Trnitá cesta k příspěvkům státní sociální podpory

Myslíte si, že máte nárok na některý z příspěvků státní sociální podpory? Možná máte i pravdu, ale přesvědčit úředního šimla není vždy snadné. Zvláště když vaše životní situace není popsána v tabulkách...

(psáno životem)

Úvodem
Vyznat se ve změti předpisů nebývá zrovna jednoduché, stejně jako je velmi obtížné nějaký vytvořit tak, aby vyhovoval co nejvíce konkrétním případům, neřku-li všem. Co vyplývá z norem upravujících přidělování příspěvků Státní sociální podpory, ukazuje na svém vlastním příkladu Saša Tesaříková.

Abych se mohla pustit do řešení otázky, jaké výhody a nároky na příspěvky mi náš právní řád poskytuje, musím nejprve popsat svou situaci, která je poněkud neobvyklá. Studuji třetím rokem na vysoké škole prezenční (denní) formou, a v červenci minulého roku jsem se vdala. Můj manžel je také student, rovněž v prezenční formě, a kromě toho má živnostenské oprávnění. Je tudíž Správou státního sociálního zabezpečení veden jako osoba samostatně výdělečně činná. Zaměstnání nemáme ani jeden, většina našich výdělků pochází zpříležitostné práce.

Aby to nebylo tak jednoduché, bydlíme spolu vdružstevním bytě na Praze 12, nicméně úředně je tam přihlášen pouze manžel a jeho maminka, která tu ale nežije. Před několika lety se odstěhovala do Německa a získala německé občanství, aniž by ovšem přišla o české, takže má, alespoň podle toho, co jí bylo na úředních místech sděleno, dvě trvalá bydliště, dva nároky na sociální zabezpečení apod.

Já jsem stále přihlášena ve svém původním bydlišti, Českém Krumlově (plánujeme, že se tam po studiích vrátíme), a protože byl před nedávnem zrušen statut přechodného bydliště, Odbor evidence obyvatel Úřadu městské části Praha 12 mě naprosto neregistruje. Mě osobně to sice nijak netrápí, ale chci poukázat na to, že o mě některé státní úřady mají informace naprosto neodpovídající realitě, a pokud si nechci zařídit život tak, aby to odpovídalo kolonkám, nedá se s tím nic dělat. Myslím si, že občan by měl mít plnou svobodu vtom, kde a jak bude žít. Zároveň cítím jako korektní podat o sobě úřadům správné informace, zvlášť když žádám o příspěvky státní sociální podpory. O správné ale úřad nejeví zájem (viz níže). Nechceš, neber, nevnucujem se.

Jak mě úřady tedy vnímají
Co si asi představí odpovědný úředník, když si zjistí vše, co se o mě ve složkách a databázích státních úřadů píše? Bydlím v Českém Krumlově vjednom bytě s matkou, můj muž bydlí v Praze rovněž s matkou, příjmy mám mizivé a žiju nejspíš ze vzduchu, stejně jako můj muž. Vrchol absurdity je v tom, že pro Správu státní sociální podpory se rovná společná domácnost Tesaříkových (čert ví, kde tato leží, nejspíš visí někde ve vzduchoprázdnu na půl cesty mezi Českým Krumlovem a Prahou) příjmy Petra Tesaříka plus příjmy Alexandry Tesaříkové, čili posuzuje se skutečnost, která ovšem ,,úředně neexistuje``.

Tuším, že mám nárok na příspěvky SSP – jak se dovím víc?
Po svatbě bylo především mou povinností nahlásit změnu sociální situace (již od zahájení studia na gymnáziu jsem pobírala přídavek na dítě – na mě, když jsem začala studovat na VŠ, přibyl příspěvek na dopravu).

Předložila jsem oddací list na SSP a zároveň jsem požádala o informace, jak postupovat dál – nepřestala jsem studovat a nárok na přídavek na dítě by měl tedy trvat. Paní úřednice se dlouho a vytrvale tvářila bezradně a nakonec mi poradila, ať podám nové žádosti, uvedu tam jako společně posuzovanou osobu pouze manžela, nechť doložíme příjmy a pak ať čekám na úradek shůry. Takže na rozdíl od Evidence obyvatel chtěli (a dostali) informace o tom, jak tedy naše společná domácnost funguje.

Řeč práva (tedy jak jí rozumím)
Hned na začátku se přiznám, že úplně nedůvěřuji současným politickým institucím, nicméně co se věrohodnosti údajů o sociálních dávkách týče, plně jsem se spolehla na MPSV, ačkoli plná znění příslušných zákonů (č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zák.č. 137/1996 Sb., zák.č. 132/1997 Sb., zák. č. 242/ 1997 Sb., zák.č. 91/1998 Sb., zák.č. 158/1998 Sb., zák.č. 360/1999 Sb., zák.č. 118/2000 Sb., zák.č. 132/2000 Sb., zák.č. 155/2000 Sb., zák.č. 492/2000 Sb. a zák. č. 271/2001 Sb.) na stránce ministerstva nenajdeme.

Co tedy zákon říká a jak jeho nárokům vyhovuje naše situace?

1. Nárok na dávky má pouze občan a s ním posuzovaní členové domácnosti, kteří mají trvalý pobyt na území České republiky. (V pořádku, to oba splňujeme.)

2. Při posuzování nároků na státní sociální podporu (SSP) se netestuje majetek rodiny, pouze příjmy občanů, a to pouze u některých dávek.

3. Systém SSP chápe rodinu jako soužití rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti. (To už je trochu horší – jedna část státní správy nás vede jako společnou domácnost dvou nezaopatřených dětí bez rodičů, další vychází z toho, že jeden každý z manželů bydlí jinde se svou matkou.)

Za nezaopatřené dítě je považováno dítě do skončení povinné školní docházky a dále, pokud se buď připravuje na budoucí povolání, nebo je zdravotně postižené, nejdéle však do 26 let. (Ano, jsme taková nezaopatřená dítka.)

V závislosti na příjmu rodiny jsou poskytovány tyto dávky SSP – přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, příspěvek na dopravu. Bez ohledu na příjem rodiny lze poskytovat tyto dávky SSP – rodičovský příspěvek, zaopatřovací příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné, pohřebné.

4. Základem pro stanovení nároku a výši dávek včetně určení hranice příjmů občana či rodiny je životní minimum.

5. Dávky SSP na rozdíl od původního systému mnohem více zohledňují jak příjmovou, tak i sociální situaci rodiny. Čím je v rodině více nepříznivých sociálních událostí, tím více a vyšších dávek je rodině poskytováno. Rodina tedy může pobírat více dávek SSP souběžně. (Pobírala jsem dvě dávky – přídavek na dítě a příspěvek na dopravu.)

6. Příjmy rozhodné pro nárok na dávky SSP zahrnují především příjmy ze závislé činnosti, příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a dále dávky nemocenského a důchodového zabezpečení a hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání vč. obdobných příjmů z ciziny. Do rozhodného příjmu se započítávají tzv. „čisté“ příjmy, tj. příjmy po odpočtu pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a po odpočtu daně z příjmu, příp. výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení podle zákona o daních z příjmů. Taxativní výčet rozhodných příjmů je uveden v § 5 zákona č. 117/1995 Sb., v platném znění.

7. Žádosti o poskytování dávek SSP vyřizují kontaktní místa jednotlivých okresních úřadů dle místa trvalého bydliště žadatele. (Takže vy si, mladá paní, musíte požádat v Krumlově, a manžel může přijít sem.)

8. Žádosti o dávky se podávají na tiskopisech předepsaných MPSV. (Takže né že k žádosti přiložíte standardní potvrzení o studiu, kterých jste si nechali vystavit víc, když už jste vystáli tu hodinovou frontu na studijním oddělení.)

9. Nárok na výplatu dávek státní sociální podpory zaniká uplynutím 1 roku ode dne, za který dávky náleží.

Jaké přilepšení ke studentsko-novomanželskému rozpočtu nám stát nabízí?
Přídavek na dítě
Podmínky splňujeme – jsme nezaopatřené děti, co se systematicky připravují na budoucí povolání na VŠ, úředně řečeno. Před přiznáním přídavku všem nezaopatřeným dětem (jsme ještě posuzováni podle starších předpisů) se tento přiznával rodinám s příjmy do výše trojnásobku životního minima, do čehož se s velkou rezervou vejdeme, protože „sociálka“ má kolonku pouze pro manžela a manželku, zcela odpadá položka „výživné“ (a my jsme přiznávali, že nějaké bereme – nechtěli, nemají, nevnucujem se).

Sociální příplatek
Nárok na sociální příplatek je vázán péčí o nezaopatřené dítě, z čehož vyplývá, že na ni nemáme nárok, protože nepečujeme – žádné děti nemáme, a navzájem nás soud do péče taky nesvěřil.

Příspěvek na bydlení
Na příspěvek na bydlení má nárok jen vlastník či nájemce bytu a to my nejsme. Byt patří manželově mamince.

Příspěvek na dopravu
O ten mohu žádat pouze já, protože můj muž bydlí v Praze a studuje v Praze. Pro studenty SŠ a VŠ platí, že příjem jejich rodiny nesmí přesáhnout dvojnásobek životního minima. Pro vysokoškoláky, kteří nedojíždí denně, činí 5 % stanovené částky (tu stanovuje Ministerstvo financí jako čtyřicetinásobek jednoduchého jízdného autobusem). Odhaduji, že by se pro trasu Český Krumlov – Praha mohlo jednat o 200 – 300 Kč měsíčně.

Jiné sociální dávky pro nás nepřichází v úvahu, zaopatřovací příspěvek je určen rodinám vojáků z povolání, rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné a pohřebné snad nemusím vůbec komentovat.

Závěru jsme se zatím nedočkali
Způsob stanovování výše dávek v sobě podle mě skrývá cosi mystického, a cokoliv si spočítáte předem vám určitě nevyjde (o složitosti výpočetního vzorce nemluvě). Může vás čekat vstřícný úsměv i zlomyslný škleb Státní sociální bohyně Fortuny. Stále tedy setrváváme ve zbožném usebrání a blahém očekávání věcí příštích (již mnoho týdnů od podání všech žádostí, potvrzení a jiných mlsek pro úředního šimla uplynulo). Snad se ale jednoho dne dočkáme a státní moloch nám přizná to, na co nám dal nárok.

Anketa

Pobíráte některý z příspěvků státní sociální podpory?

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 13. 2. 2002 8:34