Spočítejte si...

Zavřít

Úsměvy mezi paragrafy

Jsou povolání, ve kterých si jejich účastníci moc legrace neužijí. K předsilvestrovskému veselí chceme připomenout, že i tací "suchaři", k nimž jsou všeobecně řazeni právníci, zažijí mezi paragrafy situace, které smích vyvolávají...

Je tomu již hodně let, co v tehdejším humoristickém časopisu Dikobraz vycházela rubrika Ze soudních síní a předsíní, o které si mohli čtenáři myslet, že výroky v ní zaznamenané vytvořil nějaký redaktorský vtipálek. Nebylo tomu však tak, což vám mohou potvrdit na každém soudu, státním zastupitelství nebo u policie. V proudu řeči násobené trémou někdy uslyšíte takové „slovní perly“, které by snad nikdo ani nevymyslel.

Co říci záznamu v policejním protokolu popisujícím způsob vloupání do zemědělské usedlosti, která skončila pro pachatele neslavně tím, že při návratu z lupu po střeše chlívku spadl mezi kozy paní majitelky? Nebo odpovědi manžela přicházejícího k mladé advokátce na otázku, proč chce podat návrh na rozvod: Manželka mně řekla, že už mě má dost, a ať jdu už konečně třeba do prdele. Tak jsem tady, paní doktorko!

Desetníky

Smích soudních paragrafů jde mnohdy přes slzy prožitého neštěstí, nerváků a věčného strachu. A tak na pracovníky kriminální policie působila jako úsměvná náhoda, když při rutinním výslechu ve věci jistého zmateného podání o špatném účtování desetníků při připisování úroků v tehdejší České státní spořitelně, pracovnice pobočky, která byla mnohokrát odměňována za vzorný výkon práce, neboť se doslova z úřadovny pobočky nikdy v pracovní době ani nehnula, z ničeho nic prohlásila: Jsem moc ráda, že mně jdete konečně zatknout, já už jsem kvůli těm padesáti tisícům nemohla ani spát…

To bylo ještě v „dřevních“ dobách naší slavné spořitelní instituce, kdy za padesát tisíc se dal koupit domek a účty se vedly na kartách, které obsluhovaly podle pořadových čísel jednotlivé pracovnice. Tahle úřednice si u jedné babičky vyčíhla, že jenom stále ukládá, a tak si občas z jejího účtu „přilepšila“ na vyrovnání kymácejícího se domácího rozpočtu. A aby se to „neprovalilo“, musela být ve spořitelně doslova od rána do večera, kdyby se majitelka s vkladní knížkou objevila. Zakrývání trestné činnosti jí přineslo ony kýžené odměny „za socialistickou soutěž“ a pak i „úlevný“ trestní postih za rozkrádání tehdejšího socialistického vlastnictví…

Knírek

Jeden soudce okresního soudu si náramně potrpěl na sekýrování osob, které měly u soudu vypovídat, a to tím způsobem, že důsledně kontroloval stav jejich fotografie v občanském průkazu s realitou podoby, se kterou se dostavily před soud. A tak pravidelně vedl litanie o tom, že je nutné, aby v každém případě byla podoba v občance shodná s realitou, jinak je občanský průkaz neplatný…

Jednou takhle po obvyklém monologu, kdy chudák lesník přišel k soudu s mohutným plnovousem a v občance měl jen malinký knírek, byl panem soudcem kategoricky uzemněn prohlášením: Heleďte , buďto si hned dáte oholit spodek, nebo občanku prohlásím za neplatnou!

Hezkých posledních několik dní letošního roku, a do toho nového hodně štěstí, zdraví a úsměvu na vašich tvářích!

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 3. 2. 2007 22:26