Spočítejte si...

Zavřít

Trh s pohledávkami postrádá pravidla. Inkasní agentury chtějí regulaci a více práv

Stačí vám živnostenský list a můžete si založit vlastní inkasní agenturu a podnikat s dluhy druhých. Vůbec se přitom nemusíte ohlížet na nějaké základní principy etiky a slušnosti.

V poslední době sílí volání po regulaci trhu s inkasem pohledávek. Diskutuje se nejen o výši nákladů, kterou mohou inkasní agentury po dlužníkovi požadovat, ale také o existenci nepříliš důvěryhodných subjektů, které provozují inkasní činnost. Nový zákon by měl tyto otázky vyřešit.

Rozvíjející se trh s vymáháním pohledávek se dnes neřídí téměř žádnými pravidly. Provozovat tuto činnost může prakticky kdokoliv. Na trhu se proto v posledních letech začaly objevovat různé, mnohdy pochybné subjekty. Důvodem je zejména chybějící legislativa.  Na absenci legislativy pak doplácí jak věřitel, tak i dlužník. To potvrzuje i Vladimír Gazárek z Asociace inkasních agentur: Český trh mimosoudního inkasa má jeden zásadní problém, a to ten, že jej žádný zákon ani vyhláška nereguluje. To se týká i poplatků. Inkasní agentury nemají v mimosoudním inkasu zákonem stanoveny žádné poplatky.

Bez legislativy vzniká prostor pro podvodníky

Paradoxem je, že trh inkasních agentur je ponechán zcela volně přístupný a neregulovaný. Přitom firmy, které se vymáháním pohledávek zabývají, rozsahem svých činností několikanásobně překračují aktivity, které spravují například advokáti nebo exekutoři. Pokud byste chtěli podnikat v této oblasti, není potřeba nic víc než splňovat obecné zákonné normy. Nikdo přitom neklade důraz na etiku a lidskost. Tím se pochopitelně otevírá prostor pro různé podvodné subjekty a činnosti, které řádně podnikajícím subjektům i dlužníkům přidělávají značné starosti, říká Vladimír Vachel, jednatel inkasní agentury EOS KSI. Psali jsme: DUEL: Inkasní agentury nejednají fér, říká právník

Zákaz činnosti za vážné porušení pravidel a přístup do registrů

Problémů je však daleko více. Za velkou překážku stanovují často odborníci i to, že neexistuje dozorový orgán, který by mohl efektivně řešit vznikající prohřešky a včas proti nim zasáhnout. Velké inkasní agentury proto svorně volají po vytvoření orgánu, který bude umět efektivně kontrolovat jednotlivé firmy a zároveň vytvoří prostor pro obranu proti nekalým praktikám. Chtějí, aby za porušení pravidel byly zákonem uložené přísné tresty. Za zásadní pak označují zejména prosazení živnosti opravňující k provádění inkasní činnosti. Dozorový orgán by pak měl možnost tuto živnost pro vážné porušení pravidel odebrat. Dnes toto možné není, a tak některé podnikatelské subjekty dále škodí trhu inkasa pohledávek bez strachu z efektivního postihu.

Ilustrační obrázek
Autor: Isifa.com

Ilustrační obrázek

Chtějí přístup do registru obyvatel

Dalším zlepšením situace, kterou by mohl takový zákon přinést, je možnost přístupu k vybraným informacím z registrů obyvatel. To dnes bohužel možné není a věřitel se tak nedozví, zda je vůbec smysluplné dluh vymáhat. Jako příklad z praxe agentury zmiňují situaci, kdy se věřitel až po podání žaloby dozví, že jeho dlužník zemřel. A to jen proto, že nemá právo nahlédnout do evidence obyvatel. Pokud by informaci měl, ušetřil by vlastní náklady s přípravou a podáním žaloby a stát by ušetřil náklady soudu na přijetí spisů, jeho zpracování, prověření centrální evidence občanů a obesílání zúčastněných stran, vysvětluje Vladimír Vachel. Nevynechejte: Čtyři mýty dlužníků: Adresu dám na úřad, to není moje a zahojím se na rodině

cestovko

Kolik zaplatíte za neuhrazenou pokutu v městské hromadné dopravě

V tramvaji mě chytli revizoři, ale lístek s pokutou jsem vyhodil. Dlužím pojistné. Nezaplatil jsem poslední splátku úvěru. Ve všech příkladech se bavíme o částce do 1 000 Kč. Kolik zaplatí dlužník?

Pokud půjde pohledávka do jednoho tisíce korun k soudnímu vymáhání, bude v něm stát min. 4 500 Kč, což je přísudek advokáta v nalézacím řízení, plus 2× režijní paušál 300 Kč. Takže to můžeme zaokrouhlit na 5 100 Kč za advokáta. Soudní poplatek se brzy bude zvyšovat, nyní je 600 Kč při papírové žalobě a při elektronické žalobě, které podáváme my, je 300 Kč. Nyní to tedy máme 5 100 + 300 Kč, tj. 5 400 Kč. Pokud se přehoupneme do exekučního řízení, tak přísudek advokáta v exekučním řízení je vždy polovinou jeho přísudku v nalézacím řízení, tj. 2 250 Kč, plus další 2 režijní paušály, tzn. 2 850 Kč celkem. Plus přísudek exekutora v exekučním řízení, což je vždy min. 6 500 Kč. Takže když to sečtete dohromady, soud plus exekuce je minimálně 14 750 Kč. K této částce je třeba připočíst DPH.

Zdroj: Rozhovor s inkasní společností M.B.A Finance

Soudní řízení je zdlouhavé a drahé

Samotné soudní řízení je podle názoru inkasních agentur další spornou oblastí. Absence možnosti efektivního přenosu nákladů mimosoudního vymáhání na dlužníka vede některé subjekty k tomu, že na mimosoudní proces rezignují a snaží se pomocí soudně přiznávaných nákladů právního zastoupení celý proces vymáhání financovat. Jsou tak žalovány případy, které by bylo možné vyřešit mimosoudně, za výrazně nižších nákladů pro dlužníka. Přitom legislativa neupravuje, jak vysoké náklady je možné přenést na dlužníka. Kvůli tomu se pak někteří dlužníci dostávají do situace, kdy je po nich vymáhána několikanásobně vyšší částka, než byl původní dluh, upozorňuje Vachel.

I tento problém by zákon mohl vyřešit – regulace poplatků by umožňovala vymáhat veškeré dluhy mimosoudně. S výhodami  mimosoudního řízení spojeným s přenesením nákladů na dlužníka pak ušetří náklady věřitel, což přispěje ke snížení cen pro řádně platící zákazníky. Těch je přitom většina, proto se zdá logické, že by měli být chráněni a zvýhodňováni před dlužníky. Zároveň by se tímto způsobem zkrátila doba řízení a věřitelé by se dostali ke svým prostředkům rychleji a efektivněji.