Nežli se začneme zabývat otázkou, ve které bance si založit běžný účet v cizí měně, je dobré se zamyslet nad smyslem takovéhoto účtu. Účty v cizích měnách totiž zpravidla nejsou nijak atraktivně úročeny, často se k nim váží vysoké poplatky a ani výběry nebývají zdarma.
V případě některých bank se člověk dokonce neubrání pocitu, že domácí slamník není až zas tak špatný nápad. Kór v dnešní době, kdy už tam ty peníze opravdu nikdo nečeká. Modernější variantou slamníku může být i depozitní schránka banky, která bývá pojištěna.
Pro srovnání jednotlivých nabídek jsme vybrali běžné účty v cizí měně v našich třech největších bankách – v České spořitelně, v ČSOB a v Komerční bance (řazeno abecedně). Jeden by očekával, že jejich nabídky budou takřka identické. Jeden by se také mohl ošklivě spálit. Slovy klasika: „Každý svého štěstí strůjcem, někdo by se ale mohl stát i strůjcem svého neštěstí.“
Pokud jde o zřízení účtu, bankéři se na klienty zpravidla usmívají. Nabídka je výhodná, protože zřízení účtu bývá zdarma. Stejně jako hotovostní vklady. Pravda, málokterá banka by se chovala natolik perverzně, že by klienta trestala za pouhý vklad. Na zahojení přece zbývá dost času při výběru.
První slušné rozdíly mezi bankami jsou znát na poplatcích za vedení účtu. Česká spořitelna a Komerční banka rozlišují mezi klienty, kteří mají zavedenou službu přímého bankovnictví, a mezi klienty, kteří tuto službu nemají. ČSOB zase měří všem stejným metrem. Posuďte sami.
S přímým bankovnictvím | Bez přímého bankovnictví | |
---|---|---|
Česká spořitelna | 5 Kč + poštovné měsíčně | 25 Kč + poštovné měsíčně |
ČSOB | 30 Kč čtvrtletně | 30 Kč čtvrtletně |
Komerční banka | 41 Kč měsíčně | 61 Kč měsíčně |
Poznámka: Ceny včetně měsíčního výpisu z účtu
Jak je vidět, rozdíly jsou celkem značné. Zejména Komerční banka svým ceníkem vybočuje z řady. Chudák ten, kdo si neprozřetelně založí účet se třemi sty eury.
Pokud nás budou zajímat nabízené úroky, všechny tři zmíněné banky nabízejí shodných 0,5 % p. a. Úrokové sazby se přirozeně liší v závislosti na měně, ve které je účet veden. Za zmínku jistě stojí skutečnost, že banky otevírají účty jenom v některých měnách. Majitelé japonských jenů tedy budou mít možná problémy s jejich úschovou.
To, na čem banky vydělávají nejvíce, jsou hotovostní výběry z účtu. Následující tabulka nám opět znázorňuje klíč, podle kterého se v jednotlivých bankách k poplatkům přistupuje. Při rozdílech člověka zamrazí.
Výběr v Kč z účtu v cizí měně | Výběr v cizí měně z účtu v cizí měně | |
---|---|---|
Česká spořitelna | 2 % z částky, min. 50 Kč | 0,5 % z částky, min. 30 Kč, max. 1000 Kč |
ČSOB | 30 Kč | 30 Kč |
Komerční banka | 1 % z částky, min. 50 Kč, max. 500 Kč | 0,5 % z částky, min. 50 Kč |
Představme si tedy střádala, který si ze svého devizového účtu chce vybrat 100 tisíc Kč. Zatímco v ČSOB zaplatí na poplatcích 30 Kč a Komerční banka vyinkasuje svých 500 Kč, Česká spořitelna obere klienta o 2000 Kč. 6 667% rozdíl v ceně zde nikoho nepřekvapuje.
Nyní se podívejme na mládence, který vybírá ze svého konta v cizí měně ekvivalent 250 tisíc Kč, tentokráte ale v cizí měně. Zatímco si ČSOB vybere obligátních 30 Kč, Komerční banka už 1250 Kč a Česká spořitelna dokonce 1000 Kč. V obou případech vychází bezkonkurenčně nejlevněji ČSOB.
Nejvyšší poplatek si vybírá Česká spořitelna při výběru v českých korunách z účtu vedeného v cizí měně. Navíc ještě v situaci, kdy poplatek není shora limitován. Přičemž právě Česká spořitelna je z uvedených tří bank jediná, která není schopná vydat k devizovému účtu ani platební kartu.
Máte-li tedy přebytečná eura, která chcete uložit, pečlivě si nabídky jednotlivých bank prohlédněte. Jak je patrné z našich příkladů, rozdíly jsou mnohdy astronomické.