Uragán práce a sociálních věcí!

Na Ministerstvu práce a sociálních věcí straší. Ministr Škromach by si představoval minimální mzdu ve výši 60 % průměrné mzdy, tedy v současné době 8 550 Kč. Dělá si z daňových poplatníků legraci?

Součástí vládního programu, který má nový ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach předložit vládě, je zvýšení minimální mzdy. Na tom by snad nebylo nic až tak zvláštního. Zarážející ovšem je, že tímto způsobem plánuje snížit nezaměstnanost.

V současnosti se minimální mzda pohybuje na úrovni 40 % průměrného výdělku. To dělá 5 700 Kč. Pokud by nyní byla minimální mzda na úrovni avizovaných 60 %, bylo by to 8 550 Kč. Ministr sice předpokládá, že se ke zmíněným šedesáti procentům za čtyři roky nedostane, chce k nim ale každopádně směřovat.

Myšlenka je jistě hodná někoho, kdo chce zvýšit životní úroveň nejchudších. Tedy i ministra práce a sociálních věcí. Ve své podstatě je ale dost prohnilá. S trhem práce je to totiž podobné jako s trhem pomerančové limonády.

Málokterý prodejce pomerančové limonády podporuje svůj prodej tím, že zvýší jeho cenu. Ekonomická teorie nám říká, že jakákoliv regulace ceny může mít pouze jeden ze dvou efektů. Buď žádný a nebo škodlivý. Pokud zvýšíme cenu limonády, prodáme jí pravděpodobně méně.

V soukromém světě pana ministra to ale zřejmě platí obráceně. Zvýší-li cenu práce, tak se nejspíš zaměstnavatelé přetrhnou, aby armádu nezaměstnaných schovali pod svou střechu. Člověk nemusí mít ekonomické vzdělání, aby mu došlo, jaká je to hloupost.

Zvýšení minimální mzdy navíc nemá vliv pouze na zaměstnance pobírající právě tuto mzdu. V rámci zachování určité diferenciace je nutné zvýšit takřka všechny mzdy, což už je pro každého podnikatele pořádná finanční pálka.

V případě, že by měl dělník pro podnikatele nižší hodnotu než 8 550 Kč (respektive podstatně víc, protože za něj odvádí i sociální a zdravotní pojištění) a vyšší než 5 700 Kč, nemůže ho zaměstnat. Respektive zaměstnat ho může, ale už ne legálně.

Podobné opatření tedy nejen že logicky zvýší nezaměstnanost, zvýší také podíl šedé ekonomiky a potenciální prostor pro korupci. Podnikatel zaměstnávající své lidi na černo za ně přirozeně neplatí daně ani žádné pojištění.

Pokud by chtěl podnikatel legálně zaměstnávat své lidi po drastickém zvýšení minimální mzdy, čeká ho logicky propouštění. A to nesouvisí jenom s růstem nezaměstnanosti, ale logicky i s poklesem výroby, respektive v celorepublikovém měřítku s poklesem HDP.

Další vynikající zprávou pro podnikatele je samozřejmě i to, že s rostoucí minimální mzdou musí růst i minimální pojistné pro sociální a zdravotní pojištění.

Pro snížení nezaměstnanosti je důležité, aby byla podpora v nezaměstnanosti výrazně nižší než dosažitelná mzda. K tomu by ale měl trh dospět sám. Pokud chce ministr provést něco, čím může doopravdy pomoci, má snížit sociální dávky a podpory v nezaměstnanosti.

Snaha zvýšit minimální mzdu na 60 % průměrné mzdy je pěkná myšlenka. Ještě lepší by ale bylo, kdyby byla minimální mzda na úrovni 100 % průměrné mzdy. A proč ne dokonce na 120 %?

Docela by se mi líbilo sedět v křesle, popíjet archívní šampaňské a dívat se z okna, jak chodí lidé do práce. A ono se mi to možná i splní. Tak to alespoň stojí ve vládním programu.

Anketa

Co očekáváte od zvýšení minimální mzdy na 60 % průměrné mzdy?

43 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 7. 8. 2002 0:50