Názory k článku
Tři úžasné akční nabídky, na kterých nevyděláte

Zajímavý článek ale k ničemu. Lidem z dtestu se to hezky ohání výrazy jako "zakázaná praktika" apod. Jenže k čemu to lidem je? Firmy si dělají co chtějí a když chcete proti nim bojovat tak může (a nemusí!) pomoci jedině soud. Úřady jako ČOI apod jsou úplně ale naprosto k ničemu.

Proč když jsou v dtestu tak aktivní, proč nedají k soudu ty firmy oni? Pokud jsou to natuty klamavé praktiky, proč to neřeší na příslušných úřadech?

Ne oni jen kecají, BLA, BLA, BLA a výsledek nula.

Jasně. A pak slyším v TV že na základě kontroly udělila ČOI v sumě milion pokuty třeba 100 obchodníkům (už nevím o co šlo), tedy v průměru třeba 10 tisíc na jednoho.

Dokud budou ty pokuty takto směšné tak na ně budou obchodníci dále dělat dlouhý nos jako do teď.

Takže si trvám na svém, organizace jako ČOI jsou (zatím) naprosto k ničemu.

Stejne tak kdyz nejaka firma udela na zakazniky podraz v hodnote miliard, dostane pokutu milion. Ono to zkratka vlastne ani nejsou pokuty, ale verejne uplatky.

Na druhé straně včerejší dvoumiliardová pokuta Krajskému soudu v Brně :-D. Docela by mne zajímalo, co si asi myslel ten blbec, který rozhodnutí o pokutě podepsal - že se na to budou skládat soudci z platu?

Vzdycky si vzpomenu na pripad Ceskeho Telecomu, ktery poskytoval zaroven vytacene pripojeni k internetu a vysocezpoplatnene hlasove sluzby. A zlodeji si u nej pronajali tuto placenou linku a pak podvodne bez upozorneni presmerovanali ty co serfovali po internetu na tyto linky, za ktere nic netusici okradeni zakaznici platili silene castky. A Tenecom s tim samozrejme nemohl nic delat, jeho se prece netyka to, ze napomaha podvodum. Casem nabidl zpoplatnene blokovani techto linek, ovsem tak, aby o tom moc lidi nevedelo. Dostal za to naprosto smesnou pokutu vzhledem k ziskum, kterych dosahl napomahanim teto zlodejine.

Ja myslim, ze kdybyste prosel pokuty mobilnich operatoru v soucasnosti, taky by se neco naslo. Ale z hlavy nevim.

Bobe, ono to je totiž o lidech. dTest, pokud vím, není žádným státním orgánem a nemá ze státního rozpočtu žádné příjmy. Může jen poradit, eventuálně pomoci, ale nemůže být v příslušném soudím řízení stranou, protože k tomu nemá příslušnou legitimaci. Takže dvě rady: je na občanu, aby se vyhnul praktikám, které jsou všeobecně známé jako praktiky podvodné či minimálně spotřebitele poškozující. A druhá rada? Nenechte se vlákávat na akce, kde vám už předem slibují naprosto nereálné "dárky". Oni vám totiž nedají nic zadarmo! Pokud lidé, kteří jsou takovými firmami oslovováni, budou účast na akcích odmítat, tak tyto firmy dříve či později svoji činnost ukončí. To je ale na každém z nás. Já osobně všechny pozvánky na podobné akce, a že jich ve schránce či na mobilu a mailu máme denně několik, naprosto ignoruji. A je pokoj, nemůže se stát, že se dostaneme v tomto směru do nějakého problému.

Vážený Petre Světlíku,

článek výslovně uvádí: "Pracovníci poradenské linky časopisu dTest potvrdili, že nejčastěji s touto praktikou setkávají přes spotřebitele, kteří využili služeb autobazarů, méně pak u prodejců nových vozů."

Netvrdím to tedy já, ale pracovníci poradenské linky, kteří se setkávají se stížnostmi spotřebitelů. Já bych se to tvrdit neodvážila, protože osobně s touto situací zkušenost nemám.

Zákazník, který podepíše úvěrovou smlouvu, aniž by se zajímal, kolik vlastně zaplatí a úvěrové podmínky začne studovat až po podpisu, by měl skončit v blázinci a ne se svoji blbostí ještě někde chlubit...

Moje řeč. Leč takových je...
Mám známého, který je na podobné věci velice chytlavý. Někde něco podepíše, nezajímá se, kolik zaplatí, a pak se chlapec diví. Je skutečně s podivem, co za blbiny dokáže podepsat. Nicméně pokud je svéprávný... (a dokud má ještě nějaké našetřené peníze. Jen obdivuju jeho blbost, s jakou se o ně nechává různými hejly připravit. Jenže on je to chlubil a vyhozené peníze jsou pro něj náplastí za těch několik minut slávy, kdy se doslova koupe a rochní ve středu pozornosti. Bohužel si neuvědomuje, že ta pozornost rychle opadne po podpisu smlouvy). Ale jak praví staré přísloví: kdo chce kam...

Asi tak, ten první příklad se "slevou" na auto při platbě na splátky mi nepřijde ani jako nějak nelegální postup, ale spíš jako demonstrace stupidity některých lidí :-(

Ty další příklady dejme tomu, třeba ty předváděčky pro seniory jsou opravdu svinstvo, ale ten první příklad spíš hodně vypovídá o zákazníkovi...

nj, když pro některé lidi je zřejmě slovo "sleva" něco jako červený hadr pro býka... Třeba Chevrolet kdysi nabízel model Spark na leasing za fantastickou cenu 139 900 Kč... Tak jsem si nechal leasing spočítat a ono to pidiauto za 5 let vyšlo na 230 000 Kč... Ale věřím, že dost lidí na tu cenu po slevě skočilo.

Ona to přitom ani nemusí být tak špatná cena - to auto bude normálně stát v hotovosti třeba 180 tisíc, pokud by to někdo zkrátka potřeboval na splátky v delším trvání (4-5 let), tak ho to za běžných okolností vyjde klidně ještě dráže.
Koneckonců proč ne, jsou situace, kdy může dávat nákup na splátky smysl i při podobném navýšení, unikátní je pouze to, že v článku popisovaný zájemce se vůbec neobtěžoval si zjistit, kolik ta cílová částka je a pak jen blbě zíral a nadával :-(

Normálně stál 179 900 Kč... Proč ho nenabízeli v leasingu za tuhle cenu, a ve výsledku by stál stejných 230 000, jako když ho nabízeli za těch 139 900? Protože lidi slyší na slevu a nespočítají si, kolik je to stojí celkově, jako dotyčný z článku.

Ľudia ktorí podpíšu zmluvu bez toho aby si ju prečítali by mali byť zbavení svojprávnosti, alebo aspoň volebného práva. A možno by podpísali aj poslanci, pretože tí tiež nečítajú čo podpisujú.

Pokud poslanec nebo jiná veřejně činná osoba, která hospodaří s financemi celé společnosti, něco podepíše a nečte to, měla by být nejen zbavena svéprávnosti, ale škoda by jí měla být dána k úhradě. Ne že budou peníze a majetek "odkloněny" na manželku, bráchu, švagrovou a všechny možné i nemožné děti.

Bylo by zajímavé znát detaily úvěru a vyčíslení výsledné částky, kterou měl zákazník zaplatit.
Možná to byl starší případ, ale podle aktuálních právních předpisů by neměl být drastický rozdíl mezi odstoupení a okamžitým splacením úvěru.
Jako náklady související s odstoupením od smlouvy je oprávněna společnost naúčtovat částku max. 1% z nesplacené části úvěru.

To je zde cca 1000 Kč. Mohl tam být poplatek za zřízení úvěru.

Není zřejmý mechanizmus té "slevy", bylo by zajímavé vidět, podle čeho se rozhodlo, zda o ní zákazník přijde či ne.