Spočítejte si...

Zavřít

Tradičnímu bankovnictví zvoní hrana, nastupují banky virtuální

Tradičnímu pojetí retailového bankovnictví by mohl být již brzy konec. Sílící konkurence v sektoru a měnící se preference klientů banky nutí nejen měnit jejich prodejní strategii, ale zároveň přicházet s koncepty zcela novými. Uchytí se virtuální bankovnictví?

„Svět se mění a my s ním.” Tímto reklamním sloganem se jedna nejmenovaná tuzemská banka snažila před několika lety oslovit své stávající i potenciální klienty. I když od něj již dávno upustila, mohla by se k němu opět směle vrátit, neboť zůstává i nadále aktuální. Bankovní sektor v Evropské unii se skutečně mění, konkurence přitvrzuje a počet bankovních institucí díky fúzím a akvizicím neustále klesá. Na druhou stranu, finanční skupiny jsou mnohem silnější a jejich aktiva neustále rostou. Chtějí-li banky v tomto vysoce konkurenčním prostředí obstát, musejí nutně změnit svoji strategii.

To si velmi dobře uvědomují nejen ony, ale i Evropská centrální banka, která změny v evropském bankovním sektoru každým rokem zkoumá. Její nejnovější výroční zpráva „EU banking structures”, která byla zveřejněna v pátek 5. října 2007, obsahuje kromě nejdůležitějších strukturálních změn v bankovním sektoru v uplynulém roce také studii zabývající se vývojem distribučních kanálů v retailovém bankovnictví.

Restrukturalizace pobočkové sítě

Přestože si banky velmi dobře uvědomují, jaký význam přikládají především konzervativní klienti jejich pobočkové síti, přistoupily v uplynulých letech k jejímu zeštíhlování, a to zejména ve starých členských zemích EU. Vedla je k tomu především sílící konkurence, která je postupně donutila využívat jiné distribuční kanály. V nových členských zemích Evropské unie sice absolutní počet poboček každým rokem roste, ale přibývají výrazně pomalejším tempem (v uplynulých dvou letech to bylo něco málo přes dvě procenta ročně). Velikost poboček se příliš nemění nebo jen nepatrně roste.

Výraznou změnou ovšem prochází jejich prodejní strategie. Jednoduché a standardizované produkty jsou stále častěji nabízeny prostřednictvím elektronických distribučních sítí. Kamenné pobočky jsou vyhrazeny spíše pro komplexní bankovní produkty nebo tzv. služby „na míru”, které bankám generují vysoké zisky a kde velmi důležitou roli hraje i osobní kontakt s klientem.

Chytřejší bankomaty

Pobočkám evropských bank by měly odlehčit i bankomaty s mnoha novými funkcemi. Kromě výběru hotovosti již ve většině zemí nabízejí i možnost zkontrolovat si stav svého účtu a jeho zůstatek si vytisknout, měnit PIN kód, jejich prostřednictvím lze také platit různé složenky nebo převádět peníze z účtu na účet. Ovšem některé země šly ještě dále a jejich bankomaty umožňují klientům platit daně nebo pokuty, darovat peníze na charitu nebo vytisknout si lístky do divadla či na koncert. Vzácnou výjimkou jsou i automaty, z nichž si lze vybrat také peníze v cizí měně (EUR nebo USD).

I když bankomaty přicházejí se stále novými funkcemi, odborníci očekávají, že jejich význam bude s rozvojem elektronického bankovnictví postupně klesat. Nicméně, jejich počet zatím neustále roste, a to zejména v nových členských zemích Evropské unie, především v Bulharsku a Rumunsku. Částečně je to dáno i nenasyceností tamních trhů, kdy hustota bankomatové sítě zůstává i nadále velmi nízká. V počtu obyvatel na jeden bankomat vede Polsko s 3837 obyvateli na jeden přístroj, naopak Portugalsko se se svými 663 obyvateli na jeden bankomat nachází na opačném konci žebříčku.

Nástup „virtuálních” bank

Význam elektronických distribučních kanálů v posledních letech výrazně roste. Nejenže slouží jako cenný zdroj informací, ale jsou čím dál tím častěji využívány i k poskytování a prodeji různých bankovních produktů a služeb (např. běžných a jiných účtů, spotřebitelských půjček, hypoték nebo platebních karet). A to mnohdy za výrazně výhodnějších podmínek nebo s nižšími poplatky než na pobočkách.

Některé banky se dokonce rozhodly založit svou vlastní internetovou značku, jejíž produkty jsou poskytovány pouze prostřednictvím internetu nebo telefonu. Jmenujme například First Direct, komerční banku působící ve Velké Británii, a divizi HSBC Bank plc., která má v současné době více než 1,2 milionu zákazníků a cílí především na skupinu zaneprázdněných manažerů s vysokými příjmy. Svoji internetovou divizi se v roce 2000 rozhodla založit i polská BRE Bank, a to pod názvem mBank. Tato polská „virtuální” banka, která má v současnosti asi 1,3 milionu zákazníků, se chystá v listopadu letošního roku vstoupit na český bankovní trh a nabízet tu nejen běžné a spořící účty, ale i půjčky s ručením nebo hypotéky.

V souvislosti s rozvojem internetových divizí klasických bankovních ústavů Evropská centrální banka upozorňuje na jev zvaný „kanibalizace”. Pokud totiž banky k produktům sjednaným online nabízejí mnohem lepší podmínky a nižší poplatky, než je tomu na pobočkách, mnoho jejich klientů kamennou banku raději opustí a dá přednost její virtuální verzi.

Ovšem banky se tohoto vývoje zatím příliš obávat nemusejí. Údaje Eurostatu ukazují, že nákup produktů online je stále ještě v plenkách. Pouhá 4 procenta obyvatel starých členských zemí EU si v roce 2006 takto koupila nějaký bankovní produkt nebo pojištění. Opět existují výrazné rozdíly mezi zeměmi. Zatímco v severských zemích a v Nizozemí je online prodej produktů a služeb bank velmi oblíben, jižané jej prakticky nevyužívají. Ale ECB tomuto distribučnímu kanálu předpovídá velmi dobrou budoucnost. Podle ní má online prodej vysoký potenciál k růstu nejen v zemích Evropské unie, ale i v USA.

Význam internetového bankovnictví roste

Internetové bankovnictví je podle zprávy ECB stále častěji využíváno a jeho obliba mezi lidmi roste, a to zejména v severských zemích a v Nizozemí, kde ho používá více než 50 procent domácností. V rámci zemí, které do Evropské unie vstoupily v roce 2004 a později, je internetové bankovnictví nejvíce rozšířeno v Pobaltských zemích, především v Estonsku, kde ho pravidelně využívá 48 procent osob starších 16 let. Češi mu zatím na chuť příliš nepřišli, podíl klientů, kteří ho v posledních třech měsících využili alespoň jednou, dosahuje pouhých 10 procent. Na druhou stranu jej státy jižní Evropy využívají ještě méně.

Málokoho zřejmě překvapí, že používání internetového bankovnictví je nepřímo úměrné věku a s rostoucím dosaženým vzděláním se naopak zvyšuje. Jeho využívání ze strany klientů je ovšem do značné míry ovlivněno také rychlostí jejich připojení k internetu nebo více či méně častými výpadky sítě. Důvěru klientů v elektronické bankovnictví ovšem podlamují také útoky podvodníků, které v posledních letech nabraly na intenzitě. Namátkou jmenujme například tzv. phishing, který se podvodným způsobem snaží z uživatelů vylákat např. hesla, detaily ke kreditní kartě nebo jiné citlivé informace.

Anketa

Internetové bankovnictví využívám ...

25 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 5. 11. 2008 10:00