Návrh zákona o úrazovém pojištění už prošel vládou. Pokud jej nezastaví Parlament, dočkáme se v této oblasti výrazných změn. Nejen že se vyplácená náhrada razantně sníží, ale naroste byrokracie a administrativa v uplatňování nároků. Argumenty pro změnu zákona hovoří o snaze upravit náhrady a dávky tak, aby došlo k omezení zneužívání celého systému pojištění pracovních úrazů a nemocí z povolání.
Jaké jsou nejdůležitější navrhované změny oproti současné úpravě?
Novela počítá se změnou celého systému úrazového pojištění. Původní odpovědnost zaměstnavatele (tzv. pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání) na sebe převezme stát a změní ji na formu zákonného sociálního pojištění, podobného stávajícímu zdravotnímu a sociálnímu pojištění. Výplata náhrad bude mít podobu sociálních dávek a tím bude navázána na celý systém sociálního zabezpečení.
Přechod provádění výběru pojistného na Českou správu sociálního zabezpečení však bude znamenat nutnost přibrat do státního aparátu další pracovní síly. Zaměstnavatelům tak odpadne povinnost vedení agendy, nikoli už povinnost přispívat zaměstnancům na toto pojištění, stejně jak tomu činí u ostatních zákonných odvodů.
Navržený dávkový systém, který nahradí odpovědnost zaměstnavatele, by měl přispět k motivaci zaměstnanců k co nejrychlejšímu navrácení se do pracovního procesu. To znamená, že dávky budou oproti těm současným podstatně nižší. Jak?
Skrblík stát
Stane-li se vám pracovní úraz nebo máte přiznanou nemoc z povolání, dostáváte v současnosti řadu plnění. Vedle náhrady za bolest nebo za věcnou škodu (například za oblečení, které jste měli v době úrazu na sobě) vám náleží i tzv. úrazový příplatek. To je rozdíl mezi vaším průměrným výdělkem za předchozí čtvrtletí a vyplácenou nemocenskou. Příplatek sice podléhá dani z příjmu, ovšem proti navrhované novele, která zcela mění jeho výpočet, je několikanásobně vyšší. Nově by se totiž dávka počítala ze 75 procent z denního vyměřovacího základu pro výpočet nemocenských dávek.
Hrubá mzda | 11 897 Kč |
---|---|
75% z denního vyměřovacího základu | 0,75×390 = 292,50 Kč |
Úhrn za 30 dní | 292,50×30 = 8 775 Kč |
Nemocenská | 7 287 Kč |
Úrazový příplatek (dávka v čistém) | 8 775 – 7 287 = 1 488 Kč |
Hrubá mzda | 11 897 Kč |
---|---|
Nemocenská | 7 287 Kč |
Hrubá náhrada (rozdíl) | 4 610 Kč |
Daň z příjmu (15 %) | 692 Kč |
Čistá náhrada | 3 918 Kč |
Zdroj: Důvodová zpráva České asociace pojišťoven
V tomto hypotetickém příkladu dostane zaměstnanec podle navrhovaného zákona o více než 2 tisíce korun méně, což se může v kdejakém rodinném rozpočtu projevit intenzivně.
Stejný případ by mohl být uveden u nové jednorázové dávky, která se nazývá úrazové vyrovnání a nahrazuje měsíční rentu pro člověka, jemuž úraz mu způsobil trvalé poškození zdraví. Jednorázová dávka ve výši několika desítek tisíc se ale objemem zabezpečení pro postiženého člověka opět nedá se současnými měsíčními platbami, které lze pobírat až do 65 let věku, srovnat.
Kdo je proti
Proti navrhovanému zákonu se postavila i Česká asociace pojišťoven, která prosazuje nalezení jednoduššího a efektivnějšího způsobu řešení. ČAP poukazuje na to, že úrazové pojištění zatím funguje bez problémů a navíc nezpůsobuje žádné problémy z hlediska státního financování. Řešením sporu by ovšem mohla být spolupráce veřejného a soukromého sektoru.
Také komerční pojišťovny lobují za to, aby bylo úrazové pojištění zpřístupněno konkurenčním prodejcům, podobně jako to funguje u povinného ručení. Pojišťovny poukazují na to, že jsou schopny hospodařit lépe než stát a zároveň dokáží zabezpečit vyšší plnění s vyšším servisem nežli státní kasa. Pojistný trh je podle nich natolik regulován, že nehrozí ani nebezpečí krachu pojišťovny, respektive nevyplacení nárokových dávek. Kmen krachující pojišťovny spolu s jejími závazky by přešel do držení jiného pojišťovacího subjektu.
Ve statistikách úrazovosti je ČR mírně horší než průměr v Evropské unii. V roce 2004 došlo v České republice podle statistik Národního zdravotnického informačního systému ke 109 243 pracovním úrazům, zejména ve stavebním sektoru. Podle údajů Ministerstva financí zaplatili zaměstnavatelé na úrazovém pojištění 4 550 996 000 Kč a naopak pojišťovny vyplatily postiženým 2 595 634 000 Kč.