Spočítejte si...

Zavřít

Tradiční formy úspor - kdy ano a kdy ne

Vkladní knížka, spořící účet, termínovaný vklad. Tři tradiční formy úspor, jejichž výnosy se nacházejí hluboko pod hranicí pohádkových příjmů a jen stěží záplatují, co inflace ukusuje. Přesto mají svůj význam a pevné místo mezi finančními produkty. Kdy se vyplatí, a kdy jsou přepychem?

O oblibě tradičních forem spoření v České republice svědčí například více než 3,5 miliónů aktivních vkladních knížek se 165 mld. Kč vkladů (Petr Bukač, „Proč mít vkladní knížku“). Na spořících účtech a termínovaných vkladech jsou uloženy další stamiliardy.

Pomineme-li zvyk, který je nepochybně jedním z důvodů využívání bankovních spořících produktů, jsou zde i další faktory. Všechny uvedené formy spoření (vkladní knížka, termínovaný vkladspořící účet) jsou ze zákona pojištěny a v případě bankrotu banky dostane klient od Fondu pojištění vkladů náhradu ve výši 90 % do výše 25 tis. EUR (přibližně 809 tis. Kč dle kursu ČNB k 7. 1. 2003).

Řada vkladních knížek a spořících účtů má nulovou výpovědní lhůtu a termínovaný vklad lze uzavřít již na 7 dní, čímž jsou prostředky snadno a rychle dostupné. Mohou tak dobře sloužit jako „rezervní“ úspory pro případ nenadálých výdajů rodiny, které jsou lépe ochráněné proti inflaci než na běžném účtu.

Vkladní knížka, spořící účet, nebo termínovaný vklad?

Přestože se jedná o blízké produkty, v některých aspektech se liší poměrně zásadně. Vkladní knížka je určená především k hotovostním transakcím (vklady a výběry hotovosti), přičemž většina bank umožňuje i bezhotovostní vklady bankovním převodem. Disponovat s vkladem může pouze majitel nebo zmocněná osoba, navíc pouze s dokladem o vkladu – knížkou. Při její ztrátě či zcizení dochází k tzv. umořovacímu řízení, kdy až do jeho skončení jsou peníze blokovány.

Spořící účet bývá nejčastěji zakládán k běžnému účtu, k němuž je vázán, a slouží k „odkládání“ dočasně volných prostředků. Vkládána může být, podobně jako na vkladní knížku, libovolná finanční částka. Je-li stanovena výpovědní lhůta, je třeba před výběrem peněz podat výpověď a vyčkat dohodnutou dobu. Dřívější dispozice s vkladem je buď zcela nemožná nebo sankcionovaná pro klienta nepříznivými poplatky.

Narozdíl od spořících účtů bývají termínované vklady uzavírány na předem stanovené částky, zaokrouhlené na celé stokoruny či tisícikoruny, a na stanovený „termín“. Po završení doby vkladu je vklad vždy ukončen a prostředky převedeny dle přání klienta na běžný účet nebo na nový termínovaný vklad se stejnou lhůtou splatnosti.

V poslední době, zvláště v návaznosti na rozvoj internetového bankovnictví, se začínají rozmáhat tzv. inteligentní spořící účty a inteligentní termínované vklady. Klient si nastaví rozmezí zůstatku na běžném účtu, a pokud stav účtu poklesne pod určenou mez, je zůstatek doplněn ze spořícího účtu či termínovaného vkladu, překročí-li prostředky horní mez, jsou odvedeny na zpravidla lépe úročený spořící produkt.

Úrokové sazby a poplatky

S úrokovými sazbami bezpečných možností uložení prostředků to není nijak slavné. Tabulka ukazuje úrokové sazby vkladů při uložení 20 tis. Kč s výpovědní lhůtou či termínem do čtrnácti dnů.

Úrokové sazbysazby pro vklad 20 000 Kč na dobu 14 dnů
Banka Úroková sazba (p. a.)
spořící účet vkladní knížka termínovaný vklad
Citibank 0.50 %
Česká spořitelna 0.10 % 0.50 %
ČSOB 0.60 % 0.50 %
ČSOB – divize Poštovní spořitelna 0.70 %
eBanka 0.50 %
GE Capital Bank 0.50 % 0.10 %
HVB Bank 1.20 % 1.20 %
ING Bank 1.75 % **)
Interbanka 1.14 %
Komerční banka 2.20 % *) 0.40 %
Raiffeisenbank 0.70 %
Sparkasse Mühlviertel – West banka 0.25 % 0.30 %
Volksbank CZ 0.10 %
Živnostenská banka 0.10 %

Poznámky:
*) Dětské konto – úrokovou sazbou je úročen pouze zůstatek do 20 tis. Kč, vyšší je neúročen.
**) ING Konto – úročen je pouze zůstatek nad 10 tis. Kč.

Některé spořící produkty jsou úročeny dokonce horší úrokovou sazbou než běžné účty. Vyšší úrokovou sazbu lze získat delší výpovědní lhůtou či termínem uložení prostředků, nebo vyšším vkladem. Jako rozumnou výpovědní lhůtu vidím ještě jeden měsíc, pro delší investice je vhodnější využít jiných spořících produktů, např. podílových fondů, hypotečních zástavních listů aj.

Je ještě jedno pozitivum tradičních spořících produktů – jsou zcela bez poplatků. Nezaplatíte za zřízení, vedení, platební styk ani účetní položky. Díky tomu lze využít např. vkladní knížku k příjmu finančních prostředků, které po výběru utratíte v hotovosti.

Vkladní knížka – výhodný běžný účet

Jak využívat vkladní knížku jako výhodný běžný účet? Kdy se vkladní knížka skutečně vyplatí? Čtěte v článku Petra Bukače „Proč mít vkladní knížku?“.

Vyplatí se?

Zda se vkladní knížka, spořící účet či termínovaný vklad vyplatí, závisí na vašem cíli. Pokud chcete alespoň částečně ochránit rychle dostupnou finanční rezervu před inflací, pak mohou být vhodnou možností. Pokud chcete zhodnocovat volné peníze po delší dobu, je vhodnější poohlédnout se po jiných příležitostech.

Anketa

Máte vkladní knížku?