Hlavní navigace

Úroky jdou dolů, ale jen o málo

7. 3. 2001
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Po tom, co ČNB snížila repo sazbu o 0,25%, snižuje také většina komerčních bank své úrokové sazby. Budou tedy levnější půjčky, ale klesne i zisk z vkladů. O kolik?

Je přirozené, že úrokové sazby ve vztahu komerční banka-klient více méně kopírují vývoj úrokových sazeb vyhlašovaných centrální bankou. Platí to i v tomto případě, kdy banky většinou pružně zareagovaly na změněné podmínky ze strany České národní banky.

Nejsilnější ústavy snížily své základní sazby, od nichž se pak odvíjejí dílčí sazby jednotlivých produktů, přibližně o 0,3%. Jisté rozdíly však panují v tom, zda se jedná o produkty, ve kterých prvotní roli hrají zdroje banky, nebo jde o produkty financované ze zdrojů klienta. Peněžní ústavy totiž u vkladů upravují sazby směrem dolů ochotněji než u půjček a úvěrů.

Snad nejviditelnější změna proběhla u rychle a častěji se měnících sazeb termínovaných vkladů, zatímco například úroky spotřebitelských úvěrů se prakticky neměnily. U hypotečních úvěrů se změna neprojeví příliš viditelně, protože při jejich vyřizování se vždy jedná o individuální posuzování žádosti o úvěr, a v konečném důsledku je tedy výše úrokové sazby u každého klienta jiná.

Jako první zareagovala Živnostenská banka změnou podmínek vkladových produktů, ale v současné době ke změnám přistoupila (nebo o nich uvažuje) většina bank. Například v Union bance či eBance však k žádným podstatným změnám v souvislosti s opatřením ČNB zatím nedošlo.

Běžný občan jako fyzická osoba ale příliš prospěchu z uvedených změn mít asi nebude. Již dříve velmi nízké úrokové sazby u vkladů se ještě sníží a úvěry se pro něj dostupnější zřejmě nestanou. Například Česká spořitelna totiž v případě úvěrů snižuje úrokovou sazbu jen pro úvěry právnickým osobám.

skoleni_15_4

Právě podnikatelské sféře je krok centrální banky určen především, protože levnější úvěry by podnikům měly usnadnit získání finančních prostředků pro investice. Nicméně posun řádově v několika desítkách procent v současné situaci nárůst podnikových úvěrů asi nijak závratně nepodpoří. Proti přílišnému očekávání navíc hovoří i nedávná zkušenost bank s poskytováním špatných úvěrů podnikům a zřejmá opatrnost, až neochota bankovních úředníků brát na sebe opětovné riziko nejistých podnikatelských plánů. Dokazují to i statistická čísla – v minulém roce objem poskytnutých úvěrů podnikům poklesl, naproti tomu vzrostlo zadlužení domácností, spotřebitelské půjčky vzrostly o 12 miliard korun.

Krok centrální banky a následná reakce komerčních bank v nejbližší době zřejmě nezapůsobí příliš převratně. Přesto se může stát vhodně působícím dílčím faktorem v soustavě institucionálních zásahů do vývoje naší ekonomiky, přinejmenším z psychologického hlediska. Z hlediska světového se však jen zapojuje do všeobecných snah oživit růst ekonomiky pomocí snižování úrokových sazeb. Úrokové sazby totiž snižují Spojené státy, Japonsko, a nevylučuje se ani, že k tomuto opatření přistoupí i Evropská centrální banka.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je výkonným ředitelem společnosti Internet Info, s.r.o. Je absolventem FF UK Praha. Profesně se věnuje marketingu, internetovému prostředí a financím.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).