V Evropě nepracují celé rodiny

Nepracovat. To je standard celých rodin, které těží ze štědrých sociálních dávek a podpor v nezaměstnanosti. Nepracující rodiny nejsou sociálním fenoménem jen v České republice. Mnohem více jich je v Polsku, ale i Belgii a Německu. Jak si ČR stojí na smutném evropském žebříčku?

V Evropě stoupá počet domácností odkázaných na sociální dávky, neboť ani jeden její člen nepracuje. Každý desátý Evropan v produktivním věku žije v domácnosti závislé na státních příspěvcích a dávkách. Tito občané nejsou rodinou motivování k hledání práce a všichni členové rodiny se stávají postupně dlouhodobě nezaměstnanými. Celé rodiny si tak zvykají na život bez práce, ztrácejí pracovní návyky a využívají štědrý evropský systém sociálních dávek.

Ve všech evropských zemích se vlády potýkají s nezaměstnaností a její snižování je jednou z hlavních priorit. Přitom žádné zázračné řešení neexistuje. Nejvíce je pozornost zaměřena na snižování nezaměstnanosti padesátníků, mladých lidí do 25 let a na snižování dlouhodobé nezaměstnanosti.

Nejméně rodin odkázaných pouze na sociální dávky je na Maltě

Není náhodou, že v členských zemích Evropské unie, kde jsou nejnižší daně (Lucembursko, Irsko či Velká Británie), je současně také nízká nezaměstnanost. Absolutně nejnižší nezaměstnanost je v Lucembursku a Irsku, tedy v zemích, které nabízí nejlepší podnikatelské podmínky.

V současné době je vysoká nezaměstnanost především v Polsku a na Slovensku. Nejméně lidí v produktivním věku žije v domácnosti, kde nikdo nepracuje, na Kypru (5,2 %), v Portugalsku (5,5 %) a ve Švédsku (5,8 %). Naopak nejvíce lidí žije v „nepracovních“ domácnostech v Polsku (15,3 %), v Belgii (13,5 %) a v Maďarsku (12,3 %). V Česku žije 7,4 % lidí ve věku 18 – 59 let v domácnosti, kde ani jeden její člen nepracuje, což nás řadí na osmé místo v Evropské unii.

Dlouhodobá nezaměstnanost

Občané nezaměstnaní déle než jeden rok tvoří dnes v zemích Evropské unie více než polovinu celkového počtu nezaměstnaných (z toho celou polovinu nezaměstnaní déle než 2 roky). Nejvíce jsou dlouhodobou nezaměstnaností postiženi obyvatelé venkova, kteří se nechtějí za prací stěhovat, občané s nízkou kvalifikací, imigranti a občané předdůchodového věku.

Dlouhodobá nezaměstnanost má pro člověka značné sociální důsledky. Rostou však i výdaje státního rozpočtu na sociálních dávkách a službách, současně jsou nižší příjmy v důsledku neodvedených daní z příjmu a kvůli nižší koupěschopnosti obyvatelstva i DPH či spotřební daně.

Čím déle je nezaměstnaný bez práce, tím má menší naději práci nalézt. Nejdůležitější je ovšem motivovat dlouhodobě nezaměstnané k aktivnímu hledání práce. Dlouhodobě nezaměstnaní jsou velmi těžce opětovně zaměstnatelní.

Nejnižší dlouhodobá nezaměstnanost je v mimoevropských zemích s nízkou podporou v nezaměstnanosti a následnými sociálními dávkami (oproti Evropě) – Jižní Korea (1,1 %), Kanada (9,5 %), USA (12 %) a Skandinávie, kde je dlouhodobá nezaměstnanost sociálním handicapem. V mnoha evropských zemích však dosahuje přes 50 % celkové nezaměstnanosti (Slovensko, Řecko, Česko, Polsko, Belgie, Itálie a Maďarsko).

Jak zvýšit zaměstnanost?

Důležitým nástrojem v boji proti nezaměstnanosti je zvyšování vzdělanosti v zemi a vytváření vhodných podmínek pro podnikání. Připravit se v dnešní hektické době na život ve světě zítřka nelze tím, že člověk získá znalosti a know-how jednou provždy. Stejně (ne-li více) je důležitá schopnost učit se, komunikovat, pracovat ve skupině a odhadnout vlastní situaci.

Celoživotní vzdělávání je nesmírně důležité a záleží na každém občanovi, jak zvyšuje svoji odbornou kvalifikaci. Současně je důležité snižovat sociální dávky, zpružnit pracovně-právní vztahy, zjednodušit obchodní podmínky a hlavně přenést odpovědnost na každého občana.

Počet občanů v produktivním věku žijících v domácnosti, kde nikdo nepracuje
Stát Počet lidí ve věku 18–59 let žijících v domácnosti, kde nikdo nepracuje (v %)
Kypr 5.2
Portugalsko 5.5
Švédsko 5.8
Lucembursko 6.5
Litva 6.6
Slovinsko 6.7
Španělsko 6.7
Česko 7.4
Nizozemí 7.9
Lotyšsko 8.1
Malta 8.2
Irsko 8.4
Dánsko 8.5
Estonsko 8.5
Řecko 8.5
Rakousko 8.8
Itálie 9.5
Slovensko 10.2
Francie 10.7
Finsko 11.0
Velká Británie 11.0
Německo 11.1
Maďarsko 12.3
Belgie 13.5
Polsko 15.3

Pramen: Eurostat: Sozialer Zusammenhalt 2006

Anketa

Český sociální systém považujete za...

19 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 11. 7. 2006 10:51