Spočítejte si...

Zavřít

Uvažujete o úplatku? Pozor na protikorupčního agenta

Už vám někdy úředník naznačil, že vaši žádost lze vyřídit přednostně a kladně, ale bude to něco stát? Nebo jste to dokonce vy naznačili úředníkovi? Právě pro takové případy Poslanecká sněmovna schválila novelu trestního řádu a zavedla institut protikorupčního agenta. Zpřístnila také tresty za korupci.

Kdo je protikorupční agent

Není radno podceňovat tu mladou drobnou blondýnku, která pracuje na městském úřadu na dopravním odboru. A stejně tak vás může překvapit i ten starší zakulacený pán ze stavebního odboru. Nikdy nevíte s kým skutečně jednáte a jestli právě oni nebudou protikorupčními agenty.

Protikorupční agenti nejsou agenti provokatéři, jak by se mohlo mylně zdát. Jejich úkolem není podněcovat k trestnému činu korupce. Jejich cílem je proniknout do prostředí, v němž existuje podezření z korupčního jednání. Mapovat toto prostředí, shromažďovat důkazy o trestné činnosti tak, aby se počet ročně odhalených případů korupce co nejvíce blížil skutečnému stavu.

Nasazení protikorupčních agentů podléhá přísným pravidlům. Požádat o ně může žalobce vrchního státního zastupitelství, povolovat ho bude soudce vrchního soudu. Pokud ho povolí, musí zároveň jasně uvést, proč a na jak dlouho povolení vydal.

Co Čech to úplatkář?

Zdá se, že úplatkářství je v Česku národním zvykem. Podle průzkumu agentury SC & C pro Mf DNES se každý třetí člověk přiznal, že někomu podstrčil úplatek. Do průzkumu se zapojilo 3 166 lidí starších osmnácti let. Pětina z nich dokonce přiznala, že jim někdo úplatek nabízel.

Výsledky tohoto průzkumu jsou alarmující. Podle nich se u nás uplácí nejvíc ze všech vyspělých demokratických zemí. Například ve Velké Británii nebo v USA se ke korupci přiznalo pouze jedno procento lidí, v Německu a ve Francii se přiznali dvě procenta lidí, ale v Polsku uplácí dokonce osm procent lidí.

Česká republika se v této nechvalně známé disciplíně drží v popředí. Podle výsledku výzkumu uplácí nejčastěji muži nad 45 let se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Celých 42 % můžů, kteří spadají do této kategorie, přiznalo, že již někdy někoho uplatili. Tato skupina nezahrnuje jen ty, co nejčastěji uplácí, ale také ty, kteří nejčastěji úplatky přijímají.

Jak se doposud bojovalo proti korupci

Na základě průzkumu SC & C je jasné, že náš boj proti korupci doposud nebyl příliš úspěšný. Svědčí o tom mimo jiné i rozdíly mezi skutečnými a odhalenými počty korupcí, které jsou podle odborníků vysoké. Většinou je kauza odložena z důvodu nedostatku důkazů a to ještě dříve než se dostane před soud. Se složitostí prokázání trestné činnosti se potýká také finančně analytický útvar Ministerstva financí ČR. Představitelé těchto institucí vkládají své naděje právě do zřízení protikorupčního agenta, který by jim měl při jejich práci výrazně pomoci.

Některé instituce se dokonce pouštěly do boje proti korupci na vlastní pěst. Pražský magistrát několikrát vyzýval občany, ať upozorní na nestandardní chování úředníka. Pro tento účel zřídil na svých internetových stránkách možnost jednoduše prostřednictvím elektronického formuláře ohlásit podezření na korupční činnost. Na korupci mohli také občané upozornit anonymně formou vhození lístků do zvláštních schránek, které jsou umístěny v budovách magistrátu na Mariánském náměstí a v Jungmannově ulici a na hlavní poště v Jindřišské ulici.

Pražský magistrát se k tomuto razantnímu kroku odhodlal na základě výsledku průzkumu, který si nechal na téma úplatkářství provést. Z výzkumu vyplynulo, že dvě pětiny Pražanů by bylo ochotných dát úředníkovi úplatek. Stejně tak pětina občanů uvedla, že mají přímou zkušenost s korupcí na magistrátu a na radnicích městských částí. Další dvě pětiny o tomto jednání slyšely. Šest z deseti dotázaných Pražanů uvedlo, že by korupční činnost nahlásilo, ale pouze v případě zachování bezpečnosti a anonymity vlastní osoby.

Výsledky průzkumu byly natolik znepokojující, že se je magistrát v Praze rozhodl rázně řešit. Inspiraci při tomto řešení nalezl v Londýně a v Soulu, kde podobným způsobem působí v prevenci proti korupčnímu jednání. A magistrát chce v boji proti korupci zajít ještě dál. Připravuje databázi všech veřejných zakázek a elektronické tržiště pro menší zakázky do dvou milionů korun. Občané by tak mohli mít pod kontrolou, komu, za co a kolik magistrát platí.

Tresty za korupci ve státní správě se budou zvyšovat

Korupce ve státní správě se posuzuje mnohem přísněji než u soukromých osob. A pohled na korupci se ještě zpřísní. Kromě protikorupčních agentů novela trestního zákona zahrnuje zvýšení trestní sazby u státních činitelů, kteří by přijali úplatek, až na dvanáct let. Přitom dosavadní nejvyšší trestní sazba za přijmutí úplatku je osm let.

Trestní sazba se má navýšit i v případě těch, kteří úplatek nabízí. Zatímco nyní jim za nabídnutí úplatku hrozí jeden rok, v příštích měsících to už můžou být dva roky. Obecně se tresty za úplatkářství budou zvyšovat o třetinu až polovinu.

Ministerstvo vnitra si od novely trestního zákona slibuje pomoc při boji proti korupci. Změny, které chystá, se netýkají pouze zpřísnění již nastavených trestních sazeb. Novela, kterou parlament v těchto dnech schválil, zahrnuje také změnu, kdy bude nenahlášení korupční činnosti definováno jako trestní činnost. Do provozu bude zavedena centrální linka 199, na níž občané budou moci upozornit na podezření z úplatkářství.

Všechny návrhy pochází z koncepce, kterou vláda schválila koncem října. Zároveň jsou součástí strategie v boji proti korupci v letech 2006 až 2011, kterou vypracoval ministr vnitra Ivan Langer. Návrh novely trestního zákona, který již prošel Parlamentem, nyní bude putovat před Senát, který o něm bude hlasovat v červenci tohoto roku.

Anketa

Co si myslíte o korupci?

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 3. 3. 2008 2:04