Každý zaměstnanec platí do státního rozpočtu na důchodový účet nemalou část měsíčního příjmu a zaměstnavatel mu další díl přidává. Za to mu náleží v době zaslouženého odpočinku po celoživotní práci starobní důchod.
Vzhledem ke stárnutí populace a zkracování ekonomicky aktivní části života díky delšímu vzdělávání se na penze nedostává dostatek prostředků. V současném systému průběžného financování důchodů, tj. kdy současná ekonomicky aktivní generace „živí“ současnou generaci penzistů, je možné vyplácet skutečně jen malou, a stále menší, penzi. Výhled je ještě méně růžový a hrozí neúnosným zadlužováním – vždyť v roce 2030 by muselo být na důchody věnováno 15 % HDP! Reforma je tedy nutná a bude muset směřovat k zodpovědnosti občanů za své stáří.
Jednou z možností, jak si ve stáří přilepšit a nespoléhat se na nejistý státní systém, je penzijní připojištění. Stát podporuje tuto formu spoření státním příspěvkem až 150 Kč měsíčně a odpočtem z daňového základu do výše 12 tis. Kč ročně, přičemž maximální státní podpory lze dosáhnout při 1 500 Kč měsíčně. Pokud bude tuto částku spořit muž po dobu 20 let a nebude-li připisováno žádné reálné zhodnocení, dostane doživotní rentu v reálné výši 2 612 Kč1) měsíčně. Žena pak 2 182 Kč – střední věk dožití žen je vyšší a je nutné s tím počítat při stanovování doživotní renty. „Průměrná žena“ bude dostávat nižší rentu po delší dobu.
Například Penzijní fond České pojišťovny připsal za loňský rok zhodnocení účastníkům penzijního připojištění 3,1 %, což při 0,1% míře inflace odpovídá přibližně 3% reálnému zhodnocení. Takováto míra zhodnocení odpovídá průměru připsaného zhodnocení penzijních fondů. Pokud budeme předpokládat průměrné roční reálné zhodnocení ve výši 3 %, což není zdaleka nereálné, výše uvedená reálná výše renty se zvýší na 3 565 Kč u mužů a 2 978 Kč u žen.
Současná průměrná výše starobního důchodu je 7 062 Kč (k 31. 12. 2003). Průměrná hrubá mzda je 16 722 Kč (2. čtvrtletí letošního roku). Ze mzdy zaplatí zaměstnanec na důchodové pojištění (součást sociálního pojištění) 1 087 Kč, tj. 6,5 %, zaměstnavatel mu navíc přispěje dalšími 3 261 Kč, tj. 19,5 %, nad rámec hrubé mzdy. Celkem zaplatí zaměstnanec 4 348 Kč, vztaženo k hrubé mzdě 26 %.
<calculator id=„12“></calculator>
Předpokládejme, že průměrné mzdě odpovídá průměrný důchod. Ve skutečnosti průměrné mzdě odpovídá spíše nadprůměrný důchod, protože příjmy nad 19 200 Kč jsou do důchodu započítávány pouze 10 %. V takovém případě, kdyby zaměstnanec mohl peníze, které dává na důchodové pojištění, vložit do penzijního fondu, by při výnosech odpovídajících inflaci a nulovém reálném růstu mezd získal v penzijním fondu více než ve státním systému (za předpokladu současného systému státního příspěvku). Muž by po 20 letech získal doživotní rentu 7 120 Kč, žena by na tom byla sice hůře než nyní (získala by rentu 5 949 Kč), nezapomínejme však, že lidé bývají ekonomicky aktivní déle než 20 let.
Při 30leté ekonomické aktivitě a nulových výnosech získá muž doživotní rentu 10 680 Kč, což odpovídá 83,5 %2) čisté mzdy! Žena pak bude mít rentu 8 924 Kč, tedy 69,8 %3) čisté mzdy.
Zapojíme-li do výpočtu reálné zhodnocení (použijme opět 3 %), dojdeme k výsledkům ještě překvapivějším. Muž po dvaceti letech dostane 9 720 Kč, žena 8 122 Kč a po třiceti letech ekonomicky aktivního života dokonce 17 209 Kč (muž) a 14 380 Kč (žena) – muž i žena budou mít vyšší důchod než čistou mzdu, a to ne nepodstatně. Muž o 34,6 %, žena o 12,5 %.
Bohužel přejít na systém podobný výše uvedenému propočtu není ani jednoduché, ani levné. A konec konců ani zcela bezpečné. Počítá se se zhodnocením, které se ale nemusí dostavit a může být zastoupeno krachem kapitálového trhu, na němž je závislé, počítá se s dobrým a dlouhodobě stabilním hospodařením penzijních fondů či jiných obdobných soukromých institucí, což není zdaleka samozřejmost. Nesmíme zapomínat ani na současné penzisty a současné ekonomicky aktivní lidi, kteří přispívají do průběžného důchodového systému. Není možné jim říci „důchod nedostanete, naspořte si“.
Poznámky:
1) Pro výpočet doživotní renty byl použit kalkulátor ING penzijního fondu v celém textu.2) Při neuplatnění odpočtů na děti, odčitatelných částek a nezdanitelných položek kromě poplatníka. V případě uplatnění daňových úlev je poměr nižší.
3) Opět při neuplatnění žádných daňových úlev, kromě nezdanitelné položky na poplatníka.