Spočítejte si...

Zavřít
Ušetřete

Trestem za neplacení alimentů může být vězení, ale ne ztráta práv a povinností k dítěti

Pro neplacení alimentů vám úřady a soudy dítě neseberou. Nejvyšší soud rozhodl, že to není důvod ani k omezení rodičovské zodpovědnosti.

reklama

Samoživitelé, kteří na svých bedrech nesou většinu nebo veškeré náklady péče o dítě, např. po rozvodu, by se nejraději druhého rodiče, který neplatí alimenty, zbavili alespoň omezením práv neplatiče k dítěti – tedy tzv. rodičovské zodpovědnosti.  Čtěte více: Nový trestní zákoník zvýšil tresty pro neplatiče výživného

Rodičovskou zodpovědností je podle ust. § 31 odst. 1 zákona o rodině souhrn práv a povinností rodičů při péči o nezletilé dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj; při zastupování nezletilého dítěte a při správě jeho jmění.

Při výkonu těchto práv a povinností jsou rodiče podle ust. § 31 odst. 2 zákona o rodině zejména povinni důsledně chránit zájmy dítěte. Součástí rodičovské zodpovědnosti však není vyživovací povinnost k dítěti, což mělo význam v soudně projednávaném případě, který si přiblížíme a rozebereme.

V případě, který nakonec rozhodl a uzavřel Nejvyšší soud ČR svým rozsudkem spis. zn. 21 Cdo 3909/2010, ze dne 28. 6. 2011, navrhla přímo zbavení rodičovské zodpovědnosti otce, neplatícího po rozvodu alimenty, nikoliv matka – samoživitelka, jak by se dalo čekat, ale město Kolín (kde dítě žije), resp. jeho městský úřad a úředníci.

Proč chtělo město jako opatrovník připravit dítě o otce

Navrhovatel (město Kolín, jako opatrovník nezletilého dítěte) se návrhem podaným Okresnímu soudu v Kolíně dne 28. 7. 2009 domáhal zbavení rodičovské zodpovědnosti otce R. H. k nezletilému A. H.

Návrh byl zdůvodněn tím, že otec nezletilého úmyslně od 1. 2. 2008 do 17. 3. 2009 neplnil ani zčásti vyživovací povinnost k nezletilému stanovenou rozhodnutím soudu ve výši 1500 Kč měsíčně, za což byl pravomocným trestním příkazem uznán vinným trestným činem zanedbání povinné výživy.

Otec se o nezletilého nezajímá, dárky ani oblečení mu nekupuje. Nesnaží se obstarat si prostředky k obživě podnikáním, či zaměstnáním v pracovním poměru, ač toho je schopen, není ani evidován na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání; obživu si zajišťuje pouze z krátkodobých a náhodných  brigád, ze kterých nelze provádět exekuce. Proto jediným možným opatřením ve vztahu k R. H. je zcela ho zbavit rodičovské zodpovědnosti k nezletilému synovi.

Jak rozhodovaly soudy

Okresní soud v Kolíně rozsudkem ze dne 24. 11. 2009 návrhu vyhověl. K odvolání otce Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 31. 3. 2010, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že „návrh na zbavení otce rodičovské zodpovědnosti“ zamítl. Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podali navrhovatel a matka dovolání. Nejvyšší soud ČR přitakal názorům odvolacího soudu ve prospěch otce dítěte a dovolání zamítl.

Otec byl opakovaně soudně trestán, ale synka má rád

Nezletilý A. byl po rozvodu manželství rodičů ke dni 9. 10. 2007 svěřen do výchovy matky a otec se zavázal v soudem schválené dohodě přispívat na jeho výživu částkou 1500 Kč měsíčně. Otec však od února 2008 na výživu nezletilého ničím nepřispívá, pro úmyslné neplnění vyživovací povinnosti v období od 1. 2. 2008 do 17. 3. 2009 a od 1. 4. 2009 do 29. 10. 2009 byl nadto uznán vinným ze spáchání úmyslného trestného činu zanedbání povinné výživy.

Dále byl otec uznán vinným trestným činem podvodu, jehož se dopustil postupným vylákáním částky 40 000 Kč v průběhu období leden 2006 – jaro 2008 od poškozeného P. Z. a postupným vylákáním částky 231 500 Kč v průběhu období 17. 4. 2008 – 14. 1. 2009 od poškozeného V. K.

Nezletilý se stýká s matkou otce (svou babičkou) B. H. v intervalu jednou za 14 dní v sobotu, kdy ji navštěvuje v jejím bydlišti. V rámci těchto styků je v kontaktu s nezletilým i otec, který v průběhu soudního řízení začal bydlet se svou matkou (babičkou nezletilého) a nezletilému začal poskytovat drobné dárky (typu sladkostí) a zajímat se u matky o jeho zdravotní stav, ač tak dosud nečinil. Vzájemný citový vztah mezi otcem a nezletilým je zachován, mají se rádi, nezletilý ví, že se jedná o jeho otce.

Kdy lze omezit či zbavit rodiče práv a povinností k dítěti

Zbavení rodičovské zodpovědnosti je nejtvrdším zásahem do vztahů mezi rodiči a dětmi. K naplnění skutkové podstaty zbavení rodičovské zodpovědnosti musí být splněna jedna ze dvou skutečností předvídaných v hypotéze ust. § 44 odst. 3 zákona o rodině, a to že rodič svou rodičovskou zodpovědnost nebo její výkon zneužívá, anebo ji závažným způsobem zanedbává. Aby byl tento zásah odůvodněný, nestačí ojedinělé vybočení nebo opomenutí rodičovské péče.

Zejména v případě zanedbávání povinností rodičem musí být dán jeho tak značný stupeň, že zbavení rodičovské zodpovědnosti je jediným účinným prostředkem ochrany dítěte.

Za zneužívání rodičovské zodpovědnosti je především považováno ohrožení tělesného a duševního vývoje dětí, umožnění jim páchat trestnou činnost, svádění k nemorálnímu způsobu života, týrání dětí apod.

Za závažné zanedbávání rodičovské zodpovědnosti se považuje zejména dlouhodobé neplnění rodičovských práv a povinností k nezletilému, absolutní nezájem o nezletilého, zejména o jeho výchovu a výživu, trvalé ponechání dítěte ve výchovném zařízení spojené s nezájmem o toto dítě a s neprojevením snahy převzít je do rodinné výchovy, nemorální způsob života rodičů, soustavné neplnění vyživovací povinnosti k dítěti, trestní postih pro zanedbávání povinné výživy apod.

Doba, po kterou jeden z rodičů rodičovskou zodpovědnost řádně nevykonával, sama o sobě nepředstavuje rozhodující skutečnost pro zbavení rodičovské zodpovědnosti. Rozhodující je intenzita takového chování, které musí být závažné a zaviněné.

Jde o výjimečné řešení, které musí být jen jediné možné

Takový zásah do vztahů mezi rodičem a dítětem musí být „jediným účinným prostředkem ochrany dítěte“. Potřeba jeho provedení musí v každém konkrétním případě, z hlediska intenzity řádného nevykonávání rodičovské zodpovědnosti rodičem, převážit nad právem dítěte na rodinný život, zachování rodinných svazků, na péči rodičů a osobní kontakt s nimi, nad právem znát své rodiče. Jinými slovy takový zásah musí být v zájmu dítěte, sledovat jeho blaho.

Při posouzení případu bylo rozhodující, že mezi nezletilým dítětem a otcem je vzájemný citový vztah, že dítě otce zná (ví, že je jeho otcem) a že otec se také s nezletilým, prostřednictvím jeho styků s babičkou ze strany otce, stýká a v průběhu řízení začal nezletilému poskytovat drobné dárky (typu sladkostí) a zajímat se u matky o jeho zdravotní stav.

Jediným soudy shledaným důvodem pro zbavení rodičovské zodpovědnosti otce k nezletilému proto mělo být jeho soustavné a delší dobu trvající úmyslné neplnění vyživovací povinnosti k nezletilému, pro nějž byl dvakrát shledán vinným úmyslným trestným zanedbáním povinné výživy.

Alimenty se platí i při zbavení rodičovské zodpovědnosti

Součástí rodičovské zodpovědnosti tak, jak je vymezena v ust. § 31 odst. 1 zákona o rodině, není vyživovací povinnost rodiče k dítěti. Ta vyplývá ze samé podstaty právního vztahu rodičovství. Proto také skutečnost, že rodiče byli omezeni nebo zbaveni rodičovské zodpovědnosti, resp. byl pozastaven výkon rodičovské zodpovědnosti, nemá vliv na trvání jejich vyživovací povinnosti k dítěti.

V oblasti výkonu rodičovské zodpovědnosti otce tak, jak je vymezena v ust. § 31 zákona o rodině, nebylo shledáno v řízení ničeho negativního v intenzitě vyžadující shora uvedený krajní zásah. Případné zbavení otce rodičovské zodpovědnosti plnění jeho vyživovací povinnosti k nezletilému, která bude nadále trvat, samo o sobě nezajistí. Za situace existujícího vzájemného citového vztahu mezi nezletilým dítětem a otcem, jejich kontaktů a zájmu otce o dítě, není v zájmu nezletilého, aby otec byl rodičovské zodpovědnosti zbaven, ani aby v ní byl omezen.

Závěrečné shrnutí

Součástí rodičovské zodpovědnosti tak, jak je vymezena v ust. § 31 odst. 1 zákona o rodině, není vyživovací povinnost rodiče k dítěti. Jediným důvodem pro zbavení nebo omezení rodičovské zodpovědnosti rodiče dle ust. § 44 odst. 2, 3 zákona o rodině nemůže být neplnění vyživovací povinnosti rodičem (v daném případě otcem), byť je lze považovat za soustavné a dlouhodobé, jestliže se neplnění vyživovací povinnosti do oblastí výkonu jeho rodičovské zodpovědnosti podle ust. § 31 odst. 1 zákona o rodině negativně nepromítá, naopak zde je dán vzájemný citový vztah, kontakt rodiče (otce) a dítěte a zájem rodiče (otce) o dítě.

(Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 3909/2010, ze dne 28. 6. 2011)

Richard W. Fetter

Richard Fetter

Jsem právníkem a věnuji se zejména pracovnímu právu a souvisejícím oborům.

16 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 24. 9. 2014 21:31

Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví. Pro řešení aktuálních problémů doporučujeme využít naše diskusní fórum.

Zasílat nově přidané příspěvky e-mailem