Hlavní navigace

Udržíme pohádkový růst ekonomiky?

13. 9. 2005
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

České hospodářství zažívá svou zlatou éru. Dosahuje jednoho z nevyšších a zároveň nejzdravějších hospodářských růstů v Evropě. Co lze ovšem očekávat od budoucnosti? Může si toto tempo udržet ekonomika i v příštím roce? A jak ekonomové předpovídají budoucí vývoj?

Česká ekonomika dosáhla ve druhém čtvrtletí tohoto roku vynikajících hospodářských výsledků, díky nimž se zařadila po bok Slovenska mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky ve střední Evropě. Ve druhém čtvrtletí roku 2005 se tempo růstu hrubého domácího produktu zvýšilo na vynikajících 5,1 procenta. Při takovém tempu by občané Česka dosáhli na dvojnásobek své životní úrovně během 14 let. Úspěšné bylo nicméně i první čtvrtletí, v němž se HDP zvýšil o 4,7 procenta (údaj zohledněný o revizi výsledků zahraničního obchodu). Vyšší meziroční růst tak byl naposledy zaznamenán ve druhém čtvrtletí 1996.

Otázkou ovšem je, jak dlouho může naše ekonomika takovým tempem růst. S jistou dávkou pravděpodobnosti nám odpověď pomohou nalézt prognózy, které řada institucí v Česku sestavuje. Nejprve ovšem pár slov o tom, jak se takové prognózy sestavují.

Konstrukce prognóz

Každá prognóza, ačkoliv je zaměřená na budoucnost, vychází z minulosti, neboť projektuje naši budoucnost také na základě našich historických zkušeností. Má podobu jakési pyramidy, na jejímž vrcholu se nachází informace o růstu ekonomiky jako celku, tedy HDP. Pod vrcholem této pyramidy pak nalezneme předpovědi všech ostatních ukazatelů, které HDP ovlivňují, popřípadě přímo určují, a díky tomu do prognózy přímo vstupují. A to s váhou jim příslušnou.

Každý takový vstupní ukazatel má pod sebou opět řadu dalších faktorů, které ovlivňují zase jej. Některé z nich musí být navíc fakticky pouze tipovány, neboť není možné je přímo ani nepřímo určit (počasí, reakce ekonomiky na určité významné události například politického charakteru, terorismus apod.). Přesto přese všechno platí, že čím je základna naší pyramidy širší, tím je i přesnější a spolehlivější informace o jejím vrcholu, tedy informace o hospodářském růstu.

Jinými slovy řečeno, je nutné prognózu HDP rozložit do co nejmenšího detailu a právě jeho budoucnost určit. A až poté na jeho základě postavit ostatní předpovědi.

Faktory vstupující do prognózy

Základní faktory vstupující do předpovědi růstu HDP jsou spotřeba domácností, spotřeba vlády, zahraniční obchod a investiční aktivita. Všechny ze zmíněných ukazatelů jsou určeny řadou dalších faktorů.

Jedním z nejdůležitějších je měnová politika České národní banky. Ta je založena na režimu cílování inflace, a proto je možné ji poměrně spolehlivě předpovídat. Cílové pásmo pro meziroční růst indexu spotřebitelských cen (CPI), které je v tomto případě pro naši prognózu nejdůležitější, klesá z úrovně 3 – 5 % z ledna 2002 na úroveň 2 – 4 % v prosinci 2005. Pro období od ledna 2006 již bude inflační cíl definován jako meziroční přírůstek CPI ve výši 3 % s maximální odchylkou jednoho procentního bodu na obě strany.

Cíl bude platit až do přistoupení ČR k eurozóně, k němuž by mělo dojít v roce 2010. Předpovědi většiny institucí pak vycházejí z předpokladu stability základních úrokových sazeb v roce 2005 a v první polovině roku 2006, které jsou základním prostředkem pro dosažení zvoleného inflačního cíle. Od 2. pololetí je předpokládán pozvolný nárůst úrokových sazeb ve dvou krocích, a to zhruba o padesát bazických bodů.

Další podstatnou roli sehrává i politika vlády. A to jak v příštím období, tak v období minulém. Jde zejména o opatření strukturálního charakteru na trzích produktů, práce, služeb a kapitálu. Tato opatření určují růst takzvaného potenciálního produktu, který představuje potenciální růst ekonomiky při využití veškerých jejích zdrojů růstu.

Důležitou roli tak například sehraje změna živnostenského zákona, zrychlení zápisů do Obchodního rejstříku (funguje již od 1. července 2005), novela zákona o daních z příjmů, další snížení daně z příjmu právnických osob na 24 % v roce 2006, zrychlení odpisů, nastavení životního minima a minimální mzdy, novela zákona o dani z příjmů fyzických osob (od 1. ledna 2006 se sníží sazby z 15 % na 12 %, resp. z 20 % na 19 %, a odčitatelné položky budou nahrazeny slevami na dani) atp.

Všechny uvedené faktory rozhodnou o tom, zda v následujícím období využijeme potenciálu pro náš růst. Odchýlení od tohoto potenciálu s sebou vždy přináší nestabilitu, o čemž nás informuje tzv. produkční mezera (rozdíl mezi vývojem HDP a potenciálním produktem). V případě kladné produkční mezery dochází v ekonomice k přehřívání (v budoucnu lze očekávat její pokles), kdežto u záporné produkční mezery je ekonomika pod úrovní svých možností (v budoucnu lze očekávat růst, ekonomika „má na víc“). Na následujícím obrázku je zachycena produkční mezera v uplynulých letech:

Produkční mezera

Pramen: MFČR

Investice

Investice představují jeden z nejdůležitějších zdrojů růstu ekonomiky, a to zejména růstu jejího potenciálu. Jsou ovlivněny měnovou politikou ČNB (nízké úrokové sazby investice podporují), investiční aktivitou státu (v příštím roce si udrží svižné tempo) a z části také přílivem přímých zahraničních investic, který bývá v našich podmínkách přeceňován.

Úrokové sazby jsou určeny měnovou politikou ČNB, jíž ovlivňuje vývoj cenové hladiny, tedy inflace. Ta v roce 2005 zpomalila a dostala se na dolní hranici cílového pásma. Výše zmíněný předpokládaný růst úrokových sazeb ve druhé polovině příštího roku souvisí zejména s předpokladem růstu inflace ve tomto období. Riziko v této souvislosti představují zejména ceny surovin.

V případě spotřeby lze očekávat pozvolný růst, ačkoliv reálné mzdy rostou poměrně svižně. Analytici České spořitelny pro tuto skutečnost vidí důvod zejména v rostoucí míře úspor domácností a narůstajícím objemu hypotečních úvěrů. Zahraniční obchod zažívá po našem vstupu do EU dobré časy, a bude tomu tak i v následujícím období.

skoleni_15_4

Vývoj HDP

Celkový ekonomický růst by tak měl za letošní rok s jistotou přesáhnout 4 % a v příštím roce rovněž. V letošním roce by tak česká ekonomika mohla dosáhnout dvou třetin ekonomického výkonu eurozóny a v roce 2006 dostihnout úroveň Portugalska.

Z materiálů ministerstva a dostupných dat tak plyne, že většina institucí potvrzuje následující základní makroekonomické tendence:

  • ekonomický růst ve střednědobém horizontu ve výši okolo 4 %,
  • mírně se zrychlující tempo růstu spotřeby domácností, které by však mělo být pomalejší proti růstu HDP,
  • ekonomický růst by měl být tažen hrubou tvorbou fixního kapitálu (investicemi) a zlepšováním obchodní bilance,
  • poměrně výrazné snížení předpovědí míry inflace, která by se měla pohybovat dosti hluboko pod inflačním cílem ČNB ve výši 3 %,
  • mírné zlepšování situace na trhu práce,
  • saldo obchodní bilance by již mělo být přebytkové, mělo by dojít i ke snížení podílu deficitu běžného účtu na HDP,
  • velký rozptyl předpokládaného vývoje cen ropy (od 37,0 do 52,5 USD/barel ropy Brent v roce 2006)
  • přetrvávající nízká úroveň krátkodobých i dlouhodobých úrokových sazeb.
Prognóza hospodářského vývoje
2005 2006
ČSOB KB ČS MFČR Průměr ČSOB KB ČS MFČR Průměr
HDP 4,3 4 4,7 4 4,25 4,5 3,8 – 4,2 4,6 4 4,37
Inflace 2,7 2 1,9 1,8 2,1 2,8 2 2,5 2,2 2,38
Průmyslová výroba 4,5 5 – 6 6,2  – 5,35 5  – 8  – 6,50
Obchodní bilance (v mld. Kč) 50 50 47  – 49 60 35 89  – 61,33
Nezaměstnanost 8,9 9 9,1 7,9 8,73 8,4  – 8,9 7,5 8,27
Reálné mzdy 4 4,5 – 5 4,1 3,2 3,77 3,2  – 3,7 3,1 3,33
Eur/CZK 29,1 30 – 30,3 30,1  – 29,60 28 30 29,6  – 29,20

Očekáváte, že se vaše situace v příštím roce zlepší?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).