Úvěrovou historii si musíte budovat postupně

Finanční krize, která byla vděčným mediálním tématem loňského roku, se definitivně přelévá do hospodářské recese, která postihla celý svět. S tím souvisí i financování, které je nejen pro firmy, ale i jednotlivce problematičtější než při rostoucí ekonomice. Jako první pocítili pokles úvěrů podnikatelé a v závěsu i všichni ti, kteří plánovali bydlení. Jestliže máte zájem o hypoteční úvěr, budete nyní bedlivěji posuzování, než tomu bylo před rokem. Ačkoliv bylo zjišťování bonity tuzemskými bankami v minulosti hodně přísné, ten, kdo má pozitivní úvěrovou historii a dostatečně vysoké příjmy, nemusí se obávat, že by hypotéku od banky nezískal.

Obezřetnější postupy bank potvrzuje i Lucie Weysserová z LBBW Bank, která čtenářům odpovídala na otázky v hypoteční poradně finančního serveru Měšec.cz: Finanční krize se projevila zejména v tom, že banky jsou v současné době obezřetnější a zpřísnily kritéria při posuzování žádostí o úvěry. Některé banky např. snížily maximální možnou výši úvěru vůči hodnotě zajištění apod., píše Weysseorová.

Proč je důležitá úvěrová historie?

Pozvolna nastává doba, kdy byste mohli mít problém získat jakýkoliv úvěr. Na vině nemusí být ani fakt, že jste v minulosti měli při splácení svých dluhů potíže, ale zejména okamžik, kdy ve vaší úvěrové historii nemáte žádný záznam. Pracovník, který bude váš úvěr posuzovat, tak může být mírně zaskočen a počítač, který vyhodnocuje úvěrovou žádost, vyhodnotí žadatele jako potenciálně rizikového klienta. Vyplatí se proto mít třeba jednu maloupůjčku, která vám tuto bezproblémovou historii automaticky vytvoří. Bez pozitivní úvěrové historie nebudete mít za několik let šanci získat jakoukoliv vyšší částku (leasing na automobil, hypotéku) a budete muset začínat na menších úvěrech, které byste třeba pokryli z vašeho účtu. Čtěte více: Výše úroku záleží na dohodě, přesto má určité hranice

Úvěrové registry jsou v téměř všech zemích Evropské unie. Pomáhají bankám a nebankovním subjektům k snazšímu ohodnocení bonity případného klienta. Pro bankovní trh existuje Bankovní registr klientských informací (dále jen bankovní úvěrový registr), který byl založený v roce 2002, a Nebankovní registr klientských informací (dále jen nebankovní úvěrový registr) s datem vzniku 2005. Oba registry mají k dnešnímu dni několik desítek členů z řad bankovních domů, stavebních spořitelen, leasingových a úvěrových společností.

Mezi zvláštnosti patří především fakt, že vámi pořízený úvěr v zahraničí nemůže tamní bankovní nebo nebankovní společnost ověřit stejným způsobem jako u tuzemské instituce. Vše závisí na klientovi, který požádá o výpis ze své úvěrové historie a dodá na pobočku banky, kde žádal o úvěr.

Krize snížila tlak na zadluženost

Statistiky z obou registrů hovoří o poklesu úvěrů a delikvenci pří splácení. Delikvence znamená, že máte problémy se splácením. V bankovním a nebankovním registru je stanovena pozdní splátkou o 3 měsíce po splatnosti oproti splátkovému kalendáři. Čtěte více: Zadlužování – problém nejen státní pokladny

Přestože se podíl dlouhodobě nesplácených závazků ke konci loňského roku zvýšil a nadále roste i celková zadluženost českých domácností, v porovnání s většinou původních členů Evropské unie jsme na tom dobře. Vděčíme za to především krátké historii českého úvěrového trhu, říká Zuzana Pečená, výkonná ředitelka společnosti CBCB (Czech Banking Credit Bureau), která v Česku provozuje bankovní registr.

O uvěry je stále zájem, ale lidé jsou opatrnější

Celkový objem úvěrů přesáhl již v říjnu 2008 úroveň jednoho bilionu korun. jen za poslední čtvrtletí loňského roku přibylo úvěrů v hodnotě 60 miliard. V polovině roku 2007 činil součet úvěrů sumy mírně pod 800 miliard korun. Během 18 měsíců tak došlo k jeho zvýšení o čtvrtinu. Důvodem byla prosperující ekonomika a celkový stav ve společnosti, kdy zadlužení bylo na denním pořádku a bylo obvyklé si půjčovat i na tak pomíjivé věci jako jsou dovolené nebo nákup spotřební elektroniky. Čtěte více: Úvěry: Když vytloukáte klín klínem

Zlom nastal až po loňských prázdninách, kdy začaly padat americké banky. To mělo za následek přelití problémů do Evropy a tím i do České republiky, které se u nás projevilo výrazným zpomalením tempa růstu objemu úvěrů. Pokles se projevil v meziročním srovnání posledních čtvrtletích let 2007 a 2008. V roce 2008 činil pokles nových půjček oproti stejnému období roku 2007 a to o 17 procent. V absolutních číslech se jde o částku 12,5 miliard korun. Klesající trend je patrný od května 2008.

Mezi nejvíce postižené oblasti patří spotřební úvěry, které jsou dostupnější pro širší skupinu lidí a současně nesou vyšší úrokové zatížení, než hypotéky. Hypotéční úvěry jsou podle statistik bankovního registru kvalifikovány jako nejméně rizikové, stejně jako úvěry ze stavebního spoření. Vysvětlení je prosté. Banky a stavební spořitelny si u dlouhodobých úvěrů v podání hypoték nebo úvěrů ze stavebního spoření více hlídají schopnost splácet a tím i snižují své riziko při půjčování peněz na dlouhou dobu. Situace na trhu úvěrů není až tak zlá, neboť úvěry na bydlení představují zhruba tři čtvrtiny celého úvěrového portfolia. Delikvence při splácení úvěrů je tak u hypoték na 0,225 % z celého objemu poskytnutých hypoték, u úvěrů ze stavebního spoření dokonce jen 0,029 %. I v tomto případě se delikvence měří prostřednictvím splátek, které jsou 3 a více měsíců po splatnosti. Čtěte více: Hodnotí hypoteční banky správně bonitu klientů?

Nebankovní registr: jen leasing a splátkové společnosti

Nebankovní registr je složen jednak z leasingových společností, které se svými 150 miliardy korun, jenž jsou ve finančním leasingu tvoří 68 procent celého objemu úvěrů. Ze statistik nebankovního úvěrového registru vyplývá, že narostl podíl nesplácených závazků. Mezi červencem a listopadem loňského roku narostl z 1,7 % na 2,34, aby v prosinci pokles na 2,1 procenta. V celkových číslech jde o nesplácené závazky v balíku za 4,8 miliardy korun.

Jedním z důvodů poklesu financované hodnoty u nebankovních úvěrů jsou obavy lidí z dopadů ekonomické krize. Vyčkávají proto například s nákupy aut na leasing, říká Karel Kolář, výkonný ředitel sdružení LLCB, jež v Česku provozuje nebankovní registr, a dodává: Roli hrají i další očekávání klesajících cen aut či vyčkávání, zda u nás bude zavedeno takzvané šrotovné, nebo ne.

Kdo je v nejrizikovější skupině?

Mezi nejrizikovější skupinou příjemců bankovních a nebankovních úvěrů jsou zejména mladí lidé ve věku 18 až 24 let, kteří mají problémy se splácením spotřebitelských úvěrů, anebo podlehli mladické nerozvážnosti a financují své bydlení prostřednictvím hypotéky. Nejméně rizikové skupiny jsou lidé ve věku 25 až 44 let. Čtěte více: Sladký život na dluh má svá úskalí

Nejjednodušší způsob, jak zjistit, jestli si můžete vzít jakýkoliv úvěr, je sečíst své příjmy a výdaje a na jejich základě učinit rozhodnutí. V případě, že rozdíl je nižší než předpokládaná splátka, můžete hledat příčinu ve vašich výdajích. I přes tuto jednoduchou finanční analýzu a případnou optimalizaci si neberte úvěr, očekáváte-li případné snížení platu nebo ztrátu místa v důsledku hospodářské recese.