do vězení?.

Trvání vazby

Vazba může trvat v přípravném řízení a v řízení před soudem jen nezbytně nutnou dobu. Vazba z důvodu uvedeného výše v písm. b) může trvat nejdéle tři měsíce; pokud bylo zjištěno, že obviněný již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, rozhodne v přípravném řízení o ponechání obviněného ve vazbě na návrh státního zástupce soudce a po podání obžaloby soud.

Nebyl-li obviněný, který není ve vazbě současně i z jiného důvodu, propuštěn na svobodu před uplynutím této lhůty, musí být z vazby z důvodu uvedeného v b) propuštěn nejpozději den následující po uplynutí uvedené lhůty.

Jestliže doba trvání vazby v přípravném řízení dosáhne tří měsíců, je státní zástupce povinen do pěti pracovních dnů po uplynutí této doby rozhodnout, zda se obviněný ponechává i nadále ve vazbě, nebo zda se z vazby propouští na svobodu.

Rozhodne-li státní zástupce, že obviněný se ponechává ve vazbě, je povinen nejpozději do tří měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí znovu rozhodnout o tom, zda se obviněný ponechává i nadále ve vazbě, nebo zda se obviněný propouští z vazby na svobodu. Ponechat obviněného ve vazbě lze, jen pokud nebylo možné pro obtížnost věci nebo z jiných závažných důvodů trestní stíhání v této lhůtě skončit a propuštěním obviněného na svobodu hrozí, že bude zmařeno nebo podstatně ztíženo dosažení účelu trestního stíhání.

Soud je povinen nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy u něj byla po skončení přípravného řízení podána obžaloba nebo kdy mu byl doručen spis na základě rozhodnutí o postoupení nebo přikázání věci obviněného, který je ve vazbě, rozhodnout, zda se obviněný ve vazbě ponechává, nebo zda se obviněný propouští z vazby na svobodu.

Celková doba vazby v trestním řízení nesmí přesáhnout

  1. jeden rok, je-li vedeno trestní stíhání pro trestný čin, o kterém je příslušný konat řízení samosoudce,
  2. dva roky, je-li vedeno trestní stíhání pro trestný čin, o kterém je příslušný v prvním stupni konat řízení senát okresního nebo krajského soudu, nejde-li o trestný čin uvedený v písmenech c) a d),
  3. tři roky, je-li vedeno trestní stíhání pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin, nejde-li o trestný čin uvedený v písmenu d),
  4. čtyři roky, je-li vedeno trestní stíhání pro trestný čin, za který lze podle zvláštní části trestního zákona uložit výjimečný trest.

Z uvedené doby jedna třetina připadá na přípravné řízení a dvě třetiny na řízení před soudem. Po uplynutí této doby je třeba obviněného ihned propustit na svobodu. Je-li obviněný stíhán pro dva nebo více trestných činů, je pro určení této doby rozhodující čin nejpřísněji trestný.

Jestliže v průběhu řízení vyjde najevo, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, je jiným trestným činem, a délka vykonané vazby již přesáhla dobu určenou podle předchozí věty, obviněný musí být z vazby propuštěn na svobodu nejpozději do patnácti dnů ode dne, kdy došlo k upozornění na změnu právní kvalifikace skutku, i když některý vazební důvod trvá.

Lhůta trvání vazby se počítá ode dne, kdy došlo k zatčení nebo zadržení obviněného, anebo nepředcházelo-li zatčení nebo zadržení, ode dne, kdy došlo na základě rozhodnutí o vazbě k omezení osobní svobody obviněného. Při vrácení věci státnímu zástupci k došetření pokračuje běh lhůty uvedené pro přípravné řízení ode dne, kdy byl spis doručen státnímu zástupci.

Pokud však již byl soudem vyhlášen odsuzující rozsudek, kterým byl obviněný odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za zvlášť závažný úmyslný trestný čin, neplatí výše uvedené lhůty až do nařízení výkonu uloženého trestu odnětí svobody.

Z uvedeného vyplývá přísné a přesné vymezení důvodů a doby trvání vazby. Protože jsme právní stát, je třeba bezpodmínečně zákon týkající se omezování osobní svobody občana dodržovat. Znalost podmínek stanovených v zákoně tak může přispět k pochopení, proč je či není o vazbě rozhodováno, a tak vysvětlit i případné situace, kdy je justice podrobována mnohdy i nedůvodné kritice za své rozhodování.

Anketa

Měla by být česká justice v uvalování vazby přísnější?

9 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 12. 3. 2006 15:11