Valorizace minimální mzdy neprošla, vláda jde proti logice

I když ministerstvo práce navrhovalo minimální mzdu zvýšit, vláda to s odvoláním na nejistý ekonomický vývoj zamítla. Minimální mzda tak bude již šestým rokem stejná.

Minimální mzda (a zaručená mzda resp. její nejnižší úrovně) představují či spíše nabízí se uvést – mají představovat ochranu před poskytováním (vyplácením) nepřiměřeně nízkých mezd, platů a odměn za práci zaměstnancům. Nejnižší, úředně stanovená, cena práce (minimální mzda) v ČR se od 1. 1. 2012 z dosavadních 8000 Kč za měsíc pro zaměstnance odměňované měsíční mzdou a 48,10 Kč za každou odpracovanou hodinu pro pracovníky odměňované mzdou hodinovou měla zvýšit podle návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí od 1. 1. 2012 buďto na 8400 Kč a 50 Kč, to byla varianta první, anebo na 8500 Kč a 50,60 Kč, to byla varianta druhá. Nic takového se však nestane.

Ve hře tedy byly dva nijak výrazně odlišné návrhy na valorizaci, avšak ani jeden z nich nebyl vládou ČR schválen. Výše minimální mzdy je stejná už 5 let, naposledy byla zvýšena s účinností od 1. 1. 2007, a její výše se nezmění ani na začátku roku 2012. Člověk nemusí být hned skalní stoupenec levice, aby nemohl zhodnotit, že vláda jednoznačně upřednostňuje zájmy zaměstnavatelů před ochranou zaměstnanců patřících k nízkopříjmovým skupinám pracovníků.

Rozhodnutí kabinetu, který má údajně v zájmu a v plánu šetřit finanční prostředky státu, vyzní o to paradoxněji, když si jej vyložíme jako svého druhu vzkaz občanům, že i podle vlády „je lepší pobírat sociální dávky, než pracovat“ (valorizace sociálních dávek totiž odhlasovány radou ministrů byly). Nehledě na to, že se rozšiřuje nebo přinejmenším nezužuje prostor pro tzv. šedou ekonomiku, daňové a pojistné úniky. Často je totiž minimální mzda uplatňována jen „na oko“. Zaměstnavatel oficiálně pracovníkovi vyplácí pouze minimální mzdu a k tomu navíc další peníze v hotovosti mimo účetní evidenci, tzv. černé odměny, tzv. na ruku. V některých oblastech soukromého sektoru, zvláště ve službách, je takový ilegální postup takřka pravidlem.

Diskriminace mladistvých a invalidů bude pokračovat

Od 1. 1. 2012 už neměly být uplatňovány snížené sazby minimální mzdy (a zaručené mzdy) pro určité kategorie zaměstnanců (např. mladistvé zaměstnance, poživatele invalidních důchodů a jiných) pro jejich tzv. omezené pracovní uplatnění, měla platit již jen jednotná sazba minimální mzdy. Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí 8000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu, avšak sazby minimální mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance činí (a i nadále tedy budou činit):

  • 90 % základní sazby minimální mzdy (tj. 7200 Kč, resp. 43,30 Kč/hod.), jde-li o první pracovní poměr zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru,
  • 80 % základní sazby minimální mzdy (tj. 6400 Kč, resp. 38,50 Kč/hod.), jde-li o mladistvého zaměstnance,
  • 75 % základní sazby minimální mzdy (tj. 6000 Kč, resp. 36,10 Kč/hod.), jde-li o zaměstnance, který je poživatelem částečného invalidního důchodu,
  • 50 % základní sazby minimální mzdy (tj. 4000 Kč, resp. 24,10 Kč/hod.), jde-li o zaměstnance, který je poživatelem plného invalidního důchodu, nebo o mladistvého zaměstnance, který je plně invalidní a nepobírá plný invalidní důchod.

Přitom samo Ministerstvo práce a sociálních věci v důvodové zprávě k návrhu změn minimální mzdy a zaručené mzdy označilo tyto snížené sazby za diskriminační.

Sazby minimální mzdy podle délky stanovené týdenní pracovní doby a procentních sazeb zohledňujících snížené pracovní uplatnění zaměstnance

Hodinové sazby minimální mzdy podle procentních sazeb zohledňujících snížené pracovní uplatnění zaměstnance
Týdenní pracovní doba v hodinách 100 % 90 % 80 % 75 % 50 %
40 48,1 43,3 38,5 36,1 24,1
38,75 49,7 44,7 39,8 37,3 24,9
37,5 51,3 46,2 41 38,5 25,7

Rozdíly mezi minimální a zaručenou mzdou

Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu, vztahuje se jak na pracovní poměr, tak i na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohodu o pracovní činnosti a dohodu o provedení práce. Více: Jak se v roce 2012 změní dohoda o pracovní činnosti?

Naproti tomu zaručenou mzdou je mzda, na kterou vzniklo zaměstnanci, a to výhradně v pracovním poměru, právo (nárok). Nejnižší úroveň zaručené mzdy a podmínky pro její poskytování zaměstnancům, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, stanoví vláda nařízením stejně jako sazby minimální mzdy. Nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než částka, kterou stanoví zákoník práce jako základní sazbu minimální mzdy. V jednotlivých kolektivních smlouvách lze dohodnout minimální mzdu vyšší, než předepisuje vládní nařízení, a to jak základních částek, tak i snížených částek minimální mzdy pro uvedené specifické kategorie zaměstnanců se sníženým pracovním uplatněním.

Narozdíl od minimální mzdy lze nejnižší úrovně zaručené mzdy definovat jako nejnižší cenu práce stanovenou ve vztahu ke složitosti, odpovědnosti, namáhavosti vykonávané práce. Výše nejnižších úrovní zaručené mzdy je na základě těchto hledisek nově odstupňována do osmi skupin, a to stejně jako u minimální mzdy při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin. Podrobně jsme si tyto rozdíly objasnili už před časem: Na jakou minimální zaručenou mzdu máte nárok?

Ministerstvo sociálních věcí a práce navrhovalo stejně jako u minimální mzdy dvě různé varianty navýšení zaručené mzdy. S platným stavem je porovnává následující tabulka.

Skupina prací Platný stav Navržená varianta I. Navržená varianta I.
1. 8000 Kč 8400 Kč 8500 Kč
2. 8900 Kč 9300 Kč 9400 Kč
3. 9800 Kč 10 200 Kč 10 400 Kč
4. 10 800 Kč 11 300 Kč 11 400 Kč
5. 12 000 Kč 12 500 Kč 12 600 Kč
6. 13 200 Kč 13 800 Kč 13 900 Kč
7. 14 600 Kč 15 200 Kč 15 400 Kč
8. 16 100 Kč 16 800 Kč 17 000 Kč

Zdroj perexové fotografie: Vlada.cz

21 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 23. 2. 2012 19:23