Spočítejte si...

Zavřít

Úroky z prodlení mají od července nová pravidla, s inflací můžete prodělat

Nová pravidla zjednodušují výpočet, když fixují úrokovou sazbu, zároveň ale nepřihlížejí k reálné hodnotě peněz. Může se tak stát, že na nich vzhledem k inflaci proděláte.

V prodlení je dlužník, který řádně a včas nesplnil svůj dluh. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení (s výjimkou případů, v nichž je dlužník povinen podle zákona – občanského zákoníku – platit poplatek z prodlení).

Úroky jsou sankcí za prodlení – ne odměnou za poskytnutí půjčky

Úroky z prodlení je třeba odlišovat od úroků dohodnutých, které např. při poskytnutí peněžité půjčky představují úplatu (odměnu) za užívání půjčené jistiny, zatímco úroky z prodlení představují postih za porušení povinnosti dlužníka, který se dostal se splněním půjčky do prodlení. Jsou tedy sankcí a současně ekonomickým stimulem (u déletrvajícího prodlení se může stát, že celková suma úroků nakonec převýší samotnou dlužnou částku).

Z ekonomického pohledu má úrok z prodlení trojí funkci. Vyjadřuje cenu za neoprávněné užívání jistiny, tedy ušlý zisk, který by věřitel získal, kdyby příslušnými finanční prostředky mohl disponovat a např. je investoval. Z jiného úhlu pohledu představuje kompenzaci nákladů na pořízení chybějících finančních prostředků u třetí osoby a současně má do jisté míry nahrazovat náklady vymáhání dluhu.

Výši úroků z prodlení (a též poplatku z prodlení) stanoví občanský zákoník provádějící nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tento právní předpis byl s účinností od 1. července 2010 novelizován nařízením vlády č. 33/2010 Sb. Přečtěte si také: Trik úvěrových firem: poslední datum splátky je jiné, chyták vás přijde draze

Nejen podle občanského zákoníku

Občansko-právní úroky z prodlení se uplatňují nejen ve vztazích občansko-právních, ale i ve vztazích pracovně-právních (tj. majetkových poměrech mezi zaměstnavateli a zaměstnanci) a rodinně-právních. Za podmínek stanovených obchodním zákoníkem nakonec i ve vztazích obchodně-právních (tj. zpravidla mezi podnikateli navzájem). Věřitel a dlužník, účastníci obchodně-závazkového vztahu, si však mohou dohodnout smluvní úroky odlišné od úroků zákonných (to účastníci občansko-právního, rodinně-právního vztahu a pracovně-právního vztahu nemohou).

Od 1. července 2010 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby („2T repo sazby“) stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. Procentní sazba úroků zůstává a bude zůstávat pro konkrétní případ (započatého a trvajícího) prodlení stejná, i když se později změní repo sazba ČNB.

Jinak řečeno: pro výpočet výše úroku z prodlení, které vznikne mezi 1. červencem a 31. prosincem, bude trvale používána repo sazba platná k 30. červnu (dosud se aplikuje, a to dočasně, repo sazba platná k 1. červenci), pro výpočet úroků z prodlení, které vznikne mezi 1. lednem a 30. červnem, bude trvale používána repo sazba platná k 31. prosinci předchozího roku (dosud se dočasně aplikuje repo sazba platná k 1. lednu daného roku).

Při současných nízkých úrokových sazbách může být nová úprava výhodnější pro dlužníky, jelikož se jejich úroky z prodlení nebudou zvyšovat ani při růstu repo sazby ČNB. V budoucnu však může dojít i k opačné situaci. Bude-li repo sazba v příslušném období vysoká a následně se sníží, bude dlužník povinen hradit i nadále vyšší úroky z prodlení. Nová pravidla výrazně zjednodušila výpočet celkové částky úroků z prodlení na straně jedné, avšak na straně druhé už nereflektují a nerespektují inflační vývoj (změnu ceny peněz v čase). Mám za to, že uvedená výhoda nevyvažuje v praxi zápory, které přinesla.

Vývoj výše úroků z prodlení
Období od – do Roční výše úroku z prodlení (v %)
1. 1. 1966 – 14. 7. 1994 3
15. 7. 1994 – 23. 10. 1994 16
24.10.1994 – 25. 6. 1995 17
26. 6. 1995 – 20. 6. 1996 19
21. 6. 1996 – 26. 5. 1997 21
27. 5. 1997 – 13. 8. 1998 26
14. 8. 1998 – 26. 10. 1998 23
27. 10. 1998 – 22. 12. 1998 20
23. 12. 1998 – 11. 3. 1999 15
12. 3. 1999 – 2. 9. 1999 12
3. 9. 1999 – 26. 10. 1999 11
27. 10. 1999 – 22. 2. 2001 10
23. 2. 2001 – 26. 7. 2001 8
27.7. 2001 – 29. 11. 2001 8,5
30.11.2001 – 21. 1. 2002 7,5
22. 1. 2002 – 31. 1. 2002 7
1.2. 2002 – 25. 4. 2002 6,5
26. 4. 2002 – 25. 7. 2002 5,5
26. 7. 2002 – 31. 10. 2002 4
1. 11. 2002 – 30. 1. 2003 3,5
31. 1. 2003 – 25. 6. 2003 3
26. 6. 2003 – 31. 7. 2003 2,5
1. 8. 2003 – 24. 6. 2004 2
25. 6. 2004 – 26. 8. 2004 2,5
27. 8. 2004 – 27. 1. 2005 3
28. 1. 2005 – 31. 3. 2005 2,5
1. 4. 2005 – 27. 4. 2005 2
28. 4. 2005 – 30. 6. 2005 9,5
1. 7. 2005 – 31. 12. 2005 8,75
1. 1. 2006 – 31. 12. 2006 9
1. 1. 2007 – 30. 6. 2007 9,5
1. 7. 2007 – 31. 12. 2007 9,75
1.1. 2008 – 30. 6. 2008 10,5
1. 7. 2008 – 31. 12. 2008 10,75
1. 1. 2009 – 30. 6. 2009 9,25
1. 7. 2009 – 31. 12. 2009 8,5
1. 1. 2010 – 30. 6. 2010 8
1. 7. 2010 – 31. 12. 2010 7,75

Zdroj: ČNB, autor textu

Počtáři, pozor na pomůcky

Další obtíž novelizované úpravy, z pohledu běžné praxe laické veřejnosti, která zásadně nepracuje s  právními předpisy z oficiálních zdrojů, nýbrž s různými zjednodušujícími návody a pomůckami, spočívá i v relativně méně podstatné změně. Je jí určení rozhodného data (z 1. 7. na 30. 6. běžného roku a z 1. 1. na 31. 12. předcházejícího kalendářního roku) pro použití platné repo sazby ke stanovení úrokové sazby. Jestliže ke změně repo sazby dojde právě 1. 1. nebo 1. 7., pak bude nutno v oněch pomůckách (tabulkách) uvádět pro příslušné kalendářní pololetí 2 rozdílné procentní sazby úroků z prodlení (pro prodlení započatá do 30. 6. 2010 a od 1. 7. 2010).

Běžným adresátům to orientaci v problematice ještě poněkud znepřehlední. Dosud postačovalo pamatovat rozdílu, pro která prodlení je sazba fixní (započatá do 27. 4. 2005) a pro která prodlení  se sazba případně mění (započatá od 28. 4. 2005), přičemž ale vždy postačuje uvést jen jeden údaj – příslušnou výši úrokové sazby v příslušném období.

Zamysleli jsme se za vás: Co by vás přivedlo ke změně banky?

Od kdy do kdy

Úrok z prodlení přísluší za dobu od prvního dne prodlení dlužníka (t.j. ode dne následujícího po dni splatnosti), do uspokojení pohledávky věřitele, tedy do dne zaplacení včetně. Ačkoliv se v praxi objevují i názory, že úrok z prodlení přísluší jen do dne předcházejícího dni zaplacení dluhu (tedy nikoliv včetně dne jeho úhrady).

Občanský zákoník tuto otázku explicitně neřeší, na rozdíl např. od zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, který v ust. § 63 odst. 2 větě první uvádí: Daňovému dlužníku vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně, a to ode dne původního dne splatnosti. Resp. na rozdíl od nového daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.), který v ust. § 252 odst. 2 větě první určuje: Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Nejvyšší soud ČR však ve svém rozsudku spis. zn. 33 Cdo 1450/2008, ze dne 31. srpna 2009 uzavřel: Až den, v němž peněžitý dluh splněním zanikl, je posledním dnem prodlení, a proto je dlužník povinen ještě i za tento den zaplatit věřiteli úroky z prodlení.

Právo požadovat úroky z prodlení přísluší i věřiteli, jehož pohledávku splnil dlužník byť jen jeden den po uplynutí lhůty splatnosti, neboť se nejednalo o splnění včasné a dlužník se ocitl v prodlení, i když v tento den dluh splnil; jinými slovy, tento den je prvním a současně posledním dnem prodlení.

Výpočtový vzorec

úrok za určité období (prodlení) v daném kalendářním roce v Kč = dlužná částka v Kč x (příslušná roční úroková sazba v % / 100) x (počet dnů určitého prodlení (od 1. dne prodlení resp. od 1. dne dalšího kalendářního roku, v němž pokračuje prodlení, do dne úhrady dluhu včetně resp. do posledního dne příslušného kalendářního roku v němž trvá prodlení včetně) / počet dnů daného kalendářního roku)

Aktuální sazba úroků z prodlení (v době od 1. 7. do 31. 12. 2010) činí 7,75 % ročně (jde o reposazbu 0,75 %, stanovenou ČNB s účinností od 7. 5. 2010 a platnou nadále i k 30. 6. 2010, navýšenou o 7 procentních bodů). ČNB zvažovala zvýšení sazeb koncem června, ale nedošlo k němu.

Novinky platí až pro nová prodlení

Výše úroku z prodlení se řídí novými pravidly (nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění nařízení vlády (novely) č. 33/2010 Sb.), nastalo-li prodlení s plněním peněžitého dluhu ode dne 1. 7. 2010. Výše úroku z prodlení, k němuž došlo (ještě) do 30. 6. 2010, se však řídí (a nadále bude řídit) dosavadními pravidly:

  • Pokud k prodlení došlo od 15. 7. 1994 do 27. 4. 2005, výše úroků z prodlení činí ročně dvojnásobek diskontní sazby stanovené Českou národní bankou a (tehdy) platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu. Procentní sazba úroků zůstává pro konkrétní případ (započatého a trvajícího) prodlení stejná, i když se později změnila diskontní sazba ČNB (resp. posléze přestaly být úroky z prodlení od diskontní sazby odvozovány vůbec).
  • Pokud došlo k prodlení od 28. 4. 2005 do 30. 6. 2010, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, byla a je i nadále výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Procentní sazba úroků se tedy event. stále bude měnit vždy k 1. lednu a 1. červenci kalendářního roku. Výpočtový vzorec, resp. návod na jeho vyplnění (dosazení příslušných údajů do vzorce) je proto poněkud odlišný (složitější) od shora uvedeného

Výpočtový vzorec, pokud došlo k prodlení od 28. 4. 2005 do 30. 6. 2010

úrok za určité období (prodlení) v daném kalendářním roce v Kč = dlužná částka v Kč x (příslušná roční úroková sazba v % / 100) x (počet dnů určitého prodlení (od 1. dne prodlení resp. ode dne změny sazby úroků z prodlení (vždy 1. 1. nebo 1. 7.), resp. od 1. dne dalšího kalendářního roku, v němž pokračuje prodlení, do dne předcházejícího dni (následující) změny sazby úroků z prodlení (vždy 30. 6. nebo 31. 12.) včetně, resp. do posledního dne příslušného kalendářního roku, v němž trvá prodlení, včetně resp. do dne úhrady dluhu včetně) / počet dnů daného roku)

Je třeba vzít v potaz, že neplnění není obvykle žalováno bezprostředně poté, co dlužník nesplní svou povinnost řádně a včas – dobrovolně a ocitne se v prodlení (to trvá mnohdy i řadu let). Nikoliv nevýznamnou dobu trvá nalézací soudní řízení, z něhož (resp. než z něho) vzejde pravomocné a vykonatelné rozhodnutí ukládající dlužníkovi zaplacení dlužné částky včetně úroků z prodlení. Další čas uplyne, než jsou dlužné částky – včetně úroků z prodlení – vymáhány exekučně. Úroky z prodlení jsou proto vyčíslovány obvykle zpětně – často za časově poměrně vzdálené období. Tolik na vysvětlenou, proč je v příspěvku rozebírána i dřívější  (a rovněž jí předcházející) úprava úroků z prodlení. Přečtěte si také: Ceny bytů jsou na dně, kupujte

Žádejte úroky včas

Právo na úroky z prodlení vzniká věřiteli přímo ze zákona (tedy automaticky); smlouva nebo dohoda mezi věřitelem a dlužníkem, jejímž předmětem je závazek, s jehož plněním se dostal dlužník do prodlení, proto nemusí obsahovat ujednání o povinnosti platit úrok z prodlení pro případ prodlení dlužníka s plněním peněžitého závazku (dluhu). Ovšem kdo (věřitel, který) chce (po dlužníkovi) exekučně vymáhat úroky z prodlení, musí jejich přiznání požadovat již v exekuci předcházejícím nalézacím soudním řízení, jehož výsledkem je rozhodnutí, v němž se dlužníkovi ukládá platební povinnost vůči věřiteli – případně nuceně vykonávaná v rámci exekuce, pokud dlužník věřiteli neplní dobrovolně, co mu ukládá pravomocné a vykonatelné rozhodnutí.

Z judikatury:

Z rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. 11. 1994, spis. zn. 7 Co 2109/94:

V rámci řízení o výkon soudního rozhodnutí nemůže oprávněný dosáhnout toho, aby byl nařízen výkon rozhodnutí i na úroky (odpovídající nařízení vlády č. 142/1994 Sb.), bez toho, že by mu byly přiznány soudním rozhodnutím.

9 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 6. 12. 2012 18:41