Ušetří společné zdanění manželům?

Především rodin s dětmi se týká novinka, která vstoupila v platnost v prvním dnu nového roku. Společné zdanění manželů by mělo uspořit peníze právě této státem chráněné skupině obyvatel. Jaké jsou podmínky pro podání společného daňového přiznání? A vyplatí se?

Poprvé za rok 2005 mohou manželé společně zdanit svoje příjmy. Vyplatit by se to mělo těm párům, jejichž výše příjmů se výrazně liší, nebo dokonce jeden z dospělých v rodině žádný příjem nemá. Princip je jednoduchý – daňový základ si manželé rozdělí přesně napůl, čímž by se měla celková daňová povinnost rodiny snížit. Ale využít tuto horkou novinku mohou jen ti, kteří splňují několik podstatných podmínek.

  • Manželé musí vyživovat alespoň 1 dítě (student maximálně do 26 let).
  • Co ještě náš právní řád neumožňuje (a ani asi umožňovat nebude), je společné zdanění poplatníků, kteří žijí jako druh/družka. Další podmínkou je tedy manželství.
  • Pod tento bod sice nespadá podmínka, ale spíš skutečnost, která podmínkou není.

Sčítání a odčítání

Výpočet daně je podobný jako v případě jeho samostatného podání. Při uplatňování nezdanitelných částek na ně má nárok dokonce i ten z manželů, který neměl žádný příjem. Takže také žena na mateřské si ve svém daňovém přiznání odečte základní nezdanitelnou částku 38 040 Kč, popřípadě i ty další, jako např. odpočet na soukromé životní pojištění, úroků z úvěru na bytovou potřebu apod. Manžel navíc uplatní nezdanitelnou částku na manželku bez příjmů ve výši 21 720 Kč. Právě v této skutečnosti je největší výhoda společného zdanění, která znamená finanční přínos.

Ke společnému základu daně se dopracujeme součtem dílčích základů obou manželů, a ten se následně sníží o součet nezdanitelných částek. Pak už je to jednoduché. Společný základ daně se rozdělí přesně na polovinu a každý z manželů jej uvede ve svém daňovém přiznání.

Při vyplňování formuláře daňového přiznání se výpočet společného základu daně provede v příloze č. 5. Veškeré daňové tiskopisy jsou k dispozici na stránkách Měšce a stránkách Ministerstva financí. Lhůta pro podání daňového přiznání je 31. března 2006, v případě využití daňového poradce ještě o tři měsíce delší.

Co když jsme ve ztrátě?

Okamžikem pravdy se ovšem stává situace, kdy jeden z manželů vykazuje ve svém podnikání ztrátu. S jejím uplatněním se ve společném zdanění manželů nepočítá. Ale zákon pamatuje i na tyto případy. Daňovou ztrátu lze totiž odečíst od základu daně ještě v následujících 5 zdaňovacích obdobích. Ale jen při standardním zdanění příjmů, nikoli při společném.

Existují ale také případy, kdy společné zdanění uplatnit nemůžete. Například tehdy, uplatňuje-li jeden z manželu stanovení daně paušální částkou, nebo má-li povinnost platit minimální daň, která se pro rok 2005 počítá ze základu daně ve výši 107 300 korun.

Novinku provázely problémy

Teď už se dostáváme ke kritickému bodu v celém postupu, kvůli kterému ministerstvo financí muselo iniciovat změny v zákoně. Jedná se o placení zálohy na dani z příjmu, kterou měl původně povinnost odvést KAŽDÝ z manželů. Nakonec ji nemusí platit ten z manželů, který před společným zdaněním neměl žádné zdanitelné příjmy (vyjma příjmů osvobozených od daně nebo zdaňovaných zvláštní sazbou).

Dalším diskutovaným problémem se stala kauza přeplatků a nedoplatků a s tím spojený nárůst státní administrativy. Manželce bez vlastních příjmů, která však zdaňuje polovinu společného základu, vznikne daňová povinnost, a tedy nedoplatek. Naopak jejímu muži přeplatek. Ministerstvo financí hned na zveřejněný problém zareagovalo a poukázalo na možnost požádat současně s podáním daňového přiznání o převedení vratitelného přeplatku na osobní účet druhého z manželů. Žádost je součástí formuláře daňového přiznání a podává ho ten z manželů, komu vznikl přeplatek.

V praxi to bude fungovat tak, že správce daně převede přeplatek přesně ke dni splatnosti daně druhého z manželů, čímž se zabrání vzniku daňového dluhu. Tímto postupem se předešlo případné další byrokratizaci systému výběru daní a manželé nebudou muset podávat žádost o prominutí penále (a tudíž ani hradit správní poplatek).

Příklad: Manžel má pouze příjmy ze zaměstnání, zatímco manželka je na mateřské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek na 1 dítě, vychovávané ve společné domácnosti.

Společné zdanění manželů
Standardní zdanění Společné zdanění manželů
Hrubý příjem 300 000 Kč 300 000 Kč
Sociální a zdravotní pojištění (12,5 %) 37 500 Kč 37 500 Kč
Základ daně 262 500 Kč 262 500 Kč
Odpočitatelné položky manžel 38 040 Kč 38 040 Kč
manželka bez příjmů 21 720 Kč 21 720 Kč
manželka  – 38 040 Kč
Zaokrouhlený základ daně 202 700 Kč 164 700 Kč1)
Daň po slevě na dítě (6 tisíc Kč) 29 080 Kč manžel manželka
6 352,50 Kč 12 352,50 Kč2)
Čistý příjem 233 420 Kč 243 795 Kč

1) zaokrouhlený základ daně každého z manželů je 82 350 Kč
2) manželka slevu na dani za dítě neuplatňuje a celková daň za rodinu je 18 690 Kč
Zdroj: www.ucto2000.cz

A co vliv na dávky státní sociální podpory?

Ovšem jedno riziko společného zdanění manželů existuje. Je jím nebezpečí ztráty dávek státní sociální podpory – například přídavků na děti. Zvýšení čistých příjmů celé domácnosti může vést k tomu, že rodina už nebude splňovat podmínku násobku životního minima, popřípadě se posune do snížené výměry dávky. Tím se výhodnost daňové novinky eliminuje, ale pouze částečně.

Při poukazování na výhodnost společného zdanění by se na tuto skutečnost mělo upozornit. Ovšem z makroekonomického pohledu jde o pozitivní počin, kdy zavedením společného zdanění vznikl „vedlejší produkt“, který snižuje náročnost sociálního systému a stát vlastně ušetří.

Anketa

Je podle vás společné zdanění výhodné a budete jej využívat?

31 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 1. 2. 2008 18:20