V pracovním tempu Evropa pokulhává za Asií

Týdenní pracovní doba se v různých zemích liší. V Evropské unii se pohybuje průměrně kolem 40 hodin týdně. Prodlužují ji však přesčasy. Ve vyspělých zemích mimo Evropu se pracuje většinou déle, mnohem volnější jsou také pracovně právní vztahy. V Asii se pracuje mnohem usilovněji než v Evropě a běžně i v neděli.

Zaměstnanci v Evropě pracují mnohem méně než v ostatních vyspělých zemích světa. Při práci na plný úvazek pracují průměrně Evropané v polovině zemích méně než 40 hodin týdně. Při zohlednění počtu odpracovaných hodin občany pracujícími na zkrácený úvazek je v některých zemích počet odpracovaných hodin těsně přes 30 týdně (například v Nizozemí či zemích Skandinávie). Jak jsme na tom v Česku, nejsme v práci moc dlouho?

Pracovní dobu v Evropě prodlužují přesčasy

Není samozřejmě možné zjistit, kolik hodin tráví v práci drobní podnikatelé a živnostníci pracující „sami na sebe”. Tito občané jsou nuceni pracovat v době zakázek mnohem více, než je průměrná pracovní doba v zemi. V roce 2006 činila zákonem stanovená týdenní pracovní doba ve většině členských zemí Evropské unie 40 hodin, v některých zemích však činí pracovní doba podstatně méně: ve Francii je to 35 hodin, v Dánsku 37 hodin a v Belgii 38 hodin.

Přesto však Evropané pracují více, než činí zákonem stanovená týdenní pracovní doba, pracují přesčas. Skutečně odpracovaná týdenní doba je tedy ve skutečnosti vyšší. Nejvíce v průměru stráví v práci zaměstnanec pracující na plný úvazek v Rakousku a ve Velké Británii (42,4 hodiny), následuje Lotyšsko (42,2 hodiny) a Slovinsko (41,4 hodiny). Celkem v 17 zemích činí průměrná týdenní pracovní doba více než 40 hodin. Nejkratší pracovní dobu mají Nizozemci (38,9 hodiny), Belgičané (39 hodin) a Francouzi (39,1 hodiny).

Trendem současnosti je podpora flexibilní pracovní doby s přihlédnutím k přáním zaměstnance. U profesí, které lze vykonávat z domova, umožňují mnozí západoevropští zaměstnavatelé svým zaměstnancům vykonávat práci z domova přes PC a internet. Spokojený zaměstnanec totiž podává podstatně vyšší výkony, je inovativní a pro firmu nesmírně cenný.

Při výběru zaměstnání je čím dál důležitější snadná dostupnost místa výkonu práce. Jestliže může zaměstnanec dorazit do zaměstnání do 15 minut, dává mu přednost i v případě, že je finanční ohodnocení nižší než u práce, kde by musel dojíždět hodinu. Ideální je, pokud lze dojít z bydliště do práce pěšky, protože jízda autem je vzhledem k ranním špičkám velmi náročná i po psychické stránce.

Evropa versus svět

V ostatních vyspělých zemích světa jako, jsou USA, Japonsko, Kanada či Austrálie, odpracují občané v průměru více hodin týdně než v Evropě, neplatí to však paušálně a pro všechny profese. Zákonná úprava pracovně právních vztahů zvýhodňuje zaměstnavatele (krátké výpovědní lhůty, malé omezení ohledně druhů smluv, pracovní doby atd.). Trh práce je tak v těchto zemích pružnější.

Nejvyspělejší mimoevropské země světa, jako jsou USA, Japonsko, Austrálie či Nový Zéland, nemají zákonem omezený maximálně možný počet hodin nepřetržitě odpracovaných pracovníkem. Zaměstnanec tedy může vykonávat svoji práci v podstatě 24 hodin v kuse, což je nesmírně výhodné pro optimalizaci počtu pracovníků. Austrálie, USA a Nový Zéland nemají dokonce zákonem stanovený nutný počet hodin volna pro zaměstnance během týdne. Zaměstnanec tak může v podstatě pracovat sedm dní v týdnů dvacet hodin denně. Nejméně každou druhou neděli chodí do práce více než 10 % pracujících v členských zemích Evropské unie, což je podstatně méně než v Japonsku či USA.

V asijských zemích pracují všichni zaměstnanci všeobecně mnohem usilovněji a déle než v Evropě. Práce v neděli je zde naprostou samozřejmostí. Kdo má dobře placenou práci, ten si ji chce udržet za každou cenu. Není bez zajímavosti, že v neděli pracuje více žen než mužů. Je to především proto, že většina žen je zaměstnána ve službách (prodavačky, kadeřnice, průvodkyně, šičky apod.), proto musí (chtějí-li mít zaměstnání) chodit do práce i v neděli. Právě služby jsou totiž občany využívány především o víkendu.

Nejvíce lidí pracuje v neděli v Dánsku, Lotyšsku a Rakousku. Naopak nejmenší chuť pracovat o víkendu je v jižních členských zemích Evropské unie (Itálie, Španělsko, Portugalsko, Řecko, Francie), kde je tradičně dodržována nepracovní neděle. Mnoho Evropanů upřednostňuje pravidelnou pracovní dobu oproti práci za vyšší mzdu, kde by však museli pracovat nepravidelně a často chodit na noční směny. Každý dvacátý Slovák a Brit pracuje pravidelně v noci, naopak nejméně lidí pracuje v noci na Kypru a v Nizozemí (každý stý). Slovensko zažívá díky daňovým reformám ekonomický růst, prosperující firmy mají více zakázek, a proto začíná mnohem více z nich s nepřetržitým provozem.

Průměrný počet odpracovaných hodin za týden (u zaměstnanců pracujících na plný úvazek, údaje za rok 2006)
Země Počet hodin
Rakousko 42,4
Velká Británie 42,4
Lotyšsko 42,2
Slovinsko 41,4
Bulharsko 41,3
Česko 41,3
Rumunsko 41,3
Polsko 41,2
Estonsko 41,0
Slovensko 40,9
Španělsko 40,9
Řecko 40,7
Maďarsko 40,7
Malta 40,4
Německo 40,3
Portugalsko 40,1
Lucembursko 40,0
Švédsko 39,9
Kypr 39,9
Litva 39,7
Dánsko 39,4
Itálie 39,3
Finsko 39,2
Irsko 39,2
Francie 39,1
Belgie 39,0
Nizozemí 38,9

Pramen: Hans Boeckler Institut – WSI Mitteilungen 9/2007

Anketa

Máte možnost pracovat z domova?

1 názor Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 19. 11. 2007 21:48